Tajemství

Noční toulky

Pohled Harryho:
Ráno mě probudilo ťukání sovy na okno... Tu sovu jsem nikdy neviděl a tak jsem si myslel že je to dopis pro někoho jiného z pokoje. Přešel jsem k ní a z nohy odvázal kus pergamenu ... Stálo na něm mé jméno ... Vykulil jsem sovu oči ,rozložil pargamen a v duchu četl

Harry...
Co takhle se dneska večer sejít , třeba u famfrpálového hřiště?
                                            Draco

V tu chvíli mě polila radost... Jasně že se s ním chci sejít. Běžel jsem ke kufru a vytáhl z něj brk a nový pergamen. Pod lotroskopem jsem však zahlédl Pobertův plánek a v tu chvíli mě něco napadlo.

Ano to by bylo fajn. Mám ale lepší nápad ... Vyzvednu tě před Zmijozelskou společenkou v deset.
                                              Harry

Napsal jsem a po čekající sově dopis poslal zpět.
Celý den jsem čekal na večer... U večeře jsem pohledem zabloudil ke Zmijozelskému stolu... Draco se na mě šibalsky usmál. Po večeři jsem šel s Ronem a Hermionou do společenky a společně jsme si sedli do křesílek a dělali úkoly na zítra. Když už bylo půl desátý zvedl jsem se. "Kam jdeš? Přece ještě nepůjdeš spát , máme hodně práce." divila se Hermiona. "Nejdu spát ... Jdu ven."řekl jsem při sbírání věcí ze stolku. "Ven? S kým?" chtěl vědět Ron. "To není důležitý.."mávl jsem rukou. "Uvidíme se ráno..." vyběhl jsem schody ,vzal si svůj neviditelný plášť a Pobertův plánek. "Slavnostně přísahám , že jsem připraven ke káždé špatnosti."zamumlal jsem a vyrazil směrem ke sklepením.

Dorazil jsem ke vchodu do zmijozelky a zakoukal se na tečku 'Draco Malfoy' která se pomalu blížila k východu , chvíli se zastavil u tečky 'Blaise Zabini' a když Zabini odešel otevřel se portrét do kořán , Draco ho za sebou zase zavřel a rozhlížel se všude kolem. Sundal jsem si proto plášť a on mě s úsměvem pozdravil. "Jdeme?" zeptal jsem se a když kývl oba jsem nás přikryl pláštěm.
Dorazili jsme k soše jednooké čarodějnice a zastavili se. "Kam to vlastně jdeme?" Podíval se na mě blonďák. "Co bys řekl menšímu výletu do Prasinek?" ušklíbl jsem se a ukázal mu na plánku tajnou chodbu. "Jdeme na to." opětoval mi úsměv a plánek mi vrátil...

Prolezli jsme tajnou chodbou až ke schodům a vylezli v Medovém Ráji. Prošli jsme až ven na ulici kde jsme si nenápadně sundali neviditelný plášť. "Je to bezpečný?" zajímal se Draco. "Všichni profesoři jsou na hradě a kolem je jen pár cizích lidí... Je to v pohodě." znovu jsem mu ukázal plánek. "Fajn... Tak kam zajdem?" tvářil se už naprosto klidně. "Na máslový ležák?"

Byla už půlnoc a skvěle jsme se bavili... Navštívili jsme už většinu obchodů , které měli otevřeno a tak jsme si sedli na lavičku u Třech košťat.
Chvilku jsme si povídali a nakonec mi na rtech přistály ty jeho... Seděli jsme , líbali se ... Nad náma hvězdy a mě se zdálo , že to je nejlepší okamžik mého života

"Kdyby mi někdo před měsícem řekl , že tady budu sedět s tebou... Asi bych ho uřtknul..." zasmál jsem se když jsme se rozpojili. "Jo no-" "Harry? Malfoyi?!" přerušil ho mě známý hlas..."Hagride?!" vyhrkl jsem a nevěděl co dál říct... "Jak jste se - co tady děláte?!"křičel Hagrid. Já a Draco už jsme byli na nohou a upřeně poloobra sledovali. "Prosím Hagride! Nikomu to neříkej... Hlavně ne učitelům... Že nic neřekneš??" prosil jsem. "To víš že to na vás nepovim. Ale musíte mi vysvětlit co to-to -to - to TO mělo znamenat!" V celku neochotně jsem se mu snažil vysvětlit okolnosti posledních dnů... Draco sem tam něco dodal a když jsme oba zmlkli Hagrid se upřeně zadíval na Draca.

"Estli skřivíš Harrymu jen jedinej vlásek tak přísahám že si to s tebou vyřikám ty blonďatá fretko-" "Hagride!" přerušil jsem ho a on mě sjel pohledem. "Nejdřív Brumbál a teď i ty... Šíří se to jako chřipka." ušklíbl se . "Brum- Brumbál je -" "Jo... Nachytal jsem ho tady s prodavačem z medovýho ráje..." S Dracem jsme se na sebe ušklíbli... Představa Brumbála s tím dědulou byla naprosto směšná a nechutná zároveň.