Putování za ztraceným dějem

Kapitola 7

Střechou se rozléhal křik raněných a umírajících. Kam až oko dohlédlo, země byla pokryta pestrobarevnými sladkostmi a zvláštní duhovou kapalinou. Uprostřed toho chaosu se nacházely autorky prostřílené tak, že více než cokoliv jiného připomínaly cedníky, přesto však bez sebemenších problémů kosily nepřátelské baletky.

„Ta censura je úžasná," poznamenal fanoušek. „Jaký smysl vlastně má maskovat krev, když tam stejně nechá násilí?"

Pravopis se ušklíbl. „Mám tušení, že to nebude vypravěčem..."

„Omlouvám se, že ruším," ozvala se Karistyn, „ale nemohli byste aspoň při akčních scénách držet huby?"

„My máme i akční scény?" zeptala se Eninte, když sežehla většinu okolních nepřátel laserovým paprskem.

Avenir na chvíli sklonil kalašnikov a ohlédl se na autorky. „Vy ještě žijete?!" vyjekl.

„Samozřejmě," přisvědčila Karistyn. „Mary Sue a zvířátka neumírají. A v další scéně nám stejně zase nic nebude."

„Takže já jsem tady jedinej, kdo může zařvat?!"

Eninte, ignorujíc vlny nepřátel kolem, se zamyslela. „Sice nejsi zvíře, ale jsi můj mazlíček..."

Rus už ji nevnímal. Otočil se a plnou rychlostí vyrazil směrem ke schodišti.

„Ne že bych měl něco proti akčním scénám," ozval se fanoušek, „ale tohle už začíná být celkem nuda. A navíc, nemělo se to schylovat ke konci?"

„V různých světech plyne čas různě rychle," vysvětlil mu režisér. „Tak třeba autorky tohle píšou už přes rok a nám ještě ani neskončil první týden v červenci. Jo a pak je tu ještě ta skoro roční odmlka."

„Ale my jsme tu teprve tři dny i s první polovinou prologu..."

„Zapomínáš na první verzi," připomněl mu pravopis. „V té jsme tu byli skoro pět dní."

„Ale v té ... ještě nebyl," poznamenal fanoušek. „A my ostatní jsme se v ní chovali jako idioti."

„Nechcete toho už nechat?" přerušil je scénárista. „Takové boření čtvrté stěny je už i na nás moc."

„Tak se na to vykašlete a prostě jděte nakopat Jane," navrhl jim zvukař. „Manželka mě zabije, jestli ještě jednou přijdu domů pozdě."

„A proč tady nemůžou zůstat?" ozval se scénárista. „Vždyť... Mají tady zábavu! Můžou tu zůstat a... rozsekat ty baletky na atomy!"

„Nechtěl jsi to náhodou původně mít co nejrychleji za sebou?"

Scénárista zrudl a uhnul pohledem. „Třeba... mě začala bavit jaderná fyzika... Co... Co ty můžeš vědět?"

„Ale my ještě nemůžeme odejít!" zaprotestovala Eninte. „Hlavnímu baleťákovi se po nás bude stýskat! Tamto vypadá jako jeho ruka, takže bude poblíž."

Karistyn využila své teleportační schopnosti, které byly zapsané na třetí stránce seznamu, který jsem vážně celý četl a byl to ten nejhorší zážitek v mém životě, aby obě autorky přenesla na zahradu.

~_~

Když si jich Jane konečně všimla, vyděšeně odskočila od ovládacího pultu. „Jak jste... A jo vlastně... Takže, teď mě už máte zastavit nebo ještě pokračujeme v... čemkoliv, co máme dělat?"