Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují

Bezpečný dům

Kašlal na hledání nějakého bydlení, na to byl až moc unavený a byl si zcela jist, že za několik týdnů se bude muset do hor vrátit. Takže měl namířeno přímo do domu legie, ten dům je přesně pro tyhle případy. Mohl tam přijít každý z legie a žádat o pokoj, Eren tam už nějakou dobu nebyl, ale jeho pokoj a kancelář, měl zamčenou, aby se tam nikdo nedostal.

Z metra se dostal jen tak tak, byla to zrovna hodina, když se lidé vrací z práce. Nakonec se ale dostal tam kam potřebovat.

Ve velké tašce musel sáhnout, až na dno aby vůbec vytáhl klíče, všechno tam měl pečlivě uskladněné, že se mu do toho moc šahat nechtělo, aby se mu nic neskrčilo a nepomačkalo. Moc dobře si vzpomínal, jak na něj Levi ječel, protože si jednou na výpravě naházel oblečení do tašky a jakmile oblečení z ní vytáhl, byly tak pomačkané, že z toho byl Levi úplně na nervy.

Potom si ho za to celou dobu dobíral. Vždy Erena udivovalo, jak musel mít Levi vše čisté a uspořádané, nesnášel, když byl v jejich pokoji bordel a pokaždé když se jelo na základnu, tak první co se dělo byl úklid, velké úklid, jako by ho to uklidňovalo a on mohl lépe přemýšlet. Eren to chytl od něj, nyní taky musel mít všechno vygruntovaný a čistý. Až se po několika týdnech vrátí do hor, tak už vidí, že tam nikdo neuklízel a bude se muset, místo příprav na lov, uklízet.

Vytáhl klíče a odemkl si nejdříve bránu a potom dveře. Jakmile vešel dovnitř a čekal ho šok.

Nejdříve se chtěl vyzout, ale pak si to nakonec rozmyslel, protože by to k ničemu nepomohlo, jenom by si zašpinil ponožky. Šel dál i s botami, dorazil do kuchyně, tam byla katastrofa, šel do obyváku a to bylo ještě horší. Na gauči leželo několik chlapů, na stole byl bordel, na podlaze byl čurbes a další nepořádek byl ještě horší.

,,Vstávat" zakřičel. Všichni najednou vystřelili z pohovek avyjeveně na něj koukali. Ani jeden netušil, že za nimi přijede velitel. Možná by dokonce uklidili, ale neměli možnost.

,,Proboha co si o sobě myslíte, je tu jak po výbuchu atomovky. Takže zítra místo normálního tréninku se bude uklízet, bez řečí" nikdo nic neříkal, věděli, jak se dokáže jejich velitel naštvat. Takže radši nic neříkali a pustili se do základního uklízení ještě v pozdních hodiny.

Eren měl v plánu si jít na vrch lehnout, nejenom že byl unavený, jelikož cestovat vlakem, s kterým musel x přestupovat aby se dostal tam, kam chtěl. No bylo to na něj trochu moc, ale jakmile přišel do své pracovny, uviděl vrstvu toho prachu, takže si vzal mokrou hadru a začal všechno pucovat, a jakmile došel do svého pokoje, no čekalo ho to stejný. Všude byl prach, taky že minimálně deset let tady nebyl, co by od toho taky chtěl že. Všechno vyčistil, převlékl si postel a vybalil si věci.

Jakmile to měl všechno hotové tak sešel dolů a uviděl, jak se kluci válí na pohovce, taky že byly dvě hodiny ráno. Byl tu pořád nepořádek, ale bylo to mnohem lepší než před několika hodinami. No dá si kluky do parády, o to se nemuseli bát. Zítra se celý barák bude blýskat, jako sklo. Všechno si vyperou, bůh ví, jak dlouho si nepraly oblečení. V domě bude vymydleno až tak, že se bude moc jíst i ze záchodu.

Vešel do kuchyně, otevřel ledničku a byl v šoku, nic tam nebylo,

naprostý pusto, tedy kromě dvou vajec a zkaženého mléka, tam nic nebylo.

,,Zabiju je až ráno. Teď na to nemám sílu" řekne a odejde znovu na horu s kručícím břichem.

V pokoji si otevřel krabici, kterou si přinesl z jeho bývalého domu.

Byly tam obrázky, teda lépe řečeno fotky, Erena a jeho přátel, v té době se Levi ještě neusmíval a na obrázcích byla ještě Petra a ostatní, ale postupně, časem se ostatní jakoby z těch fotek vytrácely.

Všichni Erenovi mizeli před očima. Dokonce i Levi zmizel. Ještě stále viděl, jak jeho mrtvé tělo drží v náručí...spočítali mrtvé a spálili těla. V tu dobu spolu byli už několik let, a každý v legii už to věděl, vlastně tam nebyl jediný pár.

Eren odložil všechny fotky a šel se převléct do věcí na spaní, musel si odmotat obvazy, jeho jizvy po kousnutí, bolely a některé ještě krvácely. Převlékl se do čistého oblečení a ulehl do postele. Mp3 si dal vedle hlavy připraven kdy koly přehrávat hudbu. Snažil se usnout, ale jakmile zavřel oči, tak jako by město před očima, znovu ten hrozný masakr v Trost.