9🌺

1.1K 109 2
                                    

Marcus

Jeden den byla venku strašná bouřka, a tak jsme byli celý den zavření v chatce. Teda to jsme každý den, ale dneska jsme nemohli jít ani na terasu.

Vítr z venku otevřel okno. Tohle je ale zrovna celkem vysoko. Je to takové to malé okýnko, které je skoro u stropu.

,,Zavřu to." Zvedla se z postele Ashley. Stoupla si na svou postel, aby tam lépe dosáhla a natáhla se k oknu.

Tak tak tam dosáhla. Musela trochu povyskočit a potom klopýtla. Rychle jsem vstal z postele a chytil jí. Spadla mi do náruče. Dívala se mi přímo do očí. Ty její krásné zelené kukadla se na mě upřeně dívaly.

,,Ehm, ehm." Odkašlal si Martinus. Ten taky musí všechno pokazit.

Položil jsem ji na zem.

,,D-děkuji," Stále mi hleděla do očí.

,,Já rád." Usmál jsem se a konečně jsem se od toho jejího pohledu odtrhl. Sedl jsem si na svou postel, přičemž mě Martinus pořád sledoval.

,,Děje se něco?" Zeptal jsem se, když mi to jeho čumění začalo lézt na nervy.

,,Myslíš to s tou výměnou vážně?" Stále se na mě díval bez jakékoliv emoce.

,,Jo, ale jestli nebudeš souhlasit, tak to samozřejmě neudělám." Ujistil jsem ho, kdyby si náhodou myslel, že bych jel s ním. Myslím, že by mámu kleplo, kdyby jsme se tam jen tak objevili oba dva.

,,Já o tom přemýšlel a... taky bych se chtěl vyměnit." Řekl a já jsem v duchu zajásal.

,,Vážně?" Nadějně jsem se na něj podíval.

,,Jo, ale nikdo to nesmí zjistit." Podotkl.

,,Já už to vím." Vložila se do toho Ashley.

,,Tak to bys nám mohla pomoct." Zašklebil se na ní Tinus.

,,A jak asi?" Zvedla obočí.

,,Pomůžeš Marcusovi a kdyby se choval moc jinak než já, tak by jsi ho mohla varovat." Vysvětlil jí Tinus.

,,Ale tobě nebude mít kdo pomoct." Poznamenal jsem.

,,To je taky pravda. Máš nějakého kamaráda, kterému by se dalo věřit?" Podíval se na mě.

,,Leda tak Lea." Pokrčil jsem ranenama a trochu se uchechtnul.

,,No tak vidíš." Usmál se.

,,Jenže Leo je pes." Zasmála se Ashley.

,,Tak nic no." Řekl uraženě, protože Ash už se válela smíchy po pokoji.

,,Ty to zvládneš sám." Řekl jsem mu.

,,Tak dobře, ale musíš mi všechno vysvětlit a nevynechej jediný detail." Pohodlně se usadil a začal mě poslouchat.

,,Dobře-" Začal jsem mu všechno říkat.  Vysvětlil jsem mu, jak to u nás chodí. Popsal jsem mu naší třídu a hodně lidí, co každý den potkávám.  A tak dále a tak dále. Potom začal on a někdy to komentovala Ashley.

No jo vlastně. Já tam budu většinu času trávit s Ashley. To je naprosto skvělý.

Takto pokračoval téměř celý tábor. Na samotce už jsme zůstali a všichni jsme se víc zblížili. A já se samozřejmě čím dál víc zamilovával do Ashley. Ona je naprosto skvělá a krásná. Ale nejsem si jistý jestli cítí to stejné, jako já.

Za tři dny se jede domů a já se nemůžu dočkat mámy. Určitě bude skvělá, ale bude mě mít ráda? Musím doufat. A kdyžtak mi pomůže Ashley. Zase na ní myslím...


Další kapitolka.
Tento příběh nebude vycházet tak často, protože si na něm dávám celkem záležet.
Jinak děkuju za všechny ohlasy.
Ly 💜❤

We look like brothers? (M&M)Kde žijí příběhy. Začni objevovat