Němá láska

Něco z mé hlavy

Ahoj, to, co teď slyšíte, neříkám do vzduchu. Neříkám to ani přímo. Právě teď jste v mojí hlavě. Lidé si myslí, že jsem němá. Někteří lidé si zase myslí, že jsem moc introvertní nebo zamlklá.
Můj důvod?
Bylo jich hned několik.
První, když mi parta dětí v Číně prakticky zničila život.
Ten druhý důvod, kdy mi rodiče řekli, že jsem adoptovaná.
A ten třetí, kdy dodali, že moji rodiče, praví rodiče, už nejsou mezi námi.

A já už prostě neměla chuť se dál bavit. Chtěla jsem jen poslouchat, nevyjadřovat se. ,,Plout s davem", jak říkali ostatní.

Nebavím se tedy s nikým. Ani s mými adoptivními rodiči, ani se spolužáky, ani s vyučujícími. Berou mě jako jinou dívku a nevšímají si mě.
Až na jednoho člověka. Chloe Burgerois.
Ta holka je jako samo peklo. Bohatá dcera starosty města. Holka, která dostane všechno, na co si ukáže.

Podle mě to tak má být. V životě každého člověka musí být další člověk, který mu jeho život musí ztrpčovat.

Pak tu jsou moji spolužáci, o kterých už jsem mluvila. Nevšímají si mě, mají svoje party a zájmy.

Už se mi stalo pár ošklivých situací, ale ta nejhorší byla, že jsem měla letět do cizí země, k cizí rodině a k lidem, kteří mohli být kýmkoliv.