Flashback:
Jmenuji se Chyiomi. Bylo mi 6 let a mému kamarádovi Taehyungovi 7 let. Jsme přáteli už od peřinky. Trávili jsme čas vždycky spolu a rádi si hráli s Taehyungovo babičkou. Je velice milá a čte nám různé pohádky. Jednoho krásného dne, kdy sakura byla krásně růžová, jsme si sedli s babičkou a Taehyungem pod rozkvetlou sakurou. *copak nám to budeš číst babičko?* zeptal se malý Taehyung. * našla jsem mojí oblíbenou knížku z mého dětství. To mi bylo přesně jako vám. Byla by škoda se o tento pohádkový, ale z cela pravdivý příběh nepodělit* otevřela knížku a usmála se. * a o čem ta kniha je babičko?* zvědavě jsem se na Taehyunga podívala.* příběh je o jednom princovi, který se proměnil ve vílu* oba dva jsme vykřikli nadšeně.* mohla by si už začít číst* řekla jsem a sedla si k babičce blíž.* jistě děti moje..bedlivě poslouchejte* upozornila nás a začala číst*
*je a babičko, to jako vážně existuje?* zeptal se Taehyung. * ano, ale v tomto příběhu se skrývá jedna malá chybička* ukázala prstíky a zasmála se.* a jaká ?* podívala jsem se na obrázek v knížce, kde byl namalovaný princ v loďce.* ne všechno je takové, jak se zdá. Správně to není princ, ale princezna* ukázala na obrázek v knížce a on se dal do pohybu a z prince se tam náhle objevila vílí princezna.* jé a myslíš, že někdy vílí princeznu uvidíme?* babička se jemně pousmála a pohladila nás ho vlasech. * ano a pokud jí chcete najít, najdete. A teď už běžte hledat!* se smíchem nás odehnala. S Taehyungem jsme běhali po louce a hledali vílí princeznu.* vílí princezno!* křičeli jsme. Rozběhla jsem se k potůčku. Nechtěně jsem upadla a rukama se opírala o zem. Podívala jsem se na plavající dívčí botu.*co to je* zeptala jsem se sama sebe a sledovala jí. V tom se z boty vynořila vílí princezna.* Taehyungu! Taehyungu!* vykřikla jsem. Taehyung rychle proběhl.* není ti nic?* zvedl mě.*ne není, ale viděla jsem vílu!* ukázala jsem do vody.* nic nevidím* podívala jsem se zpět na to místo.* ale .....já jí viděla* posmutněla jsem.* nevadí, našel jsem jeskyni* táhl mě sebou. Sedli jsme si při vchodu do jeskyně.* Taehyungu budeme kamarádi už navěky?* usmála jsem se jako sluníčko. Hlasitě se zasmál a dal mi na hlavu věneček, vyrobený z květin.* slibuješ?* podal mi svůj malíček.* slibuju* propletli jsme si je.* mám tě ráda Taehyungu* řekla jsem. * já tebe taky Chyiomi*
The end of the flashback
YOU ARE READING
M y l i t t l e l o v e r
RomanceKdo by řekl..že se můžou pohádky proměnit v skutečnost...bude mít tato pohádka dobrý konec ? TO SE DOČTETE V PŘÍBĚHU