Znáte ty dny, kdy se vám nic nedaří a nálada zamrzá na bodu mrazu. Všichni vás štvou a jediné co chcete je buďto zalézt do pelechu, zahrabat se nadýchanou peřinou a spokojeně usnout, nebo společně s nocí odejít z domu a zamířit do nejbližší hospody či klubu. Jelikož jsem odjakživa noční živel a to, co nejvíc miluji jsou hezký holky, nějaký ten drink tanec a nakonec možná i něco víc než jen tanec, pomalu se mi v hlavě rýsoval plán na dnešní noc.
Odbila desátá hodina, když jsem zamkl domovní dveře a s náladou na lov pořádně hezkých koček , jsem vyrazil směrem k místnímu klubu. Není to žádný strip klub nebo tak něco, jde o noční klub kam chodí většinou mladí, prací zničení třicátníci tak jako jsem já. Nebo holky, které hledají svou životní lásku, a když ne to, tak alespoň někoho na nezávazné povyražení. Vešel jsem do klubu, namířil si to směrem na bar a mezitím jsem - zatím střízlivýma očima - mapoval okolí. Cestou k barmanovi jsem se pozdravil s pár známýma, poklepal se po ramenech s kamarády a políbil ruky fajn slečnám. "Jako vždycky? Na rozjezd dva panáky Jegra?" Zeptal se barman, nebo jak mu říkám já, Petr. Jak už jsem se zmiňoval, mám tu již své místo a dá se říct, že jsem stálým zákazníkem. "Přesně to si dám,Petře." usmál jsem se a posadil se na jednu z barových židlí. Petr rozléval panáky zatímco ke mě mluvil. "Už sis dnes nějakou vybral?" Jen jsem se pousmál a sáhl po nalitých panácích. Sesedl jsem ze židle a vydal se směrem k jedné ze slečen, které jsem cestou na bar políbil ruku na přivítanou. "Tak jsi tu zas, záhadný ctiteli?" Zeptala se a sebevědomě se pousmála. Byla opravdu krásná. Černé, husté vlasy sahající až k bokům. Štíhlá a v obličeji překrásná. Neměla jedinou vadu. Nic jsem neříkal, jen jsem jí podal jeden z panáků. Pochopila. Připili jsme si na dnešní noc a oba do sebe obsah malé sklenky vyklopili. "Jsem Adam." Řekl jsem a natáhl k ní ruku. "Lucie." Odpověděla a potřásla jí. V u chvíli mi bylo jasné, že dnešní noc určitě nestrávím sám. Lucie mi během rozhovoru sama řekla, že je sama a už ji to vlastně ani nebaví a že proti jednorázovkám vůbec nic nemá. Neboj se, zachránce Adam k tvým službám.
Zbytek večera byl přímo skvělý. Lucie mi předvedla jak dobře se umí vlnit na parketu, několikrát jsme zamířili směr bar a když už nás bolely nohy sedly jsme si do rohové, kožené sedačky kousek od parketu a prostě jsme si povídali. Tak jako teď. "Ségry na tebe musí žárlit, jak jsi krásná a bráchové musí mít plno práce svou mladší sestřičku ochránit, teda pokud nějaké máš." Snažil jsem se o Lucii dozvědět pár informací pomocí mého motajícího se jazyku. "Jsem jedináček." řekla. Šlo vidět, že je o dost opilejší než já. Ne že by mi zrovna tohle vadilo. "Nebo nejsem, já nevím." Dodala. "Nevíš jestli máš sourozence?" Rozesmál jsem se jejím opileckým žvástům. "Ale ne," rozesmála se, pak se odmlčela a pokračovala "moje dvojče, Lili. Víš ona se zabila dva roky zpět." Cítil jsem jak se mi do tváří hrne krev a já pomalu červenám. Došlo mi, že o tomhle jsme začali mluvit jen díky mě. Nevěděl jsem moc co říct, a tak jsem prostě řekl, "Promiň, to jsem nevěděl." a v hlavě se mi rozhučelo ještě víc, než to dokázal udělat alkohol. "V pohodě, víš já ji neměla ráda... Jooo jasně, řekneš si, "dvojče, propojené duše a blablabla", ale Lili byla svině. Byla nemocná, jakože na hlavu, prostě blázen. A pak jednoho dne, kdy už ji nebavilo terorizovat celou naši rodinu se prostě odpráskla máminou služební zbraní. Prostě si vystřelila mozek z hlavy." Odpověděla mi, naklopila do sebe dalšího panáka bůh ví čeho a s omluvou odešla na záchod. Seděl jsem tam, přemýšlel nad tím vším. Vím, že bych měl být smutnej, ale to jsem tak úplně nebyl. Dá se říct, že mě to pořádně vyděsilo. Jasně, bylo mi té holky líto, docela mi přirostla k srdci, ale znal jsem ji sotva tři hodiny. A navíc byla pěkně opilá. Rozhodl jsem se, že na tohle téma už po druhé nenarazím a prostě ji zkusím dostat ke mě domů. Když se Lucie vrátila, měl jsem nutkání ji popřát upřímnou soustrast, nebo tak něco, cokoliv co se říká pozůstalým, ale neměl jsem odvahu začít znovu na téma vystřelený mozek jejího dvojčete.
