Hero (FF- Harry Potter) DOKONČENO

1. Kapitola

Kráčeli jsme spolu ruku v ruce po školních pozemcích a já si náležitě užívala ten pocit, že už se nemusíme skrývat. Všichni na nás nevěřícně hleděli, když nás viděli. Nedivím se jim, přecijenom Zmijozelka a Nebelvír? Obvzlášť když je tím Nebelvírem Harry Potter, chlapec který přežil? Je to věc kterou jsem nečekala ani já a to já myslím snad na vše co se v budoucnosti může odehrát. ,,Je to tu nádherné Harry," usmála jsem se na svého přítele. ,,Ani zdaleka tak jako ty," věnoval mi oslnivý úsměv a já se začervenala. Potom jsem si uvědomila, že jsem mu chtěla říct o sobě pravdu a má nálada poklesla. ,,Co se děje Wendy?" Všimnul si Harry mého poklesu nálady. ,,Nic. Jen... Chtěla jsem ti konečně říct o mé rodině a proč nikdo z profesorů nevyslovuje mé příjmení. Proč o mě vlastně nikdo nic neví..." zkroušeně jsem mu odpověděla. ,,Vím, že to asi s rodinou nemáš lehké a jestli nechceš tak mi to říkat nemusíš," usmál se na mě chápavě. ,,Ne Harry. Zasloužíš si to vědět," těžce jsem pronesla. ,,Můj otec a důvod všeho toho co se okolo mě děje je... Je..." Zasekla jsem se a Harry mě povzbudivě chytl za ruku. ,,Mým otcem je Tom Riddle známý jako lord Voldemort," urychleně jsem ze sebe dostala. Harry se na mě šokovaně podíval. ,,To je vtip že? Nepovedený žert?" Zeptal se a já se zmohla jen na zakroucení hlavou v záporu a následně její sklonění k zemi. ,,Ty jsi vážně Voldemortova dcera?" Jen jsem přikývla. Nebyla jsem schopná promluvit. ,,Lhala jsi mi... Lhala jsi mi celou tu dobu! Byl jsem takový hlupák! Jak jsem mohl být tak naivní abych si myslel, že se zamiluju do dívky a nebude to pouze lež! Jak jsi mi to mohla udělat Wendy! Jak?" Zlomil se mu hlas. ,,Promiň mi to Harry. Vím, že je to neomluvitelné. Lhala jsem ti a zatajovala ti pravdu a to nebylo správné... Moc se ti omlouvám, ale vše co jsme mezi sebou měli byla pravda. Miluju tě Harry," brečela jsem. ,,Ne Wendy. Já... Nejde to. Zradila jsi mě. Nemůžu s tebou být. Ne teď... Ne když se tvůj otec vrátil a celý kouzelnický svět po mně chce nemožné. Možná až tohle všechno skončí bysme spolu být mohli, ale teď toho nejsem schopný..." Řekl smutně a mně se po tvářích linuli desítky slz. ,,Já... Já tě chápu... Jen... Měj se," vykřikla jsem nakonec a rozběhla se co nejdál od něj. Co nejdál od mého smutku a zlomeného srdce. Alespoň, že byla jen krátká doba před koncem školního roku a prázdniny se blížily. Nedokázala bych Harryho vídat. Jsem slabá.

První kapitola této knížky je na světě! Doufám že se vám bude líbit je to jedna z mých mnou napsaných nejoblíbenějších knížek. Tak se mějte hezky a zase příště!

Vaše TerkaVeverka