We look like brothers? (M&M)

7🌸

Marcus

Ne, opravdu jsem nečekal, že bude až tak podobný. Jo jako nějak jsem si myslel, že mi bude podobný, když si nás pletlo tolik lidí, ale tohle je celkem síla.

Je úplně stejný. Jediné čeho jsem si všimnul je, že má nad rtem malé znaménko. Ale jinak...

Teď už je večer a já sedím u rybníka a přemýšlím. O čem?
O něm. O tom klukovi, co je mi až podezřele podobný.

Abych řekl pravdu, tak přemýšlím i o někom jiném. Nevím proč, ale ta dívka mi utkvěla v hlavě. Ashley. Ona je jako nějaké nadpřirozené stvoření.

Nikdo před ní se semnou nebavil, tak jako ona. Vlastně se semnou vůbec nikdo nebavil. A teď nepočítám Lea.

Ty její oči, které jsou jako dva smaragdy. Já se z nich prostě roztíkám.

Ale ona má pravděpodobně ráda toho mého dvojníka. Je to divný mít někoho, kdo vypadá stejně jako vy. Najednou máte konkurenci. Ale zároveň mi přijde, jako bych našel kousek sebe. Já vím, jsme si jenom podobní, ale něco mi říká, že je v tom víc. Možná osud, ale nevím.

,,Můžu?" Ozval se zamnou klučičí hlas podobný tomu mému.

,,Jasně," Podíval jsem se na svou kopii, která si právě sedadla vedle mě.

,,Kolik ti je?" Začal on, protože já jsem celkem stydlivý.

,,16, tobě?"

,,Taky a kdy ti bude 17?"

,,21.2." Řekl jsem a on stuhnul.

,,Děje se něco?" Podíval jsem se na něj.

,,J-já se taky narodil 21.2." Řekl a tentokrát jsem ztuhnul já.

Zírali jsme na sebe a oba přemýšleli. Tohle už je mega divný. Stejný věk i datum narození.

,,Kluci? Co tady oba děláte?" Ozval se něžný dívčí hlas.

,,Já jsem si potřeboval provětrat hlavu." Řekl jsem já.

,,Já totéž." Odpověděl Martinus.

,,Vy jste opravdu jako bratři." Zasmála se a sedla si k nám. Konkrétně vedle Tinuse.

,,Zase vtipná, slečno Hummel." Zasmál se ironicky Martinus.

,,Nechte si svoje narážky, pane Gunnarsen." Oplatila mu fórek.

Počkat, co to řekla!?

,,C-co?" Samím překvapením jsem nemohl ani mluvit.

,,Děje se něco?" Zeptal se Martinus.

,,Říkala si Gu-Gunnarsen?" Zeptal jsem se překvapeně.

,,Ano," Řekl usměvavý Tinus, ale po chvilce mu úsměv spadl. ,,Počkej, neříkej mi, že jsi-" Zarazil se. Já jsem jenom souhlasně pokýval hlavou.

,,Panebože," Chytil se za pusu.

,,Ještě mi řekni, že nemáš matku-otce a mě klepe." Řekli jsme oba zároveň, akorát každý řekl jiného příslušníka rodiny.

,,DĚLÁŠ SI ZE MĚ PRDEL!?" Vykřikli jsme oba zároveň.

,,Tak teď už jsem viděla všechno." Řekla Ashley, která nás celou dobu sledovala.

,,Ale to znamená, že-" Začal on.

,,Že jsme bratři." Doplnil jsem ho.

Okamžitě mě objal a já jeho.

,,Já.. Já mám bratra, dvojče." Rozbrečel se mi do ramena štěstím a já začal bulet taky.

,,Já vím, je to naprosto neskutečný." Řekl jsem já a už jsem naplno brečel.

,,To je ta nejkrásnější věc, kterou jsem kdy viděla." Spráskla ruce Ashley a taky měla slzy na krajíčku.

,,Věř mi, je to úžasnej pocit." Řekl Martinus a zatáhl jí do společného objetí, načež se mi rozbušilo srdce.

Po chvilce jsme se odtáhli. Já i Tinus jsme si utřeli slzy a Ash nás stále se zaujetím pozorovala.

,,Jaká je máma?" Zeptal jsem se, protože to mě vždycky zajímalo.

,,Úžasná, je strašně milá a dokáže mi vždycky zvednout náladu. Živí se jako švadlena. A jaký je táta?" Zeptal se pro změnu on.

,,Je to ten nejlepší táta na světě. Mám ho strašně rád, ale co má přítelkyni, tak mě trochu zanedbává. Pracuje jako učitel."

,,Chtěl bych ho poznat." Zasnil se Martinus.

,,Měl bys ho rád." Usmál jsem se na něj.

,,Hej vy tři!" Ozval se za náma hlas někoho dospělého. Všichni jsme ztuhli.

,,Ajaj," Utrousila Ash.

,,Víte, že je už hodina po večerce?" Přišel za námi značně vytočený vedoucí.

,,No my jsme tak trochu zapomněli na čas." Snažil jsem se obhájit, ale na něj to moc nezabralo.

,,Všichni tři na samotku!" Zavrčel na nás. My jsme se zvedli a šly jsme se sbalit.

Kupodivu nás nechali na té samotce všechny tři společně. Přijde mi to spíš jako za odměnu než za trest.

Tato kapitola opět pro mojí MMf❤ TerezaGunnarsen77❤❤

Jsi úžasná, nevím, co bych dělala, kdyby jsem tě nepoznala. ❤