Holky se dostaly mezi kluky ze čtvrťáku z průmyslovky. Vypařila jsem se, protože jsem neměla náladu na opilé neznámé. Navazovat vztah s kluky ze čtvrťáku stejné školy jako je můj brácha? Ne, díky! Hledala jsem své kámoše, chodila jsem se snad po celém bytě. Bylo mi úplně jedno, jestli narazím na Bena, Jamese nebo Nicolase. Chtěla jsem někoho z nich najít. Potřebovala jsem někoho z nich alespoň vidět, nejlépe obejmout.
Najednou jsem ale uviděla něco, co mě tak trošku zamrazilo. Nico seděl na sedačce nejspíš s tou svojí novou opilou kamarádkou a líbali se. Mohla jsem to čekat, Nico je prostě takový. Chápu, že nejsme ani nijak velcí kamarádi. Jenže už první den ve škole jsem se zamilovala. Viděla jsem v něm jiného, lepšího člověka. Bohužel mi dokázal, že žádný lepší Nico neexistuje, že to byl jen můj výplod fantazie. A i když se se mnou moc nebavil, tohle mě dokázalo vykolejit. Stála jsem jako solný sloup a koukala na ně.
,,Je všechno v pořádku?" řekl smutně někdo vedle mě. Nadskočila jsem leknutím. Nikoho jsem neslyšela přicházet. A tak jsem pohlédla na dotyčného. Vedle mě stál David a koukal stejně nevěřícně na Nicolase jako já.
,,Tebe to mrzet nemusí, vlastně ani mě, měla jsem s tím počítat," snažila jsem se znít přirozeně. Ovšem slzy se mi hnaly do očí a já musela začít mrkat.
,,Vím, že se ti líbil. Líbil se více holkám. A i když žádnou pravděpodobně nechtěl, tohle je hnusné," začal se mě zastávat. Byl hodný, ale i tak jsem se necítila lépe.
,,To ti řekla Lola?" vypadlo ze mě bezmyšlenkovitě. ,,Ehm, máš pravdu, že to není moc hezké vidět," dodala jsem. Mluvila jsem stále s pohledem před sebe. Už jsem se nekoukala na Nicolase, ale ani ne na Davida.
,,Jo, to ona," přiznal se. Loly velká pusa.
,,Děje se něco?" přišel k nám někdo další. Nějak mi nešlo rozpoznat, kdo to je, ale ani jsem se o to nesnažila.
,,Jo, děje. Hele, nechám vás o samotě," ukázal na mě Dave a odešel. Nemusel mi ukazovat, že odchází. Já ho přece slyšela. Osoba ke mně přistoupila. Už mi nešlo držet slzy a prostě jsem se rozbrečela. Nevím, jestli za to mohl jenom Nico, a nebo mě tím jenom dorazil.
,,Copak se stalo?" otočil si mě dotyčný. Vysoký, tmavovlasý se starostlivým pohledem. Moc dobře známá osoba.
,,Jamesi," vydrala jsem ze sebe nevěřícně. Nemohla jsem uvěřit svým očím, že přede mnou stál.
,,Promiň mi to blbé chování," omluvil se mi znovu. Teď už nebudu řešit jeho, teď mi v hlavě kotvil jen Nicolas.
,,Omluva přijata," kývla jsem a před oči jsem si dávala ruce. Snažila jsem si je krýt. Nechtěla jsem, aby mě James viděl brečet. On mi ale oddělal ruce z obličeje a koukl na mě znepokojivým výrazem. Objala jsem ho, abych mu to mohla vysvětlit.
,,Koukni se za nás," zašeptala jsem. Nahlídnul na sedačku a pak zpět na mě.
,,Nestojí ti za to," povzbuzoval mě. Nic jsem mu na to neodpověděla. Odtáhli jsme se od sebe. Mlčky jsme na sebe koukali. Koukala jsem do Jamesových zelenomodrých očí, kde se občas prolnula i šedá barva. Měl oči k nezaplacení. Proč mi oční kontakt s Jamesem dělal takový problém? Pokaždé jsem si myslela, že prostě uhnu.
Bytem se najednou rozléhala písnička, díky které jsme se poznali s Jamesem. Bylo to jednou na táboře, kam jsme oba jeli jen díky Samovi. Omylem jsme na sebe narazili a zatančili si. A tak není divu, že se nám oběma zvedla nálada. Utřela jsem si slzy a koutky úst se mi zvedly do úsměvu. Podívala jsem se ke zvukařskému koutu. U hudby stál Sam. Usmíval se na mě. Nebyla to žádná náhoda, Samův pohled směřoval k nám dvěma. Usmála jsem se na něj děkovně. Tuhle písničku jsme milovali. Zesílil ji ještě o trošku víc a přiběhl k nám.
,,Doufám, že si to aspoň užijete. A Tess, odpusť mi to," poplácal Jamese po zádech a pak se podíval na mě.
,,Odpouštím ti," usmála jsem se na něj. On se okamžitě rozzářil.
Vytvořil spojením rukou srdíčko a pak zakřičel: ,,Nebudu vás dál zdržovat. Mějte se." Zamával nám a odešel někam do davu mezi své kamarády. Pohled jsem přestala věnovat Samovi. Podívala jsem se na Jamese. Přitáhl si mě blíž a chytil mě kolem pasu. Já ho objala kolem krku a přitiskla se k němu. Cítila jsem se úžasně. Tančili jsme a do toho si zpívali slova písničky.
,,Mohli bychom zapomenout na tu dnešní zbytečnost?" zašeptal mi do ucha. To by bylo super, protože alkohol je v tomhle pěkná neplecha.
,,Byla bych ráda," vyhrkla jsem okamžitě. Nebylo nad čím přemýšlet.
,,Děkuji," poděkoval upřímným hlasem radosti. Přitiskl si mě k sobě ještě víc. Tančili jsme snad ještě pět písniček bez zastavení. S Jamesem se tančí nádherně. Dohrála písnička a zapískal mikrofon.
,,Tak jo, lidi. Jelikož je půlnoc, změníme opět na nějaké rychlé pecky ať se tu nespí," vysvětloval Max u mikrofonu. Silně jsem objala Jamese. Oddálila jsem se od něj a koukla mu do očí s otázkou.
,,Potřebuji se na něco zeptat Loly. Počkáš tu na mě?" požádala jsem ho s klidným hlasem. Vlastně ani nevím, co po Lole chci. Asi jí spíš říct o Nicovi a Jamesovi.
,,Jestli se nebudeš zlobit, počkám u pultu nebo stolu. Najdeš mě?" navrhl lepší variantu James. No to je dobrý nápad. Ještě jsem si za celou dobu nesedla, když se nepočítá to v koupelně.
,,Jo, to bude lepší. Tak mě očekávej. A neztrať se mi," ušklíbla jsem se na něj a on se zasmál. Už jsem pomalu odcházela. Zamávala jsem mu a poslala vzdušnou pusinku. Pak jsem odešla hledat Lolu. Chtěla jsem ji najít hlavně proto, abych ji měla u sebe. Chtěla jsem jí všechno říct.
,,Lolo?" křičela jsem. Narazila jsem na Berču a Bena. Tihle dva spolu? Taky zajímavé.
,,Ahoj, neviděli jste někde Lolu?" vpletla jsem se mezi ně. Nevadilo to ani jednomu, usmívali se.
,,Neviděla jsem ji, promiň," zakroutila nesouhlasně hlavou zrzka s pronikavýma zelenýma očima.
,,Já myslím, že se šla projít s Davem," ušklíbl se Ben. Zasmála jsem se. Už snad všichni věděli, že to mezi nimi vře. Ale tihle dva byli další adepti.
,,Děkuju," poděkovala jsem Benovi a utíkala ke vchodovým dveřím. Vzala jsem za kliku a vykročila ven z bytu. ,,Lo -" zarazila jsem se v půlce slova. Zacpala jsem si pusu. Díkybohu, že tu byla slyšet hudba zevnitř. Uviděla jsem totiž Lolu a Davida. Stáli kousek ode dveří. Nikdo jiný tu nebyl. Koukali na sebe, když se Dave přiblížil a Lolu políbil. Vykulila jsem oči a odešla zpět do bytu. Nechtěla jsem jim kazit ten úžasný pocit.
Přišla jsem k pultu s pitím. Opilců se tu potácelo spousty, ale Jamese jsem nezahlédla. A tak jsem vykročila k parketu ho hledat. Rozhlížela jsem se po stolech. Najednou jsme se střetly pohledy. Přímo vyskočil ze židle a mával na mě, abych ho zpozorovala taky a přišla za ním. To jsem přesně udělala. Zasmála jsem se na něj, zamávala mu taky, aby věděl, že o něm vím. Vykročila jsem k němu.
,,Tak co Lola? Proč jsi ji vůbec potřebovala?" zajímalo Jamese. Zvědavka zvědavá.
,,No, chtěla jsem jí něco říct, jenže jsem s ní nemluvila," usmívala jsem se a usrkla z Jamesova kelímku něco, ani nevím co, ale bylo to dobré.
,,Je s Davem?" došlo Jamesovi, který se okamžitě začal široce usmívat. Kývla jsem souhlasně a usmívala se dál. ,,Jsou spolu strašně hezcí," usmál se nádherně. Ještě jsem ho takhle neviděla. A mluvil upřímně.
,,Ahoj," přisedl si někdo další k nám. Nejspíš to nebyl nikdo známý, protože hlas mi nikoho nepřipomínal. Podívali jsme s úsměvy na dotyčného. Oba nás ale úsměv rázem přešel.
— — —
Ahoj. Chci vám jen říct, že jsem se rozhodla přestat s těmihle otázkami na konci části. Třeba sem něco napíšu, ale už ne pod každou část. Děkuju za pochopení.
Claire <3

ČTEŠ
Obyčejná holka ✔️
RomanceTeresa Cageová je jedna z mála teenagerek, co v životě poráží každou překážku po boku nejlepší kamarádky Loly a bratra Sama. Ovšem jen co do jejího fantastického života vstoupili bráchové Clarkovi, obrátili jí svět vzhůru nohama. Jak se stará dobrá...