Bylo pondělí 30. června 2031.
Celá třída zcela mlčela a já čekala, až zazní moje jméno a půjdu k tabuli. Celý den jsem se klepal jestli na konci osmé třídy propadu a nebo budu pokračovat jako někteří z mé třídy.
Po několika nekonečných minutách paní Grossová řekla: ,,Steffany Jégrova!". Já se postavila a pomalu jsem šla k tabuli... Paní Grossová mi předala vysvědčení druhou stránkou, tak abych neviděla známky a hned potom dodala: ,,Mrzí mě to". A já až moc dobře tušila co tím chtěla říct.
Šla jsme zpátky do lavice kde jsem seděla jako vždy sama. Otočila jsem papír a začala jsem číst...
Prví předmět byl
český jazyk- nedostatečný.
Jela jsem zaslzenýma očima níž kde se střídalo dobrý s dostatečným. Když jsem začínala být celkem vpohodě, tak jsem se blížila k chemii a.... znova nedostatečný. Vždy když jsem brečela natekl a zčervenal mi obličej. Proto jsem co nejrychleji beze slova opustila mojí třídu.
Hned co jsem zavřela dveře jsem přes celou chodbu zařvala: ,,SAKRA!!" v tu chvíli se otevřeli protější dveře a z nich se vynořil můj nejlepší kamarád Jáchym. Neváhala jsem a objala ho, vůbec mi nevadilo že vypadám tak jak vypadám. Však on mě zná takhle až moc dobře a byl to člověk kterého jsme teď opravdu potřebovala.
Jáchym polohlasně řekl: ,,Asi vím co se stalo... " a já s pláčem dodala ,,Ano víš, a moc dobře". ,,Já bych ti teď mooc rád pomohl, ale bohužel teď to nejde" dodal Jáchym v nejistotě. Pustila jsem ho aby klidně odešel. Když zašel za roh vrátila jsem se do třídy a šla jsem si sednout, než jsem si stačila sednout ozvalo se zvonění a já měla co dělat abych si stihla dát penál, mobil a vysvědčení do kabelky. Prošli jsme chodbou a mně se v hlavě motalo furt to samé... ,,Jak to doma vysvětlím rodičům... Jak to doma vysvětlím rodičům... Udělají mi něco?! ". Vyšla jsme ven, spletla jsme si svoje tmavě blonďaté, husté vlasy do drdolu. A nasedl na kolo, vždy se na mě někdo kouká. Možná protože NIKDO v dnešní době nejezdí a kole, ale neustále jsem přemýšlela o tom co vím že už nezměním. Okamžitě mě ze snění vyvrátil kamión jedoucí proti mně, ucukla jsem řídítky a sjela do vody... Jsem celá mokrá a nejhorší bylo to že moje kabelka spadla do vody jako prví a já měla mokré úplně všecko co bylo v ní (mobil, penál, elektronická učebnice, moje cigarety a vysvědčení) okamžitě jsem se postavila a začala hrabat v kabelce abych vytáhla vysvědčení. Když jsme ho konečně v mém bordelu našla jsem zjistila, že jsem ho chytila až moc pevně a roztrhla na dav kusy.. Mně nevadilo že je mokré, klidně bych ho i ztratila, ale jak bych to pak vysvětlila rodičům? Že my spadlo do vody a uplavalo a nebo že mi ho paní Grossová ani nedala...
Měla jsme málo času protože jsem na sobě měla jenom šaty a začínala být tma a já byla ještě k tomu celá mokrá...
