Vlčí instinkty

Jméno

Po dlouhých dvou měsících se ve Velké síni znovu rozhořely svícny a duchové žijící v chodbách hradu naškrobeně vítali zástupce profesorského sboru zpět doma. Nadšeni společností, která jim tak chyběla, se vznášeli napříč síní a libovali si v ponurém počasí, které ten den venku řádilo. Ledové kapky deště bubnovaly do okenních tabulek tak silně, že to vypadalo, jako by sklo mělo každou chvílí prasknout a pustit dovnitř hradu všechen ten chlad a mokro. Když bouřka nabírala nejvíc na síle, dveře velké Síně se rozevřely dokořán a dovnitř vstoupil Hagrid ve své ošuntělé, úplně promáčené pláštěnce.

,,Vlak dorazil, paní profesorko."

Profesorka McGonagallová přikývla. Při její dlouholeté učitelské dráze pro ni rozřazovací ceremoniál ztrácel půvab. Posunkem naznačila Hagridovi, že může odejít a opět za ním zavřela dřevěná vrata. Znovu se usadila k učitelskému stolu, kde už každé místo, až na to ředitelské, našlo svého majitele. Bez žáků se zdála být síň mnohem menší.

,,Stejně s tím nesouhlasím." zašeptal Remus a dál si prohlížel prázdnou síň tak jako doposud.

Hermiona otočila oči v sloup a unaveně si povzdechla.

,,Tak znovu. Kdybych se od rána do večera honila za smrtijedy,-"

,,Což bys taky dělala, kdybych ti to nezatrhl," podíval se ke stropu teď pro změnu zase Lupin.

,, Nepřerušuj mě. Kdybych se od rána do večera honila za smrtijedy nebo pracovala s draky, tak ano, zůstala bych doma. Potíž je v tom, že já jen učím. Nedělám nic namáhavého, Remusi."

,,Já nemám nic proti tomu, abys učila. Jen je podle mě šílenství, jestliže chceš odejít ze školy pár týdnů před porodem. Přece nevíš, kdy..." odmlčel se.

,,Kdy se rozhodne přijít na svět? Ne, to skutečně nevím, ale až se to stane, budu už dávno doma, tobě na očích." mrkla na něj konejšivě a pod stolem mu nepatrně stiskla ruku.

Než stihl cokoli namítnout, otevřela se vrata podruhé a ke stolům začínali usedat první studenti. Herm instinktivně pustila jeho ruku už jen ze zvyku, ačkoliv si již během minulého školního roku mohl každý na dveřích jejího kabinetu přečíst, že s Remusem nejsou pouze dobří přátelé. Provokativně velkými písmeny tam teď stálo její současné příjmení, nápadně se ztotožňující s příjmením profesora sedícího vedle ní.

Najednou se místnost zdála být větší a veselejší. Několik chlapců z Mrzimoru si nadšeně sdělovalo své zážitky z prázdnin, přičemž po nich stydlivě pokukovala dvě děvčata sedící naproti nim. Čtveřice dívek se zase láskyplně vítala pár metrů od dveří. Každá z nich měla na hrudi odznak jiné koleje.

Do místnosti mezitím stihl vstoupit i Albus Brumbál, který zaujal své místo za pultíkem s majestátně vyhlížející sovou.

Klapot dámských podpatků následovala skupina letošních prváků. Na pokyn profesorky McGonagallové se zastavili v uličce mezi čtyřmi kolejními stoly a vyděšeně vyčkávali, co se bude dít. Světlovlasý chlapec stojící na konci hloučku už očima našel svého staršího bratra a nadšeně mu mával k havraspárskému stolu.

,,Až přečtu vaše jméno, posadíte se na stoličku a já vám na hlavu nasadím moudrý klobouk. Ten vás následně zařadí do vaší koleje. Kolej ve které se ocitnete bude po zbytek studia něco jako vaše rodina. Na konci roku máte možnost vyhrát školní pohár, pokud nasbíráte pro svou kolej co nejvíce bodů. Za každý úspěch vám mohou být body přiděleny a za každé porušení řádu o body přijdete," spustila přísně Minerva a pohledem přelétla každého chlapce a každou dívku před ní.