Zásady společenského chování ||Drarry||

27. Kapitola - Obálka

,,Kam to jdeme?'' zeptal se Harry, když ho Draco stále držel za ruku a táhl ho chodbami Bradavic.

Zmijozel se při dalším kroku zastavil a otočil se na svého společníka.

,,No jo, kam to vlastně jdeme?'' zeptal se.

Tomu se Harry jen zasmál a pustil se jeho ruky, aby mohl vyskočit do výklenku okna, vedle kterého stáli. ,,Mohli jsme si s sebou vzít alespoň jednu flašku,'' pokrčil rameny a poté poplácal na místo vedle sebe, aby tak Dracovi naznačil, ať se posadí vedle něj.

Blonďák tam ale jen stál a se zamyšleným výrazem ho pozoroval. Harry byl z pohledu ocelových očí lehce nervózní, proto od něj odvrátil tvář a zadíval se na své boty.

,,Co tak koukáš?'' řekl nebelvír, ale pohled měl stále upřený na svou obuv.

,,Ále,.. já jen, že tu jsme teď úplně sami, žádní lidi, hlavně žádná Pansy,'' poznamenal a sedl si vedle něj. Jednu ruku mu položil na stehno a začal ho škrabkat.

Tomu se Harry usmál a celým tělem se na něj otočil. Sedl si do tureckého sedu a ruku, kterou měl stále na svém stehně, chytl do své a propletl s ní prsty.

,,Stejně bych se ale vsadil, že kdybych se teď naklonil a chtěl ti dát pusu, tak Pansy vyskočí odněkud ze skrýše a řekne ,Já jsem tady!' ,'' zasmál se tmavovlásek.

,,Tak to zkusíme,'' řekl zmijozel a už se k Harrymu nakláněl, aby následně jeho rty uvěznil v dlouhém polibku. Harry spokojeně zamručel a když po jeho spodním rtu přejel zmijozelův jazyk, ochotně pootevřel ústa, aby jej prozkoumal.

Draco své ruce přesunul na nebelvírovy boky a blíže si ho k sobě přitáhl. Pro Harryho bohužel tahle pozice nebyla moc výhodná, proto se z tureckého sedu předklonil a klekl si na kolena. Ruce poté zapletl do upravených platinových vlasů.

,,Ehm..''

Když zmijozel uslyšel, jak si kdosi vedle nich odkašlal, neochotně se od Harryho odtáhl. ,,To už si děláš pr..jé paní ředitelko,'' opravil se hned, když se otočil a spatřil, že vedle nich stojí ředitelka McGonagallová a ruce má složené za zády.

,,Taky vás zdravím, pane Malfoy,'' řekla a otočila se na Harryho. ,,Pane Pottere,'' kývla na pozdrav, ale poté svůj pohled zase stočila na blonďáka. Nebelvírský chlapec celý zčervenal a přemýšlel, jestli mu to pyžamo pomůže, se doopravdy stát vílou a odletět pryč. Bůh ví, co si teď musela myslet, když ho tady načapala, jak se ve výklenku líbá s Dracem Malfoyem. No, ono vlastně není moc možností, co by si teď mohla myslet, že?

,,S čím vám můžeme pomoci, paní ředitelko?'' zeptal se Draco po nějaké chvíli ticha, kdy se na něj ředitelka pořád dívala, ale nic neříkala.

,,Oh ano,'' probudila se z jakéhosi transu Minerva. Musela stále přemýšlet, co právě viděla. Opravdu spolu ti dva chlapci dělali, co dělali? Vážně? Potter a Malfoy? Ne, to určitě ne, zajisté to jen dneska spolu s Pomonou přehnaly s vínem. Ano. To bude ono.

,,Něco pro vás mám,'' pokračovala ředitelka a zpoza zad vytáhla obálku a natáhla ji k blonďákovi. ,,Tohle vám posílá vaše matka, poslala to ke mně do ředitelny, abych vám to předala ještě dnes, sovu máte obratem poslat během zítřejšího dne,'' vysvětlovala Minerva během toho, co si Draco se zkoumavým pohledem dopisní obálku prohlížel. Harry se mezitím otáčel a studoval své záda, jestli mu už náhodou nevyrostla vílí křídla.

Zmijozel poté zvedl hlavu k ředitelce a přikývl. ,,Dobře, děkuji.''

,,Nemáte zač,'' odpověděla a bez dalších řečí se otočila a zmizela v útrobách bradavické školy.