Nevěděl jsem jak daleko můžu zajít. Ženský vážně nechápu, ještě před pár dny by mě nejradši hodila do jámy lvové a teď se tu rozplývá pod mými doteky. Přestal jsem jí líbat a trochu poodstoupil. Vytáhl jsem kapesní hodinky. Už bylo sedm večer. To už jsme tu tak dlouho?! Začala si zapínat košili a urovnávat sukni. Na krku se jí už teď rýsovalo pár modřinek. Asi jsem se nechal trochu unést. Nevěděl jsem, co říct, tak jsem radši sebral svou košili ze země a oblékl si ji.
,,Upřímě, jsem trochu překvapená." Prolomila ticho Dove a urovnávala si vlasy. ,,Myslela jsem, že půjdeš dál, i když nebudu chtít."
Protočil jsem oči. ,,Hele, já nejsem tak surovej, jak si asi myslíš."
Pousmála se. ,,Jen tě zkouším."
,,Ehm, jinak o tom asi nikomu zatím nebudeme říkat?" Zbystřila.
,,A co přesně jim nebudeme říkat?" Sakra, kde najednou přišla k tomuhle koketnímu chování?
Chytil jsem ji kolem pasu. ,,Že ten úžasný zmijozelák miluje tu nádhernou mrzimorskou prefektku." Nebylo to jen milostné tlachání. Byl to slib, dohoda.
,,A taky to, že ta nádherná prefektka miluje toho božího zmijozeláka." Nato jsme odešli ruku v ruce ze zamlžené prefektské koupelny na čerstvý vzduch.
Hmm, přemýšlím, jestli by to nebylo nejlepší to tady ukončit 😀 Vím, že mě nejspíš ukamenujete or whatever, ale aktuálně mě moc nenapadá další deep zápletka 😬
Tak asi to neberte jako ještě úplně oficiální konec, ale budu se teď věnovat spíš nějakým mým dalším veledílům😆 (neberte to jako reklamu😌 ale můžete se mrknout na mou další tvorbu😄💕)
Moc děkuju všem za podporu a zatím ahooooj😄💕🌈
AaB💕🌸
ČTEŠ
Nightmare dressed like a Daydream - Tom Riddle
FanfictionTom Riddle? Ach ano, ten zmijozelský prefekt, co je lepší než já. Chci ho překonat. Opravdu moc, ale... jeho nejde překonat. Už jenom ta jeho andělská tvářička a ta aura, co ho obklopuje... Dove je mrzimorskou prefektkou a vykonává svou práci nad m...
