Why?

Přítelkyně

Harrymu hlavou proběhla myšlenka. "Mnoholičný lektvar." Draco se na Harryho jen udiveně zašklebil. "Tys ho nikdy nezkoušel?" "Ne, proč?" "Aaaha..."
Po zdlouhavém vysvětlování blonďák pochopil princip fungování lektvaru a zasmál se "To víš, když tě má Snape za oblíbence, tak nemusíš dávat pozor v hodinách." Harry jen protočil oči sloup. "Myslím...tohle nám ale vlastně nevyjde, Harry. Příprava lektvaru trvá měsíc a ten oběd je dneska." "Neboj, o tohle se postarám." řekl sebevědomě Harry a rozešel se k oknu. V půlce cesty se však zastavil a dodal "Teda alespoň doufám."

Po chvilce se Harry vrátil se slovy "Teď nezbývá než čekat."

Asi za hodinu se ozvalo jemné zaklepání na okno a černovlásek vystřelil z pohovky na které do té doby seděl jako pružina. Za oknem seděla vyčerpaná Annie a nesla velký balíček, ve kterém to šplouchalo jako by se do něj někdo vyzvracel, zabalil ho a poslal to celé Harrymu. "Co to u všech košťat-" Draco nedopověděl, protože mu přítel skočil do řeči "Ginny, Nevil, sklad v Bradavicích, mnoholičný lektvar." Blonďák asi minutu zpracovával čerstvě přijaté informace, než pochopil jejich smysl. "Takže teď už zbývá jenom najít nějaký chlup?" "Raději vlas, zlato." odpověděl Harry jemně "Nemáš snad v plánu dovést s sebou nějakého zmutovaného vlkodlaka ne?" "To ne a od kdy mi vůbec říkáš 'zlato' takovým tónem?" ušklíbl se Draco. Harry se zadíval do země a zrudl, čímž si od blonďáka vysloužil polibek do vlasů. Harry zvedl hlavu a jediné co před sebou viděl byly ty krásné šedé oči a Draco dodal "Ten tón se mi mimochodem zamlouvá." a usmál se.

Otázkou však bylo, kde najít vlas nějaké dívky, kterou by Malfoyovi přijali. Po chvíli přemýšlení se oba rozhodli pro dceru jedné starší paní co bydlela pod nimi. Byla to moc milá a pohledná slečna s dlouhými hnědými kudrnatými vlasy, která měla u matky v posledním týdnu vyhrazený jeden pokoj. Jediným problémem teď bylo, že Harry ani Draco nemohli prostě jen tak přijít a požádat o vlas nebo se v tomto případě vloupat do bytu a nějaký sehnat, když v bytě nebyla ani jedna z dam. A vlastně to šlo. Alohomora odemkne každý zámek tak proč ne.

Najít onen vlas nebylo nic těžkého, protože hřeben oné slečny jich byl plný a pár jich i leželo kolem.

Po návratu do jejich bytu se Harry vrhnul na balíček, ze kterého vytáhnul velkou láhev. Draco ji otevřel a při pohledu na obsah zezelenal a mírně se zapotácel. "Neříkej že tohle musíš-" "Ano, musím." "Tos už tehdy-" "Jo, i tehdy." "Fujtajbl" otřásl se Draco když se znovu podíval do vnitra nádoby. Harry do ní vhodil vlas a zasmrdělo to ještě víc než před chvílí. Blonďák si zakryl pusu rukou aby z něj nevyletěla snídaně. "Pche.. že prý doktor." ušklíbl se Harry a napil se smrduté směsi. Překvapivě to nebylo tak strašné jako před lety, když to s Ronem a Hermionou použili poprvé.

Ihned po přeměně si na sebe Harry vyčaroval vcelku roztomilé šaty a šel se na sebe podívat do zrcadla. Po pěti minutách nakrucování se Harry prohlásil "Ježiš já bych se s takovou se sebou i vyspal." načež se vlastnímu vtipu zasmál. "Já o tohle tělo naopak fakt zájem nemám kamaráde." utrousil otráveně Draco a Harry se na něj podíval se slovy "Teď budu tvoje kouzelnická přítelkyně z mudlovské rodiny a jak se vrátíme, tak to budu zase zpátky já. Platí?" "Platí." Draco se k Harrymu sehnul protože kudrnatá slečna byla o několik čísel menší než on a políbil ho na čelo. "Tak pojď přítelkyně. Nachystáme se na rodinné peklíčko." přičemž slovo přítelkyně schválně zdůraznil a Harry mu za to věnoval úšklebek, který blonďákovi vyčaroval roztomilý úsměv na tváři.