Obyčejná holka ✔️

// Část 23. Konverzace \\

Koukla jsem na Sama s docela vyděšeným pohledem.

,,Kašli na její monology," mávl nad tím rukou. ,,Běž radši do pokoje. Uhrála jsi to hezky," pochválil mě šeptem. Usmála jsem se a rozběhla jsem se do pokoje. Jako první jsem si zkontrolovala všechny věci. Nic nechybělo ani nepřebývalo. Byla jsem uklidněná. Jako druhá věc jsem se chtěla převléct. Nechci chodit po bytě v Nicově oblečení. To se mi naskytl ale docela problém. Musím ve škole vrátit Lole kraťásky, košili a tílko. No, a Nicovi tričko a mikinu. Že já si vůbec půjčuji nějaké oblečení.

Až jsem měla definitivně uklizeno a vše zkontrolováno, koukla jsem se na mobil. Jedno upozornění na facebooku, 4 zprávy od Loly, Jamese, Nica a Dava. Výborné! Co jsem si víc mohla přát? Nechtělo se mi otevírat vůbec nic. Moje nálada byla na bodě mrazu. Zahodila jsem mobil a chvíli si lehla.

Po chvilce jsem se přece jenom přemluvila otevřít konverzaci s Jamesem. Ten se mě zastal, takže na toho jsem naštvaná nebyla.

James: Ahoj, jsi v pořádku? Po té rvačce jsem tě už nikde nemohl najít. Údajně jsi dostala loktem. Je ti dobře? :/

Tess: Ahoj. Loket do spánku jsem schytala. A probudila se u Nicolase doma. Neboj se, jsem v pořádku. :)

James: U Nicolase? Snad ses přepsala...

Tess: Nedělám si srandu. Vidím ho zase ve světlé stránce. :)

J: Je to tvoje rozhodnutí, ale já mu moc nevěřím. Neprovedl ti nic? :/

T: Jenom mi pomohl, jinak ne.

J: Stejně ho nesnáším -_- Máš v plánu něco zítra? Rád bych zašel ven! :)

T: Nemám, je to skvělý nápad! Aspoň ti všechno vylíčím! ;)

J: Fajn, tak ve škole ti dám vědět. Popovídáš mi o tvé neděli u Clarka! Zatím, pá! :D

T: Neboj se :D Pápá :P

Docela jsem se musela smát, že se James ptal na Nica. Moc dobře vím, že ho nemá rád. Ale za zítřek s Jamesem jsem vděčná.

Dál jsem se rozhodla otevřít konverzaci s Lolou.

Lola: Ahoj, Tess. Omlouvám se za včerejšek. Měla jsem ti věřit. Kam ses poděla po té bitce? Nedovedeš si představit, jak jsme všichni bláznili. Chtěli jsme i volat policajty. Prosím, ozvi se mi. :(

Tess: Ahoj. Já bych si to nepamatovala, ale Nico mi naštěstí řekl, co se mi stalo.

L: Nico? A co se teda stalo?

T: Probudila jsem se u něj doma. Dostala jsem loktem a on mě vzal k sobě.

L: To si ze mě střílíš? :D

T: Myslíš, že bych na to měla po včerejšku náladu?

L: Promiň...

T: Hele, uvidíme se zítra. Dneska opravdu nemám náladu. Ahoj!

L: Tess, promiň mi to. Prosím.

T: Uvidíme se ve škole. Osobně.

Byla jsem asi moc zlá, ale Lola mě opravdu naštvala. Nevěřila pravdě, nevěřila své kamarádce.

Dál jsem se odhodlala na chat s Nicolasem.

Nico: Ahoj, děkuji za dnešní ráno. Co se stalo před domem? :/

Tess: Děkuji, že jsi mě vzal k sobě! Promiň, omlouvám se. :/

N: Nebudu se zlobit, jen mi prosím řekni, co se tak najednou stalo?