Does Exist a Justice? (Nouis)

18. You got the kind of look in your eyes

Niall naprázdno lapal po dechu, třeštící svá kulatá modrá kukadla na osobu před sebou. Mírně se chvěl a netušil, jestli to bylo díky tomu hřejivému pocitu, který projel jeho tělem, protože jej Louis miluje natolik, aby pro něj udělal tohle, nebo ze strachu, jaké okolnosti můžou zpřetrhat tenké nitky jejich postupně rozvíjejícího se vztahu.

"Lou," vydechl ztěžka a vměstnal se mu do klína obkročmo, překvapivě jej jeho nahota vůbec netrápila. V očním kontaktu si dokázali spoustu věcí vyjasnit, až se Niallovi chtělo plakat z plápolajících plamínků čisté lásky v Louisových očích. Protože nikdo nevěděl líp, než právě oni. Nakonec ty své zavřel, nenásilně vpíjející Louisovy rty. Jejich polibky byly křehké, oba do nich vložily spoustu pocitů, Niallovi byla přenechána iniciativa, poněvadž žádná slova neexistovala na vyjádření vděčnosti, jakou pociťoval. Žádné poděkování by mu nepřišlo dost vhodné.

Zavrtěl se svým chvějícím se tělem, po kterém mu běhal mráz, v bocích a dost dobře vnímal napínající se látku v Louisových kalhotách. Oběma dvěma bylo víc než jasné, že všechny hranice dnešním večerem padly.

"Myslíš, že by bylo v pořádku, kdybychom zašli dál?" zeptal se mladší s upřeným pohledem do přítelových očí, hlas zastřený chtíčem, jak si nervózně pohrával se zipem šedivých kalhot. Louis se na něj povzbudivě usmál, sám neskrývající svou touhu vypsanou v každé jeho grimase, než jej uchopil za kulatý zadek a pomalu pokládal zpátky na matraci postele.

Odstrčil jeho nedočkavé ruce, zatímco si stoupl vedle postele, aby si, mučivě pro blonďáka, začal stahovat zbývající oblečení, tudíž kalhoty a boxerky najednou, ovšem neodtrhující svůj zrak z hlubokého očního kontaktu. Niall si nad tímto výhledem nepřítomně skousával spodní ret, což činilo jeho značně nevinnou tvářičku docela úchylnou.

Záleželo na sebemenším doteku, sebemenším detailu, sebemenším pohybu a Louis se to snažil vytěsnit ze své mysli, když odtahoval dvě pokrčená kolena od sebe, jelikož mu to nahánělo strach, v této situaci byla na jeho bedra kladena opravdu obrovská zodpovědnost. Kleknul si mezi roztažené nohy, jejichž kotníky si položil na ramena, jeho mrštný jazyk se téměř okamžitě osvobodil z úst a vlhce přejížděl po krémově bílé pokožce na vnitřních stehnech.

Louis se usmál, jakmile se hbité prsty zapletly do jeho oříškových vlasů a jejich majiteli utekl zvučný sten, usoudil, že týrání už bylo dost. Pečlivě si navlhčil slinami své tři nejdelší prsty, jimiž o vteřinku později dosáhl na Niallovo vstup, kde chvíli sečkal, dávající mu tak možnost protestovat či prohodit pozice.

"Prosím."

Niall si nejspíš nebyl ani jistý, oč vlastně prosil, ale sténal přitom tak měkce, že by Louis musel být úplný Herodes, kdyby mu nevyhověl. A ne, nevadilo mu, jak pasivně si při jejich prvním sexuálním zážitku Niall vedl, věděl, že brzy získá patřičné zkušenosti. Navíc si jej takovýmto způsobem musel dobývat, zasloužit si každou část z něj.

S velkou dávkou opatrnosti zasunul svůj prostředníček dovnitř, jen aby se setkal s těsným prostorem a hřejivým teplem, které předčilo veškerá jeho očekávání. Niall zvrátil hlavu dozadu, propínající se v zádech, tiše sténající.

"Přísa - ach - ám, že jestli tohle ve zdraví přežiju, tak... ach, to bude zázrak." Louis se krátce zasmál nad pohledem na roztouženého Nialla, přestože atmosféra sálala břitkým vzrušením, a zabořil svou hlavu do plochého bříška, jazykem obtahující kruh pupíku, aby jej rozptýlil, poněvadž se brzy dostal k zarážení tří prstů.

Niall nemohl věřit, že se tohle skutečně dělo, jemné, avšak přesvědčivé, doteky jej dováděly k postupnému šílenství a on se divil, že sex může být i něco extra příjemného, nenásilného, nabitého láskou.

"Ni?" Z jeho transu myšlenek, kdy si představoval, jak to asi bude a jestli to bude moc bolet, jej vyrušil Louisův vážný, zamračený výraz. Ani předtím nezaregistroval, že spustil nohy z jeho ramen a žádné prsty si již nepohrávaly v jeho vstupu. "Víš, tady nejsou žádné automaty na kondomy nebo něco takového, ale slibuju, že jsem čistý, ovšem jestli... to nechceš riskovat, nevadí."

Niall by se byl možná na místě rozplakal, poněvadž Louis byl ochoten si odepřít všechno kvůli jeho pohodlí.

Majetnicky se sápal levou rukou po jeho bradě, zatímco druhou se podepíral na lokti, a věnoval mu ten nejněžnější polibek, jaký jen dokázal. "Jen do toho, věřím ti ve všech ohledech." Nechal se položit na záda a Louis na něj nejdříve jen hebce nalehl, vyměnili si spolu sadu vlhkých polibků s jazykem, než si znovu kleknul před něj, rukou vykonával pár tahů na svém penise, kterým se poté tlačil na Niallovu dírku.

Za nepřetržitého očního kontaktu do něj začal vnikat, slíbával mu z obličeje veškerý náznak strachu a bolesti, zatímco se snažil nevnímat fakt, jak se Niallovy stěny okolo něj nebezpečně stahovaly. Protože kdyby podlehl svému chtíči, nejspíš by mu ublížil a on si vždy bude cenit více jeho života než svého vlastního.

Mladší přerývavě zasténal, obmotal mu nohy okolo pasu pro poskytnutí lepšího přístupu a pomalu se uklidňoval, vstřebával bolest, která se proměňovala v něco příjemnějšího, výrazně mu pomáhalo občasné hlazení a propletení prstů s Louisovou rukou.

"Miluju tě," vydechl téměř až plačtivě, nikoliv kvůli bolesti, ale kvůli tomu, že ačkoliv měl potřebu dosáhnout svého vrcholu, vnímal, jak se Louis držel, jak vyčkával, jak jej neustále ujišťoval, že toto byl akt lásky, což shledal neuvěřitelně dojemným. Přesunul svou ruku z jeho ramen, kde do nich zatínal nehty, na temeno jeho hlavy, přitahující si ji k té svojí na vzdálenost pouhého centimetru, a s dalším důležitým pohledem jej procítěně políbil.

Rytmicky přesné přírazy v klidném tempu, líné líbání se a táhlé steny s výkřiky dvou určitých jmen... Další kousek skládačky jejich vlastní dokonalosti byl tímto vyplněn.