Protect my love (captain america ff)COMPLETED sequel coming

přemlouvání

Společně se Stevem jsme čekali v jedné hospodě na Buckyho, který se zrovna vřítil do dveří. ,,Ahoj." Usmála jsem se na něj a objala ho. ,,Ahoj!" Řekl nám se Stevem a všichni jsme se posadili. Steve Buckyho docela vyzvídal. Jako jaký to tam bylo jaký je být vojákem. Dělal to kvůli tomu protože on sám chce sloužit Americe, ale jeho malý vzrůst a papír od doktora mu to nedovolí. Vždycky falšuje dokumenty, ale stejně každýmu hned dojde že na to není fyzicky připravenej.

Po dlouhé sérii otázek mířeného na Buckyho se Bucky rozhodl ptát se nás. ,,Tak co jak jste se měli vy?" Opatrně jsem se podívala na Steva, který se z hluboka nadechl. Bucky hned poznal, že je něco v nepořádku. Steve mu řekl co se stalo, že umřela jeho máma a jak to snáší. Bylo vidět, že měl co dělat aby se nerozbrečel, ale vydržel to.
Potom co to vysvětlil jsme radši změnili téma.
,,Pamatujete si na Molly?" Řekl mile Bucky. Hned jsem zatla ruce v pěst. Naštěstí jsem seděla vedle Steva a Bucky byl naproti takže to neviděl.
,,Jo pamatujeme." Řekla jsem ironicky a přidala jsem k tomu falešný úsměv. ,,Chodíme spolu." Řekl šťastně. ,,Znova?" Vyhrkl Steve zaskočeně a já se musela zasmát. Bucky se zamračil. ,,Jo, ale teď je to jiný." Řekl zasněně a já měla co dělat abych tam neudělala scénu. Možná už bych se přes to měla dostat, ale říct mi že můj ex teď chodí s holkou kvůli který mě dá se říct opustil už před tím je dost blbý. Ještě víc jsem zatla pěsti. Jakmile to Steve viděl tak mi položil svoji ruku na tu mou a uklidňoval mě abych pěsti uvolnila. Bohužel pro mě za chvilku Steve musel domů a tak jsem tam zbyla jen já s Buckym. ,,Poslyš Jane, já jsem tě nepodvedl." Řekl utrápeně Bucky. ,,Neee, vůbeeec." Řekla jsem ironicky. ,,Hele mě už je to jedno byli jsme nejlepší kamarádi před tím a potom taky, kvůli tvému střídání holek nepřijdu o skvělého kamaráda." Usmála jsem se na něj a vzala jsem si kabát. ,,Já už musím domů tak třeba ještě běž za Molly." Usmála jsem se sarkasticky. ,,Tak zítra!" Pozdravila jsem ho ještě naposledy a on se po mě zmateně poohlédl.
To co jsem řekla myslím naprosto vážně, sice mi zlomil srdce, ale je to pořád můj nejlepší kamarád.

Druhý den jsme se s Buckym sešli a i společně se Stevem jsme šli ven.
,,Zítra je den budoucnosti, doufám, že půjdete se mnou." Usmál se Bucky.
,,Jo půjdu." Usmál se Steve. Oba dva se koukli na mě. ,,Abych viděla ty "geniální" nápady Starka, který ani nefungujou? Ne děkuji." Usmála jsem se na ně a přidala jsem do kroku. ,,Prosím Jane, notak dlouho jsme se neviděli!" Takhle mě Bucky přemlouval asi půl hodiny. ,,Jak dlouho mě hodláš ještě přemlouvat?" Zeptala jsem se otráveně. Bylo vidět že i Steva už to otravuje. ,,Až půjdeš tak přestanu." Řekl škodolibě a usmál se jako andílek. ,,Fajn, jdu taky, ale jen protože jsi otravný pako." Řekla jsem se smíchem a rozcuchala Buckymu účes. Zbytek dne jsme strávili všichni tři spolu. Jako za starých časů...