smutné příběhy

muj pravdivý, nikdy nekončící příběh

Do školy sem přišla jako jedna z nejmladších... A presto sem se trkcgu začlenila do kolektivu... Ale jedna holka prostě vyčnívala a já si toho všimla asi ve čtvrté třídě. Bylo mi jí líto že se s ní nikdo nebaví. Pozdravil a sem jí a za chvilku sem zjistila ze sme obě totálně zamilované do koní. Netrvalo dlouho a začali sme se považovat za BFF. Avšak u ostatních sem se už nikdy nezačlenila. Byly SME dobry akorát tak na to abychom za ne ossly vědomostní úkoly v soutěžích. Sme úplně zbytečný. Ale aspoň sen s tebou a nelituju toho. Když nejsi ve škole je to jako bych neměla srdce. Chodum slepě po škole jako tělo bez duše. Ale o to větší je potom nadšení z naseho setkání.  Děkuji za všechno a omlouvám se za vsechno co se kdy udělala špatnýho ❤❤❤BFF❤❤❤