Liptoňáci

☯️Kapitola 18☯️

Midnightin ÚP.:
"Hapčííííí," rozléhalo se celým údolím.
"Už jdu!" zvedla se otráveně Genji, zrovna trénovala svého vlka a nerada šla vnutit naší nemocné trojici další čaj.
Přesněji řečeno, vnutit Hakiro další čaj, protože u Yui seděl její přítel Ayato a Ezio se staral o Vivian.
Takže jsem tady teďka seděla v koruně dtromu sama.
Pochutnávala jsem si na jedné vynikající tvrďuše a Luka spal na protější větvi. Měla jsem zapojený sluchátka a při pohledu do údolí jsem si prostě musela pustit písničku Monody od TheFatRat, následovalo Fuego od Rockit Gaming, následně nějaký Skilleti a spousta, spousta rocku.
"Jak dlouho mě ještě hodláš ignorovat," tlesknul mi najednou někdo před ksichtem a já nadskočila metr do vzduchu (doslova)
"Nemohl bys ohlašovat svoji přítomnost nějakým normálním způsobem," stěžovala jsem si a mnoula si bolavé mídto na hlavě - chcete vědět, proč jsem daskočila jeden a ne dva? Protože tam byla podělaná větev!
"Už na tebe tak 5 minut mluvím," zvedl na mě obočí jistý Judar a kousl do broskve.
"Shut it. Já byla ve svém písničkovém tranzu, abys věděl!" ušklíbla jsem se.
"No, tak to je mi velice líto," zakroutil očima.
"Jak ses sem dostal?" divila jsem se.
"Já nevím, magie..." zvedl obočí.
"Jo jasně, jasně pane superlenoch," šklebila jsem se i nadále.
"Buď zticha, pochybuju, že ty jsi to sem poctivě vylezla," zabručel.
"Jenže já se nevstekám, když mě někdo nazve superlenochem, jelikož jsem již přijala tento pravdivý fakt," ušklíbla jsem se.
"Co to tam máš," nakoukl mi najednou přes rameno do mobilu.
"Niiiiiic~" provokovala jsem a u toho maličko zrudla a v sekundě zhasla mobil, aby neviděl to, co jsem si na něm četla.
"Jasně, že něco jo!" snažil se mi mobil vytrhnout, ale to jsem nesměla dopistit, jelikož by to dopadlo velice špatňounce (četla jsem si tam jisté fanfikce...).
"Kurňa!" najednou jsem přepadla přes větev a mobil mi vypadl z ruky.
"Ha!" vítězoslavně zvedl můj mobil do vzduchu.
"Jako vážně!" otráveně jsem si ho prohlídla. Jako fakt chytl můj mobil a na mě se vybod, to není féééér! Ale, bohožel, to není překvapující.
"No což," protočil oči v sloup, "teď se podíváme..."
"Oh nenenenenenenennenenene!" začala jsem pištět, jenže jsem zjistila, že mě ten prevít připevnil k větvi ledem, hajzllllllll!
"Ale jo," ušklíbl se a otevřel mobil.
"Jak jsi sakra věděl moje heslo!" ohromeně a naštvaně jsem na něj zavolala.
"Viděl jsem tě ho zadávat," ušklíbl se.
"Ty mě šmíruješ!?" provokovala jsem.
"Ne," a všimla jsem si, že mu zrůžověly tváře.
"Ahah," tohle provokování mě taaaaak moc bavíííí!
"WTF! Co je sakra tohle!" zaječel, když si to přečetl.
"A kur*a," zaklela jsem a připravila se na svou smrt - která byla po tomto odhalení nevyhnutelná.
"Kdo sakra píše!? Co to sakra píše!? A co sakra znamená Sinju?!" naprosto se vystresl.
"Tomu se říká ship-name," poučila jsem ho, "lidi si prostě myslí, že byste byli dobrej pár - jako eh, to se špatně říká! - jako milenci..."
"WTF! Jsou to úplný pitomci! Já nejsem gay!" vztekal se.
"To lidem nezabrání v tom vás shipovat," pokrčila jsem rameny.
"Lidem," ušklíbl se, "to to jako "sihpuješ" i ty..."
"Eh, nuuuuu~" znervózněla jsem, tohle mě zabije.
"Jako RLY..." protočil očima. Nějak se uklidinil - asi nepochopil sarkasmus v mém hlase, nebudu na to upozorňovat, nejsem sebevrah.
"Tak proč jsi to četla?" chtěl vědět.
"Je dobrý mít přehled," pokrčila jsem rameny. Na to nic nenamítal a mě to vůůůůůůůbec nevadilo.
"Hodláš mě už odmrazit," zeptala jsem se po chvíli, porotože led mě začal pořádně studit.
"Hm," bylo mi odpovědí.
"Ty si to čteš!" vypískla jsem nevěřícně.
"Hm," zase.
"Ooooooooooooooooo! Hej Genji! Okamžitě pojď sem! Tohle musíš vidět!" zavolala jsem na svojí zástupkyni.
"Co je!? Už tady lítám bůh ví jak dlouho! Tak už se rozhodněte, kde mě chcete!" zavrčela po cestě, "co je?"
Jen jsem ukázala ne Judala s mým mobilem v ruce a prostě konstatovala: "Fanfikce."
"Tamta, co sis stáhla včera?" chtěla vědět Genji.
Pokývala jsem hlavou a obě dvě jsme nasadily troll výraz.
"Muhahahaha!" rozesmály jsme se.
"Buďte zticha," zavrčel na nás Judar a my vybouchly smíchy.
"Možná," zalykala jsem se, "pokud ně konečně odmrazíš a vrátíš mi mobil..."
A protože Judar je hajzl, tak použil nějakou levitaci a odletěl na jiný strom.
"Shit!" zaklela jsem.
Luka se ndem ou protáhl, rozhlídl se a pak slezl ze stromu dolů.
Měla jsem neblahé tušení.
Takže, zatímco se Genji pokoušela odmrazit mě nějakými ohnivými kouzly a já taky, Luka šel hledat jistou osobu, kterou našel a ja chvíli už k nám táhl vztekajícího se Judara.
"Řekni mu, ať mě pustí," rozčiloval se.
"Odmraž mě!" požadovala jsem.
"Vy dva se chováte jak staří manželé," ušklíbla se Genji.
"Staří!" protestovala jsem.
"Manželé!" zhrozil se Judar.
"Rozmraž mě, ať jí můžu zavraždit," zavrčela jsem.
"Řekni mu ať mě pustí, ať jí můžu zavraždit!" protestoval Judar.
A tak to šlo dál a dál a dál...
Až do chvíle, než se rozkýchala Hakiro, to se Genji odpojila, chvíli jsme tam byli zticha a pak pokračovali v hádání až do oběda a na něm jsme po sobě házeli vražednými pohledy a Luka pořád držel Judara a já byla připevněná k uříznuté větvi ledem.
Jeeeeej!
No, rozmrazil mě až po dlouhosáhlém nudnéˇ rozhovoru se senseiem pár minut před večeří, v ten moment ho taky pustil Luka.
Takže všechno dopadlo celkem dobře, tedy až na to, že jsem dostala pořádnou rýmu.
Supereeeeeer...

Genjiin ÚP.:
Jakmile se začali zase hádat už jsem jen doufala ve vysvobození - ne vážně, opravdu se chovaj jako starý manželský pár.
Vysvobodilo mě Hakiřino zakašlání, rychle jsem utekla.
"Na," podala jsem jí čaj.
"Dík," Haki je tak roztomilá!
Teď když má červený tváře a je zachumalná ve všech těch přikrývkách!
Měla jsem sto chutí jí jenom čapnou a umačkat, protože je prostě ťuťu!
"Genji přestaň si mě tak prohlížet, nebo mi zvedneš teplotu," zasmála se.
"Ale ty jsi až moc roztomilá!" stěžovala jsem si a objala ji.
"Awwww," Haki zněla spokojeně a za chvíli usla.
Ráno jsem měla 38 a kašel horší než černý.
Což znamená, že Ezio bude na nějakou dobu jediný použitelný Liptoňák...
Kurnik!!!!!!