You are my new family?! |MenT|

12.

,,No..." ,,No? Štěpáne mluv!" ,,Víš Carr, když já nevím. Nevím jestli je dobrej nápad ti to říct." ,,Štěpáne Buchto! Okamžitě mluv!" ,,No...když jsme kluky poznali, všechno bylo fajn. Jo, Adama Pája vždycky nemusel, ne každej si holt sedne s každým, ale s Tonnym se bavili v pohodě. Dokonce bych řekl, že byli i kámoši, ale pak se to zvrtlo. Pořádali jsme párty v sestavě já, Tonny, Adam, Martin, Pavel a jeden kámoš. Musíme tě s ním seznámit. Je super, známe ho přes dvojčata. Je to albín, takže má pořád sluneční brýle a..." ,,Štěpáne! Neodbočuj od tématu!" ,,Jo, promiň. No jmenuje se Lukáš. Kdybys ho viděla, je celej bílej. Má bílý vlasy a když si na sebe vezme něco bílého tak je jako duch a..." ,,Štěpáne! K tématu!" ,,Jo, jo, jo, promiň. No, byli jsme u nás a popíjeli. Smáli se a ještě víc pili. Už jsme každej měli za sebou pár skleniček, když náš napadlo zahrát si flašku. Vzali jsme jednu z mnoha prázdnejch, sedli jsme si do kruhu a položili ji mezi nás. Chvilku jsme hráli a u toho ještě víc chlastali, než začali padat úkoly jako 'dej pusu tomuhle' a 'sedni na klín tomuhle', a tak. No, řekněme, že mezitím co jsme se s Lukášem a Pavlem bavili o holkách, no tak se tam Tonny a Marťa, ehm, spolu, ehm bavili, trochu jinak. Začali se spolu líbat. Nakonec z nich vypadlo, že spolu chodí. Pavel z toho nebyl moc nadšenej, ale asi by to překousl, jenže pak se s Tonnym začali hádat. Nevím proč, ani o čem, ale hádali se hodně. Začali se prát, a my nevěděli, jak je od sebe odtrhnout. Adam nebyl ve stavu, kdy by dokázal svoje dvojče zneškodnit, a tak to bylo na nás. Lukáš jen věděl, jak uklidnit Áďu a tak jsme to prostě skusili. No, ono jako naprosto vožralej není moc jednoduchý od někoho odtrhnout člověka co má dva metry, sílu a záchvat agrese. Pája ležel na zemi a tak jsem ho tam jen držel. Jo, taky se dost cukal, ale dalo se to. Na Lukášovi bylo uklidnit Tonnyho. Začal teda jednat, jakoby šlo o Adama, a to nebyl dobrej nápad. Ještě víc ho to rozzuřilo. Jako, chybělo málo a málem dostal i Luky, jenže se tam zjevil Marťa, kterej byl schopnej Tonnyho uklidnit. Od toho večera se spolu nebaví. Nevím, jestli se poprali kvůli tomu, že je Tonny gay, nebo třeba kvůli Adamovi nebo Marťovi. Fakt nevím co se stalo. Ani jeden se o tom nechtějí bavit." ,,Ok, tak to je příběh jak na knihu. No, jako, nevím, nepřijde mi jedna rvačka jako důvod se s někým přestat bavit. Čekala bych to u holek, ale ne u dvou kluků." Štěpán souhlasně zakýval hlavou a z kuchyně se ozvala rána a hlasy. Oba jsme se otočili, v kuchyni stáli dvojčata. Mluvili tím jejich retardovaným jazykem, ale podle tónu jejich hlasů se hádali. Najednou Tonny strčil do Ádi a Adam nečekal a vrátil mu to. Než Štěpa stihl zareagovat, už se prali. Létali facky i pěsti, nejspíš i nadávky a my tam před nimi stáli a nevěděli co dělat. Jen my dva by jsme neměli žádnou šanci je uklidnit. Holka vážící šedesát kilo i s postelí a Štěpán který je...no prostě Štěpán, byli jsme úplně bez šance oproti dvoum dvoumetrovým, namakaným gorilám. Od Radka přiběhli Lukáš a Martin a ty už tu šanci měli. Lukáš je od sebe odtrhl, a každý začali uklidňovat jedno dvojče. Marťa byl na Tonnyho hodnej, klidnej, jen mu pro jistotu držel ruce. Zatímco Lukáš byl na Áďu tvrdej. Prostě ho jednou rukou chytil na břiše a druhou mu zatáhl za vlasy. Stál tak za ním, jednou rukou mu držel břicho aby se nevysmekl a druhou rukou mu za vlasy zaklonil hlavu pomalu až na svoje rameno, tedy zhruba o dvacet centimetrů níž. Chvilku se cukal, ale pak se taky sklidnil. Bylo tedy na čase zkontrolovat škody co si vzájemně způsobili. Tonny na tom byl líp, z toho co jsem viděla, když se prali by i vyhrál, až na červenou tvář, škrábance na rukou a jeden pořádnej kousanec byl dobrej. Adam měl na tváři škrábanec od prstýnku, rýsující se monokl a modřinu na spánku, jinak taky dobrý. Martin po nich řval tím jejich přiblblým jazykem, Luky pro jistotu stál mezi nima, aby se do sebe znovu nepustili a Radek z mrazáku vytáhl mraženou zeleninu. Každýmu dal jednu aby si s tím ochladili bolístky. Dolů přišel Pavel, co ho budíme. Muselo mu být jasné, co se stalo a tak si směrem ke dvojčatům odfrkl, načež dostal dvě zavrčení zpátky, otočil se na patě a odešel.
Lucy