~ 17 ~

1 0 0
                                    

Pohled Jacka

A je to tady. Den D. Mamky oslava. Myslím si, že dnešek nedopadne vůbec dobře. Katt bude ten problém. Nechápu proč ji dost lidí nějak nemusí, sice ji neznám takovou jaká byla dřív, ale teď když sem ji více poznal mi přijde jako fajnová holčina a mám ji rád. A doufám, že to na tom slově "rád" zůstane a nevznikne z toho něco problematického.

Po hodině přemýšlení jak dnešek vůbec dopadne jsem se konečně vyhrabal z postele a šel se dolů nasnídat.
"Oni sou lívance?!" vykřikl jsem.
"Ano zlatíčko, dneska sem si na tu narozeninovou oslavu přivstala a udělala ti snídani jakou máš nejradši" odpověděla mi s úsměvem na tváři mamka.
"Super!" odvětil jsem a pustil se s chutí do toho.

Po snídani jsme se pustili všichni do přípravy oslavy, která už je ani ne za hodinu! Jsem z toho nervóznější jak mamka. Ani bych se nedivil, kdybych dostal infarkt. A taky, že málem ano! Protože se z prudka otevřely vchodové dveře. Měl jsem co dělat, abych nezaječel jak malá holka.
"Lilly!" zavřískala nadšeně mamka. S vykulenýma očima jsem se na ní otočil.
"Zavři tu pusu jinak ti tam vletí moucha" řekla posměšně sestra.
"Co tady děláš?"
"No co bych tu asi tak dělala, mamka má oslavu tak tu nemůžu přece chybět, ikdyž studuju v L.A" odvětila mi povýšeným tónem.
"A proč mi to jako nikdo neřekl?" řekl jsem dotčeně
"Překvápko" zaculila se na mě mamka. Protočil jsem očima.
"Taky si mi chyběl brácha!" zahulákala na mě sestra a rozpřáhla ruce, abych jí objal. Protočil jsem opět očima a přitáhl si jí.
"Ty mě taky" zamumlal jsem jí do vlasů.

Pohled Lilly

Konečně doma! A můj novej pokoj je naprosto boží! Nesmím pak zapomenout poděkovat tý holce, že mi takhle s bráškou vylepšili pokoj.
Unaveně jsem sebou praštila do postele a hlasitě si povzdechla.
"To bude něco, až se rodiče dozví, že mám podmínečný vyloučení." zamumlala sem si pro sebe a dál se dívala do stropu.
"Nooo" zahulákala sem, když sem slyšela klepání na mé dveře.
"Můžu?" zeptal se brácha.
"Jasná věc" odvětila jsem.
"Proč si vůbec přijela? A nekecej mi, že protože má mamka oslavu, to bys z L.A nejela až k nám do takový díry." mrknul na mě.
Doprdele! Zaklela jsem si v hlavě.
"Znáš mě jako svý boty," odvětila sem smutně a usmála se. Lišácky se na mě usmál.
"Dostala sem podmínečný vyloučení" zvedla sem hlavu, abych mu viděla do očí. Úplně se mu rozšířili zorničky překvapením.
"Cože? Ty? Cos udělala " zeptal se pobaveně
"No..., kouřila sem za školou a ne jednou". A tímhle jsem si od bráchy vysloužila překvapený výraz natolik, že na mě zíral s otevřenou pusou. Nechtěla sem nic říkat, tak jsem se zakoukala z okna naproti do domu tý holky.
"No stalo se, aspoň už nejseš ta hodňoučká holčička jako vždycky, ale víš, že to tam pro tebe bylo lepší...kvůli tátovi.." dostal ze sebe asi po minutě zírání na mě.
"Jo..." řekla jsem a větu nechala vyset ve větru.
"Nic se nezměnilo" řek smutně Jack.
Pohlédla jsem na něj a smutně se usmála.
"Myslím, že to už se ani nezmění" oddvětila jsem. Jack přikývl.
"No," řekl a vstal z mé postele na kterě seděl celou dobu zatímco já se v ní válela.
"Myslím, že bychom se měli jít oba převléct, jelikož za chvilku všichni přijdou."
Přikývla jsem a můj starší bráška zmizel ve dveřích. Povzdechla jsem si a vstala z postele. Otevřela jsem svou skříň, ze které jsem vytáhla světle modré šaty nad kolena a ve stejné barvě balerínky. Převlékla jsem se a šla do koupelny. Přelíčila jsem se, učesala si vlasy a hodila do nich ozdobu.
"Vážně mi ty šaty ladí k očím" řekla sem nahlas a dál se dívala do zrcadla. Pokrčela jsem rameny a šla dolů, kam už přicházeli první hosti, které mamka vesele vítala.
"Lilly!" Zahulákal na mě bratr přes půlku baráku a ukázal ať jdu k němu. Protočila jsem očima a šla. Ale bylo tam celkem dost lidí jako na každý z našich oslav a bylo těžké ignorovat je když na mě každej druhej mluvil.
"Co je" řekla sem a zamračila se na něj.
"Tohle je Katty" ukazál na holku vedle něj.
"Ahoj" pozdravila mě mile.
"Jéé tak ty seš ta holka co pomáhla bráchovi upravit můj pokoj?" Rozzářila jsem se. Přikývla.
"Děkuju moc! Moc se mi líbí, máš dobrej styl" nevím co to bylo, ale jako bych na její tváři viděla mihnout se povýšenej úsměv.
"Není zač byla to zábava a otrava v jednom" zaculila se.
Všimla jsem si jak se Jackovi rozzářili oči, i Katty když tam ty dva spolu mluvili přede mnou. Jenom kamarádi Joo? Hmmm? Ale úplně vidím jak to mezi nima jiskří.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 03, 2018 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Say Hello Kde žijí příběhy. Začni objevovat