The Coup! - Cz (One Direction)

part 13.

Pohled Louise :

Když jsem se šel projít do parku,uviděl jsem tam sedět  Abbie, měla v ruce noviny a zírala do nich. Přišel jsem k ní a s úsměvem jí pozdravil. Vrhla na mě vražedný pohled a já poznal,že se něco děje. Začala mi říkat o tom,že jsem vrah,ale jediný co mě nejvíce dostalo bylo,že mě miluje,ale neví kdy nadejde její čas. 

Jí bych v životě nedokázal zabít a stejně nechápu,proč mi tohle říká,když to není pravda. Nikdy jsem nikoho nezabil a už vůbec ne holku,kterou jsem kdysi miloval!

Když jsem jí to chtěl vysvětlit,odmítla a radši odešla,ještě vedle mě položila noviny.

"Louisi,co jsi to udělal." Křičelo na mě moje svědomí.

Vzal jsem noviny do rukou a podíval se,co tam píšou.

Nic moc zajímavého,zase jenom kecy o tom,že jsem údajně někoho zabil,ale že to ještě není dokázané a prej se někde ukrývám.

Proč tomu musela věřit zrovna Abbie.

Vydal jsem se za ní domu a čekal,že tam bude.Měla rozsvíceno nejspíš v obýváku.

Zaťukal jsem a čekal,že mi otevře,ale až po několikátém zaklepání mi otevřela.

"Co tady děláš?!" Ptala se už trochu normálně.

"Chci ti to vysvětlit," začal jsem. Zaváhala,ale pustila mě dovnitř domu.

V obýváku jsme se posadili a ona jenom čekala.

"Tak na co čekáš? Můžeš začít!Chci slyšet všechno od začátku až do konce," varovala mě ukazováčkem.

Začal jsem tedy od úplného začátku,jak jsme šli na párty nebo oslavu ke kámošce,kterou jsem miloval.Skončil jsem tím,že jsem chtěl zavolat policii,le bylo pozdě,někdo jí zavolal a já byl od krve.Hned mě zatkly a šel k soudu.

Můj právník mě z toho dostal,ale ještě do teď nikdo neví,kdo to byl.Tím jsem taky končil,že jsme se odstěhovaly sem a začaly znovu od začátku,i když né s čistým rejstříkem.

"Tomu nemůžu uvěřit." Sklesle se na mě podívala.

"Čemu nemůžeš uvěřit? Myslíš,že ti lžu?" 

"To ne,ale že mi to vůbec dokážeš říct.Jsi hledanej policii a ty si tady úplně v klidu sedíš a říkáš mi svůj příběh,"

"Jsem hledanej,ale nic mi nemůžou dosvědčit,když nenašli ani zbraň  ani nic jiného." Opřel jsem se o křeslo a zadíval se na ní.

"Je pravda,co jsi říkala v tom parku?" Potřeboval jsem znát odpověď a jak jinak jí dostat,než se jí znovu zeptat.

"Já toho říkala v parku." Vstala a šla do kuchyně,kterou měli naproti obýváku a nalila si skleničku vody a mě taky.

"Že mě miluješ?" trochu jsem váhal,jestly dělám dobře,ale potřebuju znát odpověď,protože jí miluju.

"No...no já nevím...asi ano," bylo vidět,že se to bojí přiznat.

Po 2 hodinách stále pohled Louise:

Otevřely jsme si víno a začali ho tam pít.Nemám ho moc v oblibě,ale tak přeci jdeme zítra do školy,nesmíme to moc přehánět.

"....a pak si Kelly prdla v kině," začaly jsme se smát. 

Vyprávěly jsme si příhody ze života a tak různě.Co jsme dělali,když jsme byly děti a jak jsme postupem času rostly a šli na střední.

"....pak když jsme s klukama přišli do školy,všichni si mysleli,že jsme sourozenci,přitom jsme se ani neznaly,ale naše matky ano a omylem nám daly skoro stejný oblečení.Učitelka nás musela poslat do šatny,aby jsme se převlékly,že nás nerozezná." Ona měla nádherný úsměv.

Takhle jsme tam seděli a povídaly si ještě do noci a povídaly si.

"Sakra,já už to prostě nevydržim," vstal jsem a přešel k ní.

Ona stuhla a koukala na mě,co jdu dělat.

Naklonil jsme se k ní a spojil naše rty.

Z jednoho polibku se vyvinula líbačka.Bylo to tak sladký, horký, nekonečný, ale krátký, vášnivý, ale nežný, romantický, ale přesto divoký, naprosto úžasný.....

Tady je další díl jak jsem slibovala :3 Tak co si o tom myslíte? Bude z toho něco nebo se to všechno vrátí a Louis se přizná,že jí opravdu zabil a teď přichází řada na ní?