Proud...Když se řekne proud, lidem, nebo alespoň velké většině, se vybaví proud vody, ale...
Začalo to tím, že otěhotněla... proud nebo spíš příval emocí, chvění, strach! Strach? Ne! to přišlo až potom, potom to začalo jít z kopce, nikdo si nedokáže představit situaci, jak jsem se právě cítila, oproti všem těm problémům, překážkám, kamenům, které ti nedovolí se zvednout a jít dál, snažila jsem se...
Takový ty slova ,,zvládneš to, to bude dobrý, život jde dál..." to je na hov*o, chce se vám řvát, brečet, něco rozbít, ale nedokážete to! A najednou to přišlo 22 . prosinec...
Tma... všude sníh, zima, mrtvo! Říkám si super budeme jako rodina pohromadě, za dva dny jsou Vánoce... to je jen pohádka ve skutečnosti nic z toho není pravda, jen si nalhávat, že to bude všechno v pořádku, protože nebude! Už nikdy nebudeme cítit teplo její ruky, už nikdy neuslyšíme to krásné slůvko z jejich úst: ,,BERUŠKO", to všechno najednou odnesl proud, ten proud, který nejde zastavit valí se nezastavitelně dál a dál, nikdo z nás ho nezastaví!
25.prosince, to přišlo, smutek, bezmoc, všude jen květy a černé stuhy, jen zvuk zvonu z kostela a pláč pozůstalých. Slovo boží bylo přečteno... bůh si jí vzal nemylosrdně k sobě, doufám, že ti tam je dobře BABI...
1.1.2018 konečne to přišlo a ja se mohla znovu smát, znovu si věřit a uvědomit si k čemu to všechno bylo, měla jsem možnost znovu poznat štěstí... Viděla jsem jí všude v něm, když se začal smát... to on my dal to co jsem teď nejvíc potřebovala... ZNOVU JÍ VIDĚT...
Tak to je moje první kapitola. Kdyby jste měli nějaké otázky napište a ja se budu snažit odpovědět. Děkuju za přečtení❤
CHCETE ABYCH POKRAČOVALA?☺
ČTEŠ
Životní lekce...
Romancepříběh je pravdivý, je z mojí zkušenosti napsaný pravdivého tak jak to doopravdy.
