Dvě nejlepší kamarádky s rodinou se museli odstěhovat z Osla do malého městečka Trofors. Musí nastoupit a zvyknout si na novou školu a na nový spolužáky. Skamarádí se s dvouma klukama , kteří jsou dvojčata. Později Sofie a Bella poznají , že vůbec n...
Sofie: Dojeli jsme na hotel a já šupla do sprchy. Rozpustila jsem si vlasy a umyla si je. Po sprše jsem si šla lehnout. Přemýšlela jsem jak se budou holky chovat , až zjistí že jsem kamarádka Marcuse a Martinuse. Budou furt po mě nějaký autogramy , fotky abych jim posílala a aby je jeli navštívit. Mám zavolat Martinusovi a říct mu , že dneska dojdeme na koncert a ať dělá , že mě nezná? Než jsem stihla něco takového udělat , tak jsem usnula. Vzbudila jsem se hodinu před koncertem. Rychle jsem si šla učesat vlasy a vyčistit zuby. Oblékla jsem se do černo-bílý. Černý džíny , černý tričko , černý kecky , černo-bílou fotbalovou mikinu a černou čepici. Jasně bunda taky černá. Vzala jsem si černou tašku přes rameno , abych si tam mohla dát mobil , peněženku a takový různý věci.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlasy jsem si nechala rozpuštěný. Naposledy jsem se navoňala nějakým francouzským parfémem. Sešla jsem schody a přidala jsem se k holkám. Nastoupili jsme do autobusu a jeli ke koncertní hale. Bylo tam hodně , ale fakt hodně holek. Trenér nám zaplatil VIP místa v šatně a setkání s klukama. Bundy a tašky jsme si dali do šatny a vešli jsme do nějaké místnosti. I tam bylo dost holek. Furt dokola říkaly jejich jména , až když vyšli začaly pišťet. I holky trochu hvízdli. Já jediná jsem nic nedělala a jen se dívala na Martinuse. Měl bílé roztrhané džíny (klasika) a bílou mikinu Adidas. Měl okouzlující úsměv ,,Tak holky , seřadit se prosím do řady. Nebojte na každou vyjde." Holky se mačkaly dopředu. Já jediná , zase , stála úplně vzadu ,,Copak ty nechceš se vyfotit?" zeptal se trenér ,,No moc o to nestojím , ale když už jsem tady , tak proč ne? " ,,Běž dopředu , jinak na tebe nepříjde řada." ,,Nebojte trenére , na mě si čas udělají." trenér se na mě tázavě podíval. Já vystoupila z řady a dívala jsem se na Martinuse , který teď objímal Rachell a dával si s ní selfíčko. Odtáhl se a podíval se do davu. Naše oči se setkaly a já i on se rozzářeně usmáli.
Martinus: V tu dobu , kdy se naše oči setkaly , tak mi asi přestalo bít srdce. Je to ona. Opravdu ta stojí a usmívá se na mě. Opravdová Sofie. Zdálo se mi , nebo byla ještě krásnější než jsme odjeli? V tý mikině ji to moc slušelo. Šlo vidět , že je unavená. Asi měla po zápase ,...tinusi? Haló , Martinusi? Chce ještě jednu společnou fotku." mával mi před obličejem rukou můj bratr. Já zamrkal a podíval se na tu zrzku. Usmál jsem se a vyfotil se s ní. No byla až moc blízko. Moc blízko. Naposledy nás obejmula. Zase až moc pevně. Přišla další a další. Konečně došlo na řadu Sofie. Prvně obejmula Marcuse. Což mě tak trochu naštvalo. Něco si šeptali. Odtáhla se a došla ke mně. Tentokrát jsem já pořádně obejmul ,,Tak co těšíš se?" zeptala se potichu ,,Jo ale jsem nervózní. A co ty a zápas?" ,,První místo. Zítra odlétáme do Německa." ,,My taky nechceš pak dojít. Můžu to zařídit." ,,Nevím jestli mě trenér pustí. Ani jestli budu mít čas." ,,Prosím , potřebuji k sobě nějakou normální osobu. Můj bratr se zbláznil." ,,Víš co jsi teď řekl za pitomost?" ,,Jakou?" ,,Řekl jsi o mě , že jsem normální." trochu se zasmála ,,Přijdeš ještě po koncertě ?" ,,Asi , nevím." řekla. Já nasál její vůni. Voněla po cukrový vatě. Vlasy jí voněly po kokosu. ,,Ehm,.. Tinusi , nechci vám kazit romantickou chvíli ,ale,.." zaklepal mi Mac na rameno a ukázal na fanynky. ,,Jsme se trochu dýl objímali." řekla potichu a chtěla odejít. Já ji chytil za ruku a nemínil jsem ji pustit ,,Tinusi , oba už musíme jít." řekla a chtěla se osvobodit z mého sevření ,,Až mi slíbíš , že po koncertu příjdeš." ,,Já nev,..." ,,Fajn , jinak tě nepustím." ,,Fajn , ty vyděrači. Za to zaplatíš." ušklíbla se na mě a odešla. Já ji sledoval jak odchází. Odešly i fanynky. ,,Tvl co jsi to tady dělal ?!" vyštekl po mně Mac ,,Sorry, já musel." sklopil jsem hlavu a odešel do šatny.
Sofie: Začali odpočítávat. 10,9,8,7,6 na začátku šestky začala hrát hudba. Od pětky začal Tinus odpočítávat (zpívat). U dvojky skončil a u jedničky začal naplno zpívat. Netušila jsem , že umí až tak dobře zpívat s Macem. Koncert skončil a kluci se se všema rozloučili. Šla jsem za trenérem se zeptat , jestli mě pustí do zákulisí ,,Trenére , mohla bych,...?" ,,Mám pro tebe překvapení." přerušil mě a usmál se ,, Sebastiane." Ze dveřích vyšel černovlasý kluk. Vysoký a vypracovaným tělem. Byl to on , byl to Sebastian. Jeho zelený oči bych poznala všude. Je to můj bývalí kluk. Rozešli jsme se , když před třemi lety se museli odstěhovat do Ameriky. Jeho táta hraje basketbal. Hrál v NBA. Usmál se na mě a já ho obejmula ,,Já vás tu nechám děti." řekl trenér a odešel. Aby vám to bylo jasný , trenér je jeho děda. ,,Ty-ty co tu děláš ?" ,,Překvapení." řekl poněkud hrubším hlasem ,,Co to máš z hlasem? Páni ty jsi vyrostl." žasla jsem ,,Ty moc ne , ale do krásy ano. Jsi krásná Sofie." začervenala jsem se ,,Tak dík. Ty jsi taky , jiný než si tě pamatuju. Jsi vyspělejší." usmál se ,,Chyběla jsi mi." přitáhl si mě a políbil mě. Já jsem tam zaraženě stála.
Martinus: To jsem asi neměl vidět. Sofie se líbala s nějakým klukem. V tu chvíli jsem asi cítil několik pocitů. Vztek , smutek , zlomený srdce a chuť zabíjet. Rychle jsem se otočil a odešel. Já debil jsem si myslel. Já debil. Nikdy , už nikdy se nezamiluju! Nikdy! Po cestě jsem potkal Marcuse. Podal mi nějakou flašku. Já ji vzal a hodil jsem ji o zeď. Celá se rozbila a rozlila se všude voda ,,Co to děláš?!" vyjekl po mě Marcus. Já ho ignoroval a šel jsem dál. Došel jsem k šatně. Vešel jsem tam a byly tam uklízečky ,,VYPADNĚTE!" vykřikl jsem. Ony se lekly , nechaly práce a odešly. Já bouchl dveřma. Sedl jsem si a založil si ruce do dlaní. Cítil jsem, jak mi začínají téct slzy po tváři.
Sofie: Odstrkla jsem Sebastiana od sebe ,,Co si doprdele myslíš , že děláš !" vykřikla jsem na něj. On se nechápavě podíval ,,Políbil jsem tě ?" ,,Ale já jsem nechtěla !" ,,Jžš , vždyť se nic nestalo." já na něj vyvalila oči. To si snad dělá ze mě prdel ,,Stalo! Políbil jsi mě!" podíval se na mě a přimhouřil oči ,,Ty máš kluka?" ,,Ne." ,,Ty někoho miluješ?" ,,Já ,..." začala jsem přemýšlet. Martinus , to je ten jedinej kluk co chci , aby se mě dotýkal. Ten jedinej mě může políbit. Ano , miluju ho. ,,Máš pravdu," podívala jsem se na Sebastiana ,,miluju. Musím najít Tinuse." řekla jsem a rozběhla se do chodby. Našla jsem nápis 'šatny Marcus a Martinus' rozběhla jsem se znovu. U dveří mě zastavil chlap , jak hora ,,Přejete si něco?" zeptal se tvrdým hlasem ,,Já potřebuji mluvit s Tinusem. Je to-je to důležité." zakroužil očima ,,Další taková. Vypadni!" vykřikl na mě. Já se na něj zamračila ,,Mě Marcus a Martinus zná! Jsem jejich kamarádka. Jestli mi nevěříte , běžte pro ně a uvidíte." řekla jsem a založila si ruce na prsou. ,,Vypadni!" vykřikl ,,Já sním potřebuji mluvit!" ,,Tak zaprvý , tě tam nepustím a zadruhý , on z nikým nechce mluvit." řekl a taky si založil ruce a prsa ,,Co se stalo? Vždyť mě ještě před koncertem zval do zákulisí." ,,To není tvůj problém. A teď vypadni!" řekl a odvedl mě z chodby. Já jsem tam chvilku stála a civěla do blba. Co se mu stalo? Nechce z nikým mluvit. Nikoho vidět. ,,Sofie , kde jsi byla? Trenér se po tobě scháněl. Musíme jít." řekla mi Natty a táhla mě z toho místa , co jsem před chvílí stála ,,Ale já ,..." podívala jsem se do chodby ,,Co ty?" zeptala se. Zavrtěla jsem hlavou ,,Ale nic." Došli jsme k autobusu a nastoupili. Celou cestu jsem přemýšlela a Tinusovi. Co se stalo? Za mnou si přisedl Sebastian ,,Vypadni." řekla jsem mu a otočila se k oknu. Sklonil se ke mně a pošeptal ,,Však ty názor změníš." na to odešel si sednout za trenérem. Měla jsem nepříjemný pocit , že mi něco udělá.
