Temný anděl

14 část

   „Jsem rád, že jste se tu sešli všichni. Někteří máte koně jiní ne je to proto, protože vy co nemáte koně budete dělat ošky těm, kteří mají koně. Budou si vás sami vybírat. Za pět minut se vrátím a ať máte vybrané ošky a jste rozehřátí !“ dokončila proslov trenérka a my sme si začali určovat ošky. „Beru si Petru Ramonovou !“ vykřiknu a ukážu n Péťu. Všichni souhlasí, takže Péťa je moje oška. Pro ty co nevíte co je oška. Oška je něco jako pomocník na závodech, stará se o jezdce a koně. Jezdec si jde na závodech pro číslo a udělá papíry, zatím co oška se postará o koně. Když se jezdec vrátí a nasedne na koně, musí oška vše zkontrolovat po případně utřít skvrny od bláta a další nezbytné věci. „Péťo jdi mi ke kolmáku a až křiknu tak mi ho zvyš.“ Petra  přikývne a odběhne k překážce. Rozehřejeme se s Whispym. Děláme různé přechody : krok, klus, cval, cval z kroku.
  Tak jsme připravení. „Křížek !“ zakřičím, aby ostatní věděli, že mi mají jít z cesty. Přeskočíme s Whisperem křížek a jedeme na kolmák. „Kolmák !“ zase křiknu. I ten s Whisperem zvládneme na pohodu. Když chci, ale křiknou na Petru ať ten kolmý skok zvýší, nestihnu to. Trenérka na nás zařičí a všichni musíme jít do jedné lajny. Jezdci na koních a vedle nich ošky. „Vidím, že jste to zvládli na výbornou teď mi nadiktujte jména a já si vás zapíši.“
  Když jsme dodiktovali jména, šli jsme do stájí. Kde jsme měli nechat ošky ať se nám postarají o koně. Ať si ozkoušejí jaký ten kůň je, jaké má vybavení a jak se vše zapíná a rozepíná. No nejsem proti tomu, ale raději to dělám sama.
  Vyjdu ze stáje ven a narazím do Daniela. „Och. Jé promiň, jé ahoj zlato.“ Chytí mě do náruče a políbí. Polibek mu opětuji. „Dlouho sem tě neviděla pořád pracuješ a já pořád jezdím. Už si skoro přeju, abychom jeli domu.“ Pohladí mě po vlasech a vtáhne mě do objetí „Neboj se už brzo budeme zase jenom spolu.“ Řekne a mě to trošku uklidní. Dám mu pusu na tvář a odběhnu do chatky. Potřebuju se převléct.
  Vejdu do chatky vezmu si ručník, mýdlo a čisté věci a namířím si to do sprch. Je skoro večer, tak se nedivte, že jdu už do sprchy. A proč chodím takhle rychle po tréningu ? Nikdo tam není a sprchy jsou jen mé.
   Ve sprchách se vysvleču do naha a vejdu do příjemné padající vody. Myju si zrovna vlasy, když najednou mě někdo chytí za boky a přitáhne si mě k sobě. Otočím se „Da..Daniely co tady děláš ?“ řeknu rozpačitě. „No vždycky hned po práci jdu do sprch většinou tu nikdo není, ale jsem rád, že jsi tu ty.“ Usměje se a políbí mě na krk.