First Sight...[Marcus Gunnarsen Cz FF]

❤26.kapitola❤

Marcus:

,,Co se děje,Leo?!" Vykřikl jsem když se z telefonu chvíli nic neozvalo. Byl jsem nervózní, protože jsem netušil co mi chce říct,jestli se náhodou něco nestalo. Otočil jsem pohled na Martinuse, který se pravděpodobně snažil porozumět tomu co Leo říká,..kdyby teda něco říkal.

,,Volali mi z nemocnice,Becca byla účastník nějaké autonehody,už jsem jim řekl,že ti můžou vše říct,měl bys tam jet." Řekl na jeden nádech.

,, Cože?!J-já jedu tam." V šoku jsem zavěsil telefon a bez jediného slova jsem se rozběhl ze studia, shodou okolností je nemocnice dva bloky odsud. Cestou jsem pouze zachytil pohled mého bratra, který chápavě přikývl a povzbudivě se usmál. Běžel jsem jak nejrychleji jsem uměl a v nemocnici jsem byl asi za sedm minut.

,, Je tady Rebecca Devries?" Vyhrkl jsem rychle na sestřičku,na recepci, která sebou vyděšeně trhla.

,,Pane teď je tady ta nehoda,já opravdu nevím kdo všechno tu je. " Snažila se mě odpálkovat a jít pryč.

,,Tak to najděte!snad to máte někde napsané,někde v počítači,nebo tak něco,ne?!" Vyštěkl jsem znova, protože už jsem opravdu ztrácel nervy. Otráveně se na mě podívala a chtěla asi ještě něco říct,ale nakonec si to rozmyslela a sedla si za počítač. Chvíli na něm něco hledala,než na mě opět obratila zrak.

,,A jak mám vědět, že vám to můžu říct?" Pozvedla na mě obočí.

,,Jsem Marcus Gunnarsen, její bratr s vámi mluvil,máte mi říct všechno co víte." Snažil jsem se ještě mluvit v klidu.

,,A jak bylo jméno té slečny?" Zeptala se a mě už pomalu docházely poslední nervy.

,,Rebecca Devries!" Zařval jsem po ní až sebou cukla a znovu se věnovala počítači. Koukala do něj a chvíli ke mě nejistě zvedla zrak.

,,Je mi líto,ale slečna Devries, to bohužel nepřežila." Pípla potichu a hlavu sklopila dolů.

,,To si děláte srandu,.. že?" Ze začátku jsem zněl naštvaně,ale ke konci se mi zlomil hlas, protože jsem si uvědomoval,že to pravda je.

,,A dítě?" Zeptal jsem se s nadějí. Jenom zakroutila hlavou z leva do prava a soucitně se na mě podívala.

,, Nashle." Pozdravil jsem krátce a odcházel jsem z nemocnice.

Martinusovi jsem napsal krátkou zprávu o tom co se stalo,a že ho mám rád. Procházel jsem se po cestě a kopal do všech kamínků kolem,pomalu jsem se blížil ke kolejnici a přemýšlel. Po tvářích mi tekly slzy,slzy smutku, kvůli smrti jediné dívky,kterou jsem kdy miloval. Přišel jsem o ní,o naše dítě,o naší svatbu,o naší budoucnost, přišel jsem o všechno.

Postavil jsem se na koleje a v hlavě si přehrával všechny naše společné vzpomínky. Myslel jsem na její krásný úsměv a nádherné oči,vždy tak plné jiskřiček, které jsem miloval. Ty chvíle,když jsem jí ze zadu objal a pohladil bříško,ve kterém rostlo naše malé miminko.

Flashback

Pomalu jsem se přiblížil k Becce, která zrovna,vařila oběd. Obmotal jsem ji ruce kolem pasu a políbil ze zadu na krk. Lehce sebou cukla a potichu se uchechtla,když jsem se olízl,při pohledu na to jídlo co vařila.

,, Ahoj maličký, nebo maličká. Maminka s tatínkem tě mají moc rádi a už se na tebe moooc těší." Pohladil jsem bříško a začal mluvit k děťátku uvnitř. Moje princezna se usmála a pohladila mě po hlavě,a pěkně mi rozcuchala vlasy.

,,Já už se tak těším." Políbil jsem ji znova a lehce jsem se s ní zakolébal. ,,Ani nevíš jak moc já." Zasmála se a otočila se ke mě čelem. ,, Už se nemůžu dočkat." Usmála se a políbila mě.

End of flashback

Další slza stekla po tváři během mého vzpomínání. Ničí mě to,to ,že už tu není se mnou,to ,že nežije,to , že je to všechno pryč. Ale já ji budu stále milovat.

V dálce jsem zahlédl blížící se světla,to však nezastavilo můj tok myšlenek.

Miloval jsem ji celou tu dobu. Byla úžasná, milující, milá, vtipná,chytrá, nesmírně krásná, prostě dokonalá. Miloval jsem její všechny dobré vlastnosti i ty špatné, kterých stejně nebylo moc. Miloval jsem ji do posledního momentu od prvního pohledu..

Moje poslední myšlenky byly o ní,o mojí lásce,byl jsem spokojený.

Pak jsem slyšel troubení vlaku,viděl jsem jeho světla a cítil jsem už jen bolest.

The End

¡Holá amigos!💖

Ano opravdu jsem to udělala 😥
Nezabíjejte mě prosím,mám chuť to udělat sama😅😂
Co si o tom myslíte?😅
Mě to ničí srdce💔😥
Já teda aspoň doufám, že se vám příběh líbil a ještě vám sem hodím epilog a poděkování 💖😄

Vejunka 😘🍍