Call Me Ella (Překládané do CZ) ✔

30.kapitola - Decision

 Když jsem šla do stájí, pořád jsem měla otupělý pocit, jako, že tu ve skutečnosti nejsem. Stále jsem se cítila špatně a nemohla jsem uvěřit tomu, co se stalo. Pořád jsem doufala, že se každou chvíli probudím a že je to všechno jen zlý sen. Byl by jen začátek léta a nic z toho by se nestalo. Měla bych jen Liv a Charlieho a byla připravená snášet mé poslední léto tady.

Ale stále jsem dýchala, šla jsem a cítila své nehty zaryté v mích ramenech, což mi připomnělo, že jsem vzhůru, jelikož jsem cítila bolest. I když bych si přála každou hvězdou na nebi, aby to byla noční můra, vím, že není. Bez ohledu na to jak dlouho jsem zůstala na WC, plakala, nenáviděla sama sebe, nenáviděla každou volbu, kterou jsem učinila...nic se nezmění. Nemůžu vrátit to, co se stalo tohle léto a i když jsem byla šťastná, když se teď podíám zpět, cítím lítost a nenávist sama k sobě, že jsem spadla do Rhondiny hry. Vstoupila jsem přímo tam, kde mě chtěla celou dobu.

Jsem na tebe hrdá.

Bože, mám pocit, že budu znovu zvracet, když si vzpomenu na její úsměv, její slova, způsob jakým se na mě dívala. Jak... Bože, jak jsem skončila tady? Jak to, že jsem nikdy neviděla, že to přijde? Byla jsem oslepená štěstím a jiskrami které jsme mezi sebou s Niallem měli. Z motýlů v břiše a celého toho drama, abych se do něj nezamilovala.

Dovolila jsem sama sobě klesnout do drama klišé a nakonec jsem to, od čeho jsem celé ty roky utíkala. Skončila jsem děláním něčeho, co jsem nikdy dělat nechtěla..... ani jsem si to neuvědomila, dokud nebylo příliš pozdě.

Nejsem překapená, když ve stájích vidím Nialla, věděla jsem, že tu bude. Přišla jsem sem v naději, že ho tu najdu. Nemohu vrátit zpátky, co jsem udělala, ale můžu to všechno ukončit. Otočil se a podíval se mím směrem, po celém obličeji měl vepsanou starost, ale usmál se a jeho oči se rozsvítili když šel na místo, kde jsem byla. Zastavila jsem se v okamžiku, kdy jsem ho viděla.

Cítím úder v mé hrudi, tak nemilosrdně mě bolí, co k němu cítím. Věděla jsem, že jsem do něj zamilovaná, ale teď jsem měla strach, že jsem do něj zamilovala tohle léto v téměř třech měsících, co jsem ho potkala. A to jen dělá věci horší.

„Ello,“ oslovil mě, natáhl ke mně ruce, ale já jsem se nehýbala, takže chytil moje ruce, které jsem držela na mé straně a vytáhl je směrem k němu. „Jsi v pořádku? Jak to šlo?“ Zeptal se a já slyšela v jeho hlase obavy.

Jsem otupělá. Stále jsem otupělá. Ale pořád jsem cítila bolest a lítost.

Vím, že není jeho chyba, že je kus v téhle hře, stejně tak jako já a možná, že z toho nemůže uniknout, ale já ano. Pořád můžu odmítnout být částí toho. Musím odejít.

„Ať ti řekla cokoliv, jsem si jistý, že s tím něco můžeme dělat. Neboj se,“ znovu promluvil, přitáhl si mě blíž, ale já jsem pořád neřekla ani slovo, jen jsem se na něj podívala.

Ty velké modré oči, tak expresivní, tak upřímné. Je to hodný kluk, je milý, pečující, sladký a extrémně sentimentální.

Ten úsměv, tak srdce-zahřívající, tak nakažlivý. Stejně jako jeho smích. Ten úsměv, který mi nikdy nedovolil se neusmívat, až na dnešek.

Ten úžasný kluk, tak roztomilý a krásný, tak šťastný a optimistický. Je to kluk, který mě donutil zamilovat se do celebrity, díky kterému jsem si uvědomila spoustu věcí, ale je to také člověk, kvůli kterému jsem zapomněla na jednu z nejdůležitějších věcí, kterou jsem zastávala. Je to člověk, kvůli kterému jsem prohrála s Rhondou. Donutil mě zradit samu sebe. Být s ním znamená vzdát se toho, proti čemu jsem bojovala tolik let. Možná by to stálo za hodně věcí, ale za tohle ne. Nikdo nestojí za to, abych se vzdala něčeho v co věřím a co je pro mě důležité, i když to není důležité pro nikoho jiného. Je to důležité pro mě.