Pokušení z pekla [TVD/TO CZ FF]

31.

Svět fantazie je nedocenitelný. Padáme králičí norou a pronásledujeme jednorožce. Nevidíme to, co nám bylo doposud skryté.

Nervózně jsem poklepávala prsty o desku stolu. Hope se vytratila vedle do místnosti, kde se snažila sehnat toho svého tajemného pomocníka. Teď jsem byla naštvaná, že nemám ten věhlasný upíří sluch. „Tak špatné, jak si to představuješ, to určitě nebude." Freya mě z ničeho nic chytla za ruku. Možná proto, aby mě uklidnila. Nebo ji už ten monotónní zvuk klepání otravoval. Poraženě jsem si povzdechla a mírně otočila hlavu. Vyskytl se mi pohled na pijavice, kterým Freya přirostla za tak krátkou dobu k srdci. Hra na kadeřnice se mi ale zdála spíš jako mučení, než dokazování oblíbenosti.

Dokonce jsem ani nezpozorovala, kdy se objevil Alaric. Nejspíš jsem si ani neuvědomila, že tady můj druhý náhradní táta není. Proto na sebe upozornil hned po svém příchodu. Zřejmě neočekával v jeho domě takovou barvitou skupinku lidí. „Tati, máme návštěvu. A s Freyou jsme dělaly lívance!" Po téhle nevinné poznámce obou pijavic jsem musela dusit smích. Obě byly prostě neuvěřitelné. Pokaždé ze sebe dostaly něco tak bezelstného. Jenže mé nevinné pobavení by zrovna teď nejspíš způsobilo katastrofu. Proto jsem si nechávala svůj výraz mučedníka a doufala jsem, že tenhle den definitivně skončí.

Zběžné vysvětlování téhle hromadné schůzky proběhlo tak rychle, že jsem ani nestačila cokoliv říct. Kdybych ale jen tušila, že to nejhorší mě ještě čekalo. A ne jen mě. My všichni, co jsme tu čekali na zázrak, jsme měli během chvíle zažít nesmyslnou Apokalypsu. Mohlo mě vlastně napadnout, že poslední dobou se kolem mě děly šílenosti. Ale taky jsem si myslela, že Hope patří k té inteligentnější skupině. Jako obvykle jsem se ale mýlila. A všechny pozitivní představy se náhle rozplynuly v té nejbláznivější představě, která tu náhle nastala.

Nic absurdnějšího se v tenhle moment stát nemohlo. Srdce se mi v tu chvíli zastavilo a já koukala směrem ke dveřím, jako bych viděla ducha. „Doufám, že jste nezačali beze mě." Kai vtrhl do domu, jako by byl jeho součástí. Alaric viditelně zbledl a Caroline se s nepopsatelným výrazem ve tváři přidržovala Klause. Třešničkou na pomyslném dortu byly pijavice, které s nadšenými úsměvy vběhly nečekaného návštěvníka přivítat. „Pomůžeš Nesie, že jo? Prosím." Poskakovaly kolem něj a tahaly ho za ruce s naivním záměrem ho snad donutit provést konečně něco pozitivního.

Zoufale jsem obličejem klesla na desku stolu a vydala ze sebe neidentifikovatelný zvuk. Zrovna teď bych klidně zcela dobrovolně do toho pekla odešla sama. Netoužila jsem být svědkem toho zvráceného setkání. A taky jsem doufala, že možná budu na chvíli neviditelná. Což bylo jako naprostý nesmysl. „Neboj, zrzko, tady malá čarodějka má plán." Kai z ničeho nic chytl Hope, která se vedle něj objevila, kolem ramen a nepřirozeně rozdával úsměvy na všechny strany. Očividně se bavil.

To se ale vůbec nelíbilo Klausovi. Nebylo se vlastně čemu divit. Nějaký neznámý magor objímal jeho jedinou dceru. Kai nedomyslel, co takovým nevinným jednáním způsobil. Během vteřiny byl Klaus u něj a držel ho pod krkem. Měla jsem nutkání se na tohle koukat až do konce. Ale malá Mikaelsonová měla jinou představu. V té své nedospělé hlavince si totiž usmyslela, že nám Kai v něčem pomůže. „Tati, nechej ho. My ho potřebujeme." Snažila se Klausovi dokázat, že to myslí dobře. A pijavice jí hrdě přikyvovaly a s bojovnými výrazy obklopily Kaie i Hope.

„Hope, to jsi byla ty? Proč jsi to udělala?" Caroline měla ve tváři zoufalý pohled. A byla jsem si jistá, že kdyby jí pořád neovlivňovaly mateřské hormony, nedopadlo by to s Hope moc přívětivě. Nechápala ani to, že její dvě dcery jsou proti ní. Ani pijavice z toho nebyly moudré a byly přesvědčené, že jsou jejich máma a táta proti nim. Proto se možná oddělily od skupiny a hledaly útěchu u Freyi. „Mám ho pod kontrolou. Neublíží nikomu. To slibuji." Hope jsem důvěřovala. Ale taky jsem doufala, že ví přesně, co dělá.

Opravdu toho bylo najednou až moc. A to doslova. Chtělo mě pohltit peklo. Má mladší kamarádka uzavřela s Kaiem nějaký pochybný pakt a začala tu pomalu vznikat nelogická hádka mezi ostatními členy téhle domácnosti. Nejhorší na tom bylo to, že samotný Kai si z toho nic nedělal. „Vidíš, co jsi způsobila? Tohle je konec, Agnes." Objevila tak rychle, jak naposledy zmizela. Nacházela se kousek ode mě a prázdným pohledem koukala na svého bratra a své dvě dcery. Lidskému oku byla skryta a na to jsem tak trochu zapomínala.

„To ty jsi chtěla po démonovi, aby chránil tvou rodinu. Tak co po mě pořád chceš, Jo?" Definitivně mi hráblo. Mé křehké nitro zažilo tak velkou újmu, že jsem se začala chovat nepřiměřeně. Stála jsem tam a hádala se s imaginárním stvořením. A jako naschvál všichni přestali mluvit a soustředili se na můj pokus o tuhle nečekanou improvizaci. „A pak, že já jsem šílenec." Veledůležitý hlas Kaie, kterým se snažil naléhat na Klause, se ozval momentálně ztichlou místností. Vzdávala jsem to.

Pohled Claudie

Věděla jsem, že mi moje holčička nechtěla ublížit. Mohlo za to, to její prokletí. Proto jsem k ní necítila žádnou zlost. Byla jsem ráda, že se mnou vůbec mluvila. „Je to s ní pořád horší. Nevím, co budeme dělat." Šeptala jsem Finnovi, když mi pomáhal ze země, kam mě Agnes svou mocí nedobrovolně poslala. Byla jsem zoufalá. Díky umění, které Freya ovládala, jsme mohli mít o starost méně. Překvapila mě i Hope, která se do toho až příliš angažovala. Agnes jí věřila. Proto mi nezbývalo nic jiného, než tuhle naději chránit i do budoucna.

Když se ve dveřích objevil Kol, ihned jsem si vzpomněla na další problém, který jsem chtěla se svou dcerou vyřešit. Věděla jsem, že teď nebyla vhodná doba. Ale chtěla jsem se zachovat, jako správná matka, která musí chránit svou malou holčičku. Ostatní v místnosti ale mnohem víc zaujal druhý kluk, který se objevil s Kolem. Znal mou Agnes i Hope. Dokonce i dvojčata k němu vzhlížela. Sice jsem netušila, o koho jde, ale raději jsem zůstávala opatrná.

Taky mi bylo jasné, že moje pomatené rozmluvy s mrtvými, zdědila i Agnes. Už jako dítě vídávala v mé blízkosti mou mrtvou kamarádku. Nikdo zřejmě naši zvláštnost neoceňoval. Opatrně jsem přistoupila ke své dceři a lehce se jí dotkla ramene. Chtěla jsem, aby věděla, že jsem tady s ní. Překvapeně se na mě podívala. Po dlouhé době jsem na její tváři zahlédla úsměv. A pak se setmělo.

_________________________________     

Ahojky. :)

Tak vám posílám novou kapitolu. Dnešní díl je plný postav a absurdit. :) Tak doufám, že se budete i přes to bavit. 

Hope udělala přesně to, co dělat neměla. :D Dokonce i Agnes těžce nese ten náhlý příchod Kaie. :( :D A když se k ním přidá ještě jedna mrtvá snoubenka, zavládne v domě chaos. 

Tak vám přeji příjemné čtení.

Vaše Vee♥