Protect my love (captain america ff)COMPLETED sequel coming

Chození

,,Jane? Jak to mezi námi je?" Zeptal se zničehonic Steve.
,,No." Na sucho jsem polkla. ,,Jak to vidíš ty?" Odvrátila jsem od jeho otázky. Já s ním chodit chci ale co když on ne? To by bylo trapný. On mlčel. ,,Steve. Nechci aby jsme zničili naše přátelství." Řekla jsem narovinu a zničeně jsem se na něj podívala. ,,Jo, to já taky ne." Řekl Steve a podíval se na mě. ,,Asi bude lepší, když spolu nebudeme." Zvedl se Steve. Taky jsem se zvedla a podívala jsem se na něj. Neměl tričko a to co jsem viděla bylo úžasný to jo, ale nemohla jsem z toho spustit oči. ,,Asi to bude tak lepší." Zopakovala jsem po něm a podívala jsem se na něj. Steve kývl a rozešel se do pokoje. Chtělo se mi brečet. Sice jsme spolu asi den ale známe se tak dlouho. ,,Sakra." Zaklel Steve a otočil se na mě. Hned se ke mě rozešel. Vůbec jsem netušila co chce udělat, až pak mi to došlo. Rychle jsem mu došla naproti a dala jsem mu ruce na ramena. On mě za pas objal a tím si mě k sobě přitáhl.
Spojil naše rty. Zase jsem cítila snad miliardu motýlků v břiše. Odtáhl se a opřel se o moje čelo. ,,Promiň, nevydržel jsem to." Řekl provinile. Zasmála jsem se. ,,Ale kapitáne vy a něco nevydržet?" Podívala jsem se na něj. Hned se znovu vrhnul na mé rty a dotlačil mě ke stěně. Hrozně se mi to líbilo, ale neměli jsme čas jsou vánoce. Po chvilku bojování s jeho svaly jsem se s námahou odtáhla. ,,Steve." Zasmála jsem se. ,,Na tohle nemáme čas." Podíval se na mě smutně a odtáhl se. ,,Ale ještě chvilka se někde najde." Řekla jsem s úsměvem a vrhla jsem se na něj. Takhle jsme strávili dalších pět minut než Steve rozhodl že musíme jít. ,,Víš jak dlouho jsem tohle chtěl?" Zasmál se Steve a objal mě. Usmála jsem se na něj. ,,Nevím." Podívala jsem se na něj. ,,Hodně dlouho." Vydechl zasněně. ,,Ty jsi hrozně sladkej." Bouchla jsem ho do ramene a šla jsem si obléct šaty. ,,Musím se dojít převlíct." Řekla jsem Stevovi. ,,Proč? Vždyť takhle ti to sluší." Usmál se Steve a podíval se na mě. ,,Jo jasně a až mě všichni uvidí v šatech ze včerejška tak jim to vůbec nebude divný." Mrkla jsem na něj. ,,Za chvilku jsem u tebe." Zakřičel ještě Steve a já odešla domů.

Přišla jsem domů a hned jsem se převlékla.
Porozhlédla jsem se kolem a šla jsem do obýváků. Hned jsem se zastavila a podívala jsem se na fotky na stolečku. Do ruky jsem si vzala fotku rodičů a pousmála jsem se. Byli spolu tak šťastní, láska na první pohled jak se říká. Byli to moji hrdinové, moji ochránci, moje všechno.

Truchlila jsem sice dlouho, ale tahle rána nejde zocelit.
Začala jsem brečet.
Nevydávala jsem zvuky jen mi stékaly slzy po rozpálených lících.

Najednou si za mě někdo stoupl. Hned jsem se uklidnila protože jediný Steve ví kde jsou náhradní klíče. Otočila jsem se na něj. ,,Jane? Ty pláčeš?" Zeptal se smutně Steve a vzal do ruky mojí tvář. ,,Chybí mi." Řekla jsem ubrečeně a podívala jsem se na něj. ,,Navždy budou ve tvém srdci Jane." Řekl konejšivě Steve a pevně mě objal. ,,Vím, že ano ale tak moc to bolí." Rozbrečela jsem se pořád v jeho objetí. ,,Shhh Jane neboj všechno bude dobrý." Snažil se mě uklidnit Steve a pevně mě držel.
,,S Buckym jste to jediný co mi zbylo tak se neopovažujte něco si udělat!" Řekla jsem po chvíly kdy jsme se uklidnila.

,,Tak a teď jdeme za Buckym." Vydechla jsem šťastně a symbolicky jsem si rukama oprášila bundu. ,,Řekneme o nás Buckymu?" Zeptal se Steve. ,,No...." Zamyslela jsem se. ,,Jemu to vadit nebude ne?" Zeptala jsem se po chvíly a podívala jsem se na Steva, který pokrčením ramenama značil že neví. ,,Můžeš mu to říct ty." Zamrkala jsem jako andílek a zasmála jsem se. On se zamyšleně podíval před sebe. ,,No já nevím." Řekl vyděšeně. ,,Tak mu to řekneme někdy jindy až nebudou vánoce." Zasmála jsem se a společně jsme za ním šly.

,,Tak jsme tady ty trdlo." Řekla jsem když jsme přišli k Buckymu. Hned jsem slyšela smích z kuchyně. ,,Ahoj Steve a pískle." Zasmál se Bucky a všichni jsme se podívali na menší stromek v rohu místnosti. ,,Je krásný." Šeptla jsem směrem k Buckymu a ten hrdě kývl. ,,Škoda že Santa nepřinese dárky." Zasmál se Bucky. Ano domluvili jsme se nakonec, že si nebudeme dávat dárky, protože je válka a ty peníze bychom měli investovat třeba do léku a taky je teď o vánocích většina obchodů zavřená...

,,Nechť započnou vánoce." Spráskla jsem ruce a s klukama jsme se zasmáli.