Z bíle zabalené tyčinky popotáhnu do plic a následně vydechnu šedý až bílý dým. Kouřil jsem asi již 3 cigaretu, když se otevřeli se zavrzáním mohutné dveře, jež sem vedli. Nezaujatě jsem se podíval přes rameno. Stál jsi tam ty, Jayi. Raději jsem odvrátil hlavu zase zpět k horizontu na který jsem do teď sledoval, protože jinak by se mi asi vehnaly slzy do očí. ,,Co tady děláš?" Zeptal ses po malé chvíli ticha, zrovna když jsem popotahoval z cigarety. ,,Co myslíš...?" Špitnu, když vydechnu nabělavý kouř. A skloním hlavu. ,,Proč si přišel? Chceš si snad užít?" Nechtěl jsem na tebe být zlý, Jayi, ale také jsem ti nemohl ukázat mé zničené tělo. Kdyby jsi mi teď řekl prosté ano, zhroutil bych se. Skočil bych dolů. ,,Učitel chce, abych tě přivedl zpět." Založí sis ruce na hrudi. Víš jak moc to bolelo? Jak bolelo otevírat staré rány jen debatou s tebou?
ČTEŠ
Poslední nářek
Kurzgeschichten[Short story] Byl milý a nevinný, ale lidi z něj udělali zrůdu. Není vhodné pro slabší povahy... Příběh obsahuje: Sebepoškozování, násilí, smrt a další věci, co by nemuseli slabším povahám udělat dobře... Tímto jste byli varováni a tedy nenesu žádno...