Obscurus

1. kapitola: Vítejte v New Yorku

Bylo chladné a deštivé počasí. Blížil se podzim a do Ameriky proudilo čím dál více mudlů kvůli stoupající moci Němců v Evropě. Mezi těmito mudly byl i muž v Modrém kabátu. Byl pomětně vysoký a svalnatý.  Vítr si pohrával s jeho kaštanově hnědými vlasy a modrýma očima těkal po cestujících na této lidi. Měl jiný zámětr než oni. Nechtěl se ukrývat. Byl to brit a ne jen tak obyčejný. Byl to čaroděj. Mladý magizoolog, který už delší dobu cestoval po světě a zachraňoval různé magické tvory před vyhubením. Kouzelníci v tomto ohledu nejsou o moc lepší než mudlové.

Jeho kufr se mírně zatřásl a to ho přinutilo přitáhnou si ho blíže k tělu.

Loď se blížila k přístavu a náš mladý kouzelník vstal a přešel k zábradlí, zastavil se a sledoval pomalu se blížící sochu Svobody. Ano svoboda. o tu už dlouhou dobu bojují jak mudlové, tak kouzelníci. vždy tu na chvíli je, a pak ji někdo znovu potlačí...

,,Dobrý den," přišla k němu mladá dívka. Byla hezká, štíhlá a přitažlivá, ale nebyla jeho typ. Nehodila by se k němu ani k jeho způsobu života.

,,Dobrý, " odvětil krátce a krátce po ní střelil očima. Skousla si spodní ret a opřela se o zábradlí.

,,Jste brit, že ano? Miluju britský přízvuk. Jak se jmenujete?" Byla velice výřečná a šla na to rychle. pravý opak našeho brita. Ten by byl nejradši, kdyby se sebrala a odešla nebo alespoň na něj už přestala mluvit a nevšímala si ho. Nechtěl se do ničeho s ní zaplést. Žádný vztah. i přes to jí ale odpověděl: ,, Newt Mlok Scamander," Pokusil se na ni usmát, ale moc se mu to nepovedlo. Spíš to připomínalo bolestný škleb.
K jeho štěstí loď právě připlula k přístavu a on se mohl s touto dánou rozloučit.
,,Velmi rád jsem Vás poznal, madam, ale bohužel mám naspěch. Nashledanou, " pravil, otočil se na podpatku a tak rychle, jak jen to bylo v mezích slušnosti, se vydal pryč z lodi.

V přístavu bylo mnoho připlouvajících turistů všemožných národů. Nebylo to nikterak divné, jelikož válčili jak mudlové, tak kouzelníci, a proto jich spousta emihrovala na západ, kde si mysleli, že budou ve větším bezpečí. Není taky divu, že Američané z tohoto důvodu zavedli kontrolu všech přijíždějících. Nesměly se dovážet potraviny, zvířata, zbraně a zbytek věcí, co by mohly přivést do nebezpečí běžné obyvatele USA.
I Mlok se této kontroly musel zúčastnit a jako naschvál se Dugalík zrovna probudil. Newt cítil, jak se svýma packama snažil kufr otevřít.
,,Teď ne! " šeptl, když se té malé chlupaté potvůrce povedlo povolit zavírání kufru. Nahlas ale řekl jen: ,, Ten zámek už trochu zlobí, " protože právě přišel na řadu.
Celník se na něj nedůvěřivě podíval.
,,Pas, " vyzval ho a mlok mu ho beze slova podal.
,,Takže brit? " zeptal se celník a podíval se na Newta, který přikývl.
,,V New Yorku jste poprvé?" položil muž další otázku.
,,Ano."
,,Nějaké potraviny, zbraně nebo snad něco živého? " zeptal se muž a oči upřel svůj pohled na kufr, kterému se právě otevřely zámky a Mlok je spěšně zaklapl.
,,Ne. Ty zámky jen trochu zlobí, musím je dát opravit, " pravil Scamader. Ale do očí se muži před sebou nepodíval.
Chlapík ho však vyzval, aby mu kufr podal ke kontrole. Scamander poslechl, avšak když mu ho podával, stihl přepnout zámek na Zamudlováno.
Jakmile celník otevřel kufr, mohl spatřit pouze Mlokovo oblečení a hygienické potřeby. Chvíli tam nevěřícně koukal, pak ale řekl: Vítejte v New Yorku, " a kufr zaklapl a vrátil ho.
,,Děkuju, " oddychl si Newt, popadl kufr a pelášil pryč dřív, než si někdo něčeho všimne. Kufr držel pevně a snažil se Dugalíkovi, jak ho předtím oslovil, zabránit, aby utekl ven.
Konečně se objevil venku, před přístavem a celnicí. Teď se už klidněji rozešel ulicí New Yorku vstříc novým dobrodružstvím a zážitkům, netušíc, co ho zde všechno čeká.
Mlok tu nebyl za přesným účelem. Svou cestu kolem světa kvůli studiu kouzelných tvorů, už dokončil, stejně tak už skoro dopsal svou knihu. Ne, byl tu za zcela jiným účelem, ale k tomu až později.
Procházel a míjel jeden veliký dav, který stál okolo naprosto zničeného domu. Stál tam zmatený muž a volal: ,,Viděl jsem to! Vypadalo to jako... jako mrak, ale temný a-
a takový jiný. A jediné, co jsem v něm viděl byly ty jasně svítící bílé oči."
Tato slova zaznamenal, ale šel dál. Došel až na konec ulice, kde bylo prapodivné shromáždění lidí před budovou banky. Stáli a poslouchaly ženu, jež na schodech něco vykřikovala. Nerozumněl jí, a tak se začal davem prodírat dopředu, až stál úplně vepředu.
,, - přináší zkázu, a pak beze stopy mizí, " pravila a udělala dramatickou pauzu. ,,Čarodějnice jsou mezi námi."
Toto prohlášení všechny přítomné rozrušilo. Začal se ozývat šum, jak si splašeně vyměňovali názor se svým sousedem.
,,Letáček? " ozval se najednou někdo vedle něj.

***

Ták a mám tu pro vás další kapitolu. Snad se vám bude alespoň trochu líbit.

***

Počet slov: 793