Půlnoční láska

1.

Od dětství jsem byla zavřená jen doma kvůli mé chorobe. Takže si můžete představit jak me dětství vypadalo... vlastně nevypadalo, žiju jenom se svou matkou a malou sestrou (13).

Zas tu byl on procházel kolem mého domu bylo krásně slunečno a já musela být zase doma... opět okna jsem měla speciálně proti slunku, byl strasne krásný ty jeho vlasy jak vlali když jel na skatu  okouzlující.

Nastal konečně večer a já se mohla jít baví.
''Mami beru si kytaru a jdu do Pope dobře?".
Pope je klub kde chodím a zlepšuju své dovednosti v kytaře a celkově v hudbě, měla by tam čekat El  (moje nejlepší kamarádka).
" Dobře vrat se do půl noci, prosím tě". Řekla a dala mi ještě peníze.

Vzala jsem kolo, kytaru na záda a sluchátka do uší ještě jsem cestou pozdravila naší sousedku která právě grilovala se svýma kamarádama. Bylo to krásný jak se spolu smáli a užívali si okamžiky co můžou strávit společně.
Dorazila jsem a hned vešla do klubu bylo to tu přenádherný každý víkend tu je něco jiného buď Valentýnsky víkend nebo mexický tenhle víkend byl na téma Jaro, takže tu byli krásné květy  a vyřazovalo to tady jen dobrou náladou.

Zahlédla jsem El a sundala jsi kytaru a šla k ní.
"No konečně kde se couraš". Zeptala se a já se jen po usmála nesnáší když chodí někdo pozdě. Neodpověděla jsem ji a šla jsem objednat nějaký drink.
"Jako vždycky?". Řekl pohledný blonďak a já jen přikývla a koukala se dal na tu výzdobu. Uchvátila mě natolik že jsem se musela zeptat kdo ji dělal a kdo to vše vymyslel.
"Hele, kdo letos dělal tuhle výzdobu?". Furt jsem nemohla z té výzdoby spustit oči.
"Jeden náš brigádník, Damien". Damien sranda by byla kdyby to byl ten soused do kterého jsem zamilovaná už od 7 let, hah.
Vzala jsem si svůj drink, chtěla jsem se vrátit za El, ale venku něco krásně svítilo šla jsem se podívat a bylo to nádherný (obrázek).
"Paní". Vydechla jsem a na pila se svého drinků.
"Taky to nebylo snadný". Řekl někdo zamnou, když jsem se otočila nevěřila jsem svým očím Damien. Stala jsem tam a koukala na něho nikdy jsem nebyla tak blízko u něho měl krásný modrý oči.
"Dobrá práce, omluv mě". Musela jsem pryč úzkost priběhla jsem za El a dělala že se nic nestalo.
"Stalo se něco? Jsi červená jak rajče". Řekla a nadzvedla obočí, bylo to vtipný.
"Co? Ne, asi půjdu na vzduch". Vzala jsem kytaru a sedla si na lavičku před klubem zahrála jsem svoji oblíbenou písničku Riptide.

Dohrála jsem a slyším někoho tleskat ON.
"Pěkně hraješ a zpívaš a ktomu jsi krásná, jakto že jsem tě nikdy neviděl?". Tak krásně s usmival a ty jeho slova panebože. Nejradši bych mu řekla že asi těžko jsme se mohli potkat, když nemůžu před den chodit ven ?!?!?!
"Ehm, děkuji netuším".
"Jak se jmenuješ?".
"Rosie"
"Damien".

Chvíli jsme si povídali o různých věci například proč lidi nežijí na Marsu prostě divný věci. Koukla jsem se na hodinky a bylo 0:10 ajaj.. jdu pozdě.
"Bohužel už musím jít, těšilo mě Damiene".
"Nechceš někdy někam zajít? Třeba v sobotu u tebe? V 20:00?".
"Dobře, tu máš adresu".  Napsala jsem mu adresu a on na ni koukal jak smysl zbavený.
"Děje se něco?".
"Vždyť bydlíš hned vedle mě". Mě to nijak nepřekvapilo já to věděla celou dobu. Jen jsem se tomu zasmála a on mi dal pusu na tvář, v té chvíli jsem musela být ta nejčervenější rajče na světě.

Vzala jsem kolo a rychle jela domu. Koukla jsem se na hodinky před domem 0:30 bezva. Naštěstí všichni spali a já mohla jít v klidu do pokoje a usnout.
Byl to ten nejlepší večer na světě ♡