Protect my love (captain america ff)COMPLETED sequel coming

Co se to děje?

Dokulhala jsem ke Starkovi kde už byl i Bucky. ,,Ahoj Jane." Usmál se Stark a něco si napsal na papír. ,,Udělal jsem analýzu té kulky, protože přeci jen bylo divné, že se neuzdravuješ a..."
Větu nechtěl dokončit a to mě dost naštvalo. ,,Z čeho je ta kulka?" Zeptala jsem se nervózně. ,,Je hlavně ze železa, ale je v ní i hodně Thallia." Polkl hlasitě Stark. ,,Co to je?" Zeptala jsem se naléhavě.
,,Je to nejjedovatější kov na zemi. Je očividné že kdyby tím Steve dostal do hlavy nebo do srdce na místě by byl mrtvý a žádné rychlé uzdravování by mu nepohlo. Měla jsi velké štěstí že tě to strefilo do nohy." Řekl vážně Stark a podrbal se na zátylku. ,,Neříkáte mi všechno." Řekla jsem drze a ruce jsem si zkřížila na prsou. ,,Je taky očividné, že máš též rychlé uzdravování, ale i přesto se obávám, že se ti Thallium rozšíří až do srdce. A to by bylo smrtelné." Řekl docela i smutně Stark a podíval se na Buckyho. ,,Hydra to udělala schválně tak aby i když to nezasáhne nic důležitého po nějaké době se to tam rozšířilo. Teď to máš v noze Jane, ale je jen otázka měsíce nebo dvou než se ti to dostane do srdce. Normální člověk by byl do týdne mrtvý." Dořekl svůj proslov Bucky.
,,A co mám jako dělat? Uříznout si nohu?" Zeptala jsem se beznadějně a oni oba se na mě podívali tím známým pohledem. ,,Ne ne ne! Nohu mi neamputujete!" Řekla jsem rozhodně a poodstoupila jsem od nich. Bohužel jsem si neuvědomila své zranění a hned jakmile jsem došlápla tak jsem sikla bolestí. ,,Jane." Upoutal mou pozornost Stark. ,,Pokud chceš přežít musíme ti do dvou měsíců amputovat nohu, ale budeš muset každý den chodit na injekce proti rozšíření. Sice to průběh zpomalí, ale nezastaví." Řekl rázně Stark a já kývla. ,,Chci zatím chodit na ty injekce a pak bych si nechala..." Větu jsem radši nechala vyznít do prázdna, protože se mi nechtělo říkat že mi amputují nohu.
Hned na to jsem se rozhodla odejít.
Bucky mě ještě chytil za rameno a tím i zastavil. ,,Měla bys to říct Stevovi." Řekl smutně a hned na to poodstoupil a nechal mě odejít.
Má pravdu měla bych mu říct že jeho holce amputují nohu jinak zemře.
Stejně by si toho za dva měsíce všiml. Co když už mě nebude mít rád? Co když se mu nebudu líbit? Hned jsem všechny tyhle myšlenky zahnala a odešla jsem si zastřílet.

Druhé ráno jsem se probudila brzo a tak jsem se rozhodla vyjít ven. Hned jsem zaregistrovala jak se tam Steve baví s Buckym. Rozhodla jsem se je odposlouchávat. ,,Tahle mise je důležitá, mohlo by to všechno změnit!" Řekl Bucky a podíval se na Steva. ,,Ano a už za chvilku vyrážíme." Řekl naoplátku Steve. Jak nejrychleji mi to jen noha dovolila jsem se k nim dostala. ,,Jedu taky." Usmála jsem se na ně. ,,Jane ty nemůžeš!" Chtěl doříct že mám něco s tou nohou, ale pak se zasekl a podíval se na mě. ,,Bucky má pravdu, je to nebezpečné." Řekl provinile Steve. ,,Pokud to pomůže zničit ty hydranty tak tam s radostí půjdu." Oznámila jsem jim tvrdohlavě a odešla jsem se převléct. Na sebe jsem si vzala svůj hrdinný obleček a k tomu jsem si vzala jako výbavu ty náramky co mi vyrobil Stark, luk, šípy a pár pistolí. Nikdy nevíte co se bude hodit. Potom jsem si tuhle ortézu vyměnila za pevnější abych sebou nemusela mít berle. Hned potom jsem vyšla zpátky ven kde už byl i Steve a Bucky.

,,Tak můžeme jít." Usmála jsem se a spráskla jsem ruce. ,,Jseš si jistá Jane?" Zeptal se mě Bucky a nenápadně ukázal na nohu. ,,Ano jsem." Řekla jsem pořád s úsměvem a oba jsem objala. ,,Vím že o mě máte strach, ale já se o sebe dokážu postarat." Mrkla jsem na ně a podívala jsem se kolem sebe.
,,Můžeme vyrazit?" Zeptala jsem se konečně a oba vyrazili.