XI.

493 33 1
                                    

,,Proč to děláš?!" Zamračil jsi se a přejel bříšky prstů po otevřených ranách, ale i starších strupech. ,,Já..." Špitnu tiše. ,,Co ty?!" Zaječel jsi naštvaně. Bylo zvláštní vidět, jak se o mně strachuješ, Jayi. Vždyť jsi přeci ty rozhodl o tom, že já a mé tělo stojíme za nic. ,,Protože jsem přeci jenom tvoje kurva. Myslíš, že já nemám city, Jayi? Ale to je v pořádku. Nejsem nikdo důležitý. Jsem nula... Nikomu tu chybět nebudu. Já už nejsem nic. Chápeš?" Usměju se se slzama v očích. Posadil jsem se tedy raději zpět a vytáhl ještě jednu cigaretu. ,,Sleduj." Vytáhnu černý centropen a na cigaretu napíšu boyfriend. Následně cigaretu zapálím a ctyřikrát popotáhnu. Až zbylo pouze end. ,,Pro mě to je konec." Vydechnu dým do vzduchu a kouknu se na tebe zničeným pohledem. ,,Proč?" Hlesl jsi. ,,Protože jsem sám... Protože ony tu nejsou... Protože ty se mnou nejsi... Protože tě stále miluju... Protože už nemám budoucnost a konečně, protože to bolí tady." Dloubnu se do místa, kde má být srdce. ,,To ty jsi začal s touhle hrou. Já prohrál. Svévolně jsi rozhodl v můj konec, ale nevyčítám ti to. Konec konců... Jsem jen odpadlík." Típnu poslední cigaretu a projdu okolo tebe pryč. Šel jsem rovnou domů...

Poslední nářekKde žijí příběhy. Začni objevovat