Luci
„Marcus v jednom rozhovoru přiznal, že si našel první dívku. Prozradil, že se jmenuje Melissa a chodí spolu půl roku." Ozve se z televize, kterou do teď ignoruji.
„Také přiznal, že by moc chtěl, aby s ním jezdila na jeho turné, ale prý zatím neodpověděla.
Rychle se vyšvyhnu do sedu a promnu si oči. Byl to jen sen. Snažím se uklidnit.
Podívám se směrem k oknu, kde můj pokoj osvětluje měsíční svit. Hvězdy tančí kolem měsíce a ozařují tuto zemi.
„Proč je to tak těžké?" Povzdechnu si a rozejdu se směrem k oknu. Posadím se a podívám se na louku před naším domem.
Marcus
„Nešlo by to dříve? Já nevím třeba teď někdy? Protože všichni máme čas příští prodloužený víkend a to znamená, že..."
„Macu. Možná by to šlo, ale není to moc brzo?" Zakýve hlavou mamka.
„Ne nešlo. Nemůžu čekat dva měsíce, když můžu čekat týden." Povzdechnu si a podívám se na mamku i tátu zároveň.
„Tinusi, najdi tam něco." Podívá se mamka na Martinuse, který sedí u počítače a hledá nám ubytování.
„Praha 11, nejlépe někdy u Chodova." Připomenu mu.
„Proč zrovna tam?" Zeptá se táta.
„Je to tam docela hezké." Zčervenám a sednu si vedle Tinuse.
„Bydlí tam Luci, že?" Prokoukne mě mamka a já přikývnu.
„A Ema taky." Zpozorní Tinus.
„Tak tam no." Řekne táta.
„Díky, díky, díky...." Poděkuji jim aspoň padesákrát a Tinus také.
Martinus
Holek jsme se tajně zeptali na čísla jejich rodičů. Právě volám Luci mamce. Marcus sedíc vedle mně se škrábe na zátylku.
„Dobrý den." Spustím, jakmile nám telefon zvedne.
„Dobrý den, potřebujete něco?"
„No...já jsem Martinus Gunnarsen a také je tady Marcus, právě že bychom chtěli jet do české republiky za Emou a Luci. Ale musíme vědět, kde přesně bydlíte, nebo to jak se tam jede."
„Och to chápu. Luci bydlí ——————- a Ema ——————— (😂). Pojedete normálně po D1, kdy byste přijeli?
„Příští pátek. Jinak...holky to nesmí vědět, překvapení." Vysvětlí Marcus.
„To budou nadšené, Ema by tady měla spát, takže to nebudete moct brát k Emě domů. Pokud byste chtěli, mohli byste tady spát taky."
„Ještě uvidíme. Děkujeme za pomoc, nashledanou." Rozloučím se a hovor mamka Luci típne.
„Takže...budeme tam spát?" Zajiskří oči Marcusovi a já se uchechtnu.
„Nechci otravovat, jedeme tam poprvé, možná jo, možná ne. Pak se nějak domluvíme s Emou a Luci." Marcus přikývne.
„Hrozně se tam těším." Povzdechne si Mac.
„Já taky, já taky."
Luci
„Emooo?" Zašeptám ve třídě a Ema se na mně otočí.
„Ano?" Zeptá se.
„Co když sem kluci nechtějí? Ptala jsem se Maca jestli sem přijedou a on napsal, že teď se musí soustředit na zpívání a školu." Sklopím pohled k zemi.
„Jasně, že sem chtějí. Prostě nemají čas, to je celé." Usměje se Ema, ale podle jejího pohledu poznám, že si není úplně jistá svými slovy.
„Co, když se jim tady v Česku nelíbilo?"
„Byli tady naposledy před dvěma rokama, si to ani nepamatují." Připomene mi.
„Tak co, když nechtějí za námi?!" Syknu tiše.
„To je ještě větší blbost." Zasměje se Ema a já jí probodnu pohledem. „Neboj, Marcus miluje tebe a Tinus mně. Oni nám neublíží."
„To nikdy nevíš. I u Honzy jsem si to myslela..." Povzdechnu si.
„Honza...je jiný případ." Zamračí se Ema a já jí obejmu.
„Chybí mi." Rozpláču se jí na rameni.
„Marcus?"
„Ten taky." Zašeptám. Ani jedna z nás už nic neříká. Ema nechápavě krčí obočí a já se dívám na zem.
Ahoooj 💜
Po strašně dlouhé době jsem tadyy 😂💗
Líbila se vám nová kapitola?
