Mother Nature [Příběh První]

Kapitola 5.🌙

Úlevně jsem si oddechla, když si Sophi dala na záda, jako poslední, svůj batoh a my se tak mohly vydat na cestu.
Rychlím krokem jsem se vydala určeným směrem.
Pryč od toho pařezu.
Jenom sen. Jenom sen, nic jiného.

Ano, ani po půl hodině jsem to nedokázala vyhnat z hlavy.
A můj vnitřní hlas se mě marně snažil utišit, že to byl jen další ze snů.
Uhnízdilo se to příliš hluboko ve mně, než abych na to dokázala tak rychle zapomenout.

,,Majo! Jdeš?" křikla Sophi a já se neochotně zastavila, abych viděla, jak Maja ještě stále klečí u toho pařezu; dlaň položenou na něm.
Majo, no ták, prosím už pojď.
Nervózně jsem přešlapovala z nohy na nohu.
Nádech.
Výdech.
Jen sen. Jen blbí sen, kde si byla prorostlá břečťanem a tvoje já druhé ti řeklo, že si tě někdo vybral.
Drahý hlase v mé hlavě, vůbec mi nepomáháš.
To už si povídám sama se sebou?
Už to tak vypadá.

,,V pohodě?" uslyšela jsem znovu starostlivý hlas Eleny.
A víš ty co? Nejsem vůbec v pohodě. Zdála se mi nějaká blbá noční můra, která mě začíná zevnitř zžírat.
Tuto větu jsem si však řekla jen v duchu, místo toho jsem kývla, že je vše v pořádku.
Sen. Sen.

                        ***

Už delší dobu jdeme.
V naprostém tichu.
Mučivém tichu, které nutí mé myšlenky se stále vracet k mému nočnímu zážitku.
Vlastně ani nevím, proč nad tím tak moc uvažuju.

Byl to jen sen, to je normální. Každý někdy v noci sní.
Zažila jsem spoustu horších snů a nočních můr.
Mnohem horších.
Ale tahle, tahle ve mně nechala, ač je to dle mého názoru nemožné, následky.
Jen pomyšlení na ten sen, který byl až moc živý v mých vzpomínkách, se mi zvedal žaludek.

Z tohohle důvodu jsem také dnes prozatím vynechala snídani. Hlad nemám a chuť si dnes prostě řekla, že si zajde na výlet někam hodně daleko ode mě.
,,Hele, holky," panna María se nade mnou konečně slitovala.
,,Nechcu vás nějak zatěžovat svými problémy," v pohodě Majo, udělám cokoli, abych přestala myslet na dnešní noc.

,,Zdál se mi hodně divný sen,"
Počkat?!
Co?
Všechny jsme se v jeden moment zastavily.
,,Byl to prostě obyčejný sen, ale mám z něj divný pocit," no tak to jsme dvě.
,,V tom snu jsem byla já, to by bylo ještě v pořádku, kdyby..."
No tak Majo vymáčkni se už konečně. To napětí mě zabije.
Ale mnohem dřív mě zabije pocit, že řekne přesně to, co si myslím.
Že řekne, za tam taky viděla samu sebe.

,,Začala jsem se tam měnit.
Mé špinavé šaty, které jsem měla ne sobě se změnily.
Sukně se najednou roztrhala na několik cárů a na hrudník mi zbyl jenom kousek oblečení, který vypadal, že každou chvílí spadne. A v ruce... v ruce jsem měla oštěp, byl posetý různými znaky, nikdy v životě jsem takové neviděla. Vypadaly opravdu staře. Moje oči rudě žhnuly.
Ta rudá..." Maja zakroutila hlavou, jakoby nemohla najít slova.

,,A pak jsem promluvila nebo spíš to druhé já v tom zvláštním oblečení. Řeklo to: vybral si tě. A já se zaptala: kdo? A ona mi odpověděla-"
,,Arcanum," řekly jsme všechny čtyři, jako na povel a pohlédly na sebe.

,,Vám se zdálo to stejné?" zeptá se roztřeseně Maja a nervózně přeskakuje pohledem z místa na místo.
,,Ne tak docela," začne opatrně Elena.

,,Mě se moje šaty zdelšily a dostaly světle modrou barvu stejně, jako oči," celou dobu se přitom na rozdíl od Maji dívá do země.
Prosím, že je to jen další špatný sen.
Oprava.
Noční můra.
Hodně špatná noční můra.
,,Já na sobě žádné šaty neměla," řekne tentokrát Sophi a přitom bez jediného mrknutí kouká do jednoho místa. Jako by se jí to opět odehrávalo před očima.

,,Hned na začátku jsem měla něco, co se podobalo obyčejným teplákům a triku," zakroutí hlavou: ,,Potom jsem se, stejně jak jste to řekly vy, jsem se začala měnit," konečně po delší době zamrkala.
,,Kalhoty se zničehonic potrhaly stejně tak triko.
Snad všude po těle, jsem měla jizvy. A oči," zalapala po dechu: ,,jako by peklo samo v nich šlo vidět," udělala delší odmlku: ,,Ostré drápy na rukou se po mně v jeden moment ohnaly, stihla jsem uskočit, to už ale na mě to mé zmutované já cenilo tesáky, které mělo v ústech," nepatrně si sáhla konečky prstů ke ústům.
Jako by se chtěla ujistit, že už tam nejsou.
Teď já.
Byla úleva, to moct říct a vědět, že vás nebudou považovat za blázna.
Ale na druhou stranu...
Vědět, že nejste jediní, kdo měl ten sen, bylo děsivé.

,,Moje šaty byly celé obrostlé břečťanem vlastně... já celá jsem byla obmotaná břečťanem," zavřela jsem oči a uviděla přesně to, co jsem před chvílí popsala. Dál jsem pokračovala se zavřenýma očima. Celý děj se mi na víčkách přehrával, jako film.
,,Ruce i nohy byly obmotané dlouhými větvemi břečťanem se zeleným listím. A ve vlasech mi vyrostly květiny," ten sen, který nejdřív napadl mé oči a kde se mi i přehrával, napadl i mou mysl. Vzpomínky se šířily každým centimetrem mého těla.
Přísahala bych, že jsem cítila, jak se mi ten břečťan znovu obmotává kolem končetin.
Byla jsem donucena je otevřít.

,,Takže se nám zdál stejný sen," až když jsem se ujistila, že ty větve, ten břečťan, tam není; teprve potom, jsem začala chápat Eleninu větu.

,,Kurva," ano, asi tak bych popsala naši momentální situaci. Děkuju, Sophi.
,,Svatý Arcanume, on měl opravdu pravdu," byl to medový ženský hlas, co se za mnou ozval.
Všechny pohledy se přesunuly kamsi za mě a já neváhala a ustoupila jsem několik kroků od původce té věty, než jsem se odvážila otočit.

Před náma stála postarší žena a dívala se na nás, jako bychom byli první lidé, které po několika letech znovu viděla.
,,Tak silné a mocné... on vás opravdu našel," byla to postarší žena s vráskáma, která údivem zamrkala.
Nebylo to žádné jídlo, co jsem ráno snědla, přesto se můj žaludek naplnil nepříjemným pocitem.
Čirá voda, tak bych popsala dvěma slovy její nepřirozeně modré oči.
Voda v jejích očích odrážela sluneční paprsky, ale já věděla, že to voda být nemůže, mé oči ale viděly, co viděly.
Vodu.

,,Kdo nás našel?" hlas jsem měla tichý a přiškrcený.
Žena přesunula celou svou pozornost na mě a já hned začala litovat, že jsem vlastně něco vůbec říkala.
Mile se usmála a odpověděla: ,,Arcanum."

A zase ten Arcanum. Nějak nám dělá problémky.
A co říkáte na tu ženu?
Bude to dobrá postava, taková ta babička, co vám dá sušenky a mlíko? Nebo snad ježibaba? XD
Pokračování příště... Samozřejmě.

Zatím ahooooooj.

MouchaForever