Myslíš si, že víš víc?

14

Jedna párty a nepovedený incident

Na Facebooku se objevila událost s dnešní párty. Říkala jsem si, že nikdo nepřijde. Ale naopak. Celé dolní patro bylo plné. Kluci stáli u vchodu a vybírali za vstup. Symbolických padesát korun. Vyšla jsem z pokoje, abych si došla pro pití. Ne však alkoholické, nýbrž obyčejnou vodu. Když jsem však sešla schody všimla jsem si vysokého blonďáka.

Ne to určitě není on. Co by tu dělal?!

Natočil se trochu více z boku a já poznala Wadea. Zmizela jsem okamžitě do pokoje. Vzala do ruky telefon a napsala Wadeovi jak se mu líbí párty.

Wade: Tak ja uz mam i osobniho stalkera? Bez tebe je tu nuda. Jak o me vlastne vis? To je děsivy.

Děsivý je když se objevíš u nás doma. Aniž bys mi řekl, že sem jdeš.

Vy: Muzu prijit jestli chces.

Na odpověď jsem nemusela dlouhou čekat. Byla pozitivní. Hodila jsem se tedy do gala, jak by řekla má úžasná prababička. Sešla jsem schody a ocitla se v centru dění. Nebylo těžké ho najít. Byl totiž zrovna u stolku s alkoholem.
„Rád tě znovu vidím. "
„Také mě těší tvá přítomnost." taková lež.
„Nemáš razítko. " divil se.
„Nepotřebuju." a přešla jsem na jeho druhou stranu.
„A proč? "
„Kdo se moc ptá, moc se dozví." a prstem jsem se lehce dotkla ukazováčkem špičku nosu.

Jsi si vědoma toho, že s ním flirtujes?! A že to nemusí dobře dopadnout?!

Chytil mě za ruku a odvedl mě k provizornímu tanečnímu parketu. Jeho ruce měl na mém pase. Narozdíl ode mne si to užíval. Já trpěla dotýkat se ho. Sice byl pohledný, ale nejsem si jistá že ho mám nějak víc ráda. Snažil jsem se jeho ruce ignorovat. Jenže mě najednou objal. Pohladila jsem ho po zádech, tak jako jsem to viděla ve filmech.

^Později večer^

Všichni, až na mě, tu byli opilí. Wade se ale nechoval jako většina napitých lidí. Teda až na jednu chvíli.
Na chvíli kdy mě políbil.

Byla jsem unavená. On opilý. Ale neuhnula jsem. Stála jsem tam. Nebyla jsem ani v šoku co udělal. Ale hlavní pro mě bylo, že jsem spolupracovala. Nelíbilo se mi to. Nebylo to jako ve filmech, kde tvrdí, že když máte někoho rády, tak jeho rty jsou pro vaše jako stvořené. Naše nebyly. Teda aspoň z mého pohledu.
Když se naše rty odpojily řekl: „Tohle jsem chtěl udělat hned jak jsem tě viděl. A musím říct, že jsi skvělá! Lory já tě vážně miluju! "

Co mám říct?! Co mám udělat?! Utéct? Říct že já jeho taky i když to není pravda? Neříkat nic?! Aaa pomoc!

„To je od tebe hezké, ale asi už si půjdu domu." popřál mi dobrou noc. Vyšla jsem předními dveřmi a zašla zpět zadním vchodem.

Jakmile jsem se ocitla v bezpečí pokoje okamžitě jsem zavolala Benovi. Byly dvě ráno, ani bych se nedivila kdyby to nezvedl.
Ale z reproduktoru se ozval jeho hlas.
„Co se děje?"
„B-Bene. Já-já jsem se líbala s-s Wadem." to už jsem brečela.
„Božínku, Lory, hned jsem tam. " a zavěsil. Já se svalila na postel a probrečela celý polštář.
Ani ne za čtvrt hodiny byl u nás Ben. Ťukal na mé dveře. Odemknula jsem je a pustila ho dovnitř. Objal mě a spolu se mnou si lehl na postel. Objímal mě. Hladil mě po vlasech. Jeho přítomnost mě nerozrušovala, nýbrž uklidňovala.
„Pila si něco? "
„Ne."
„A proč si neuhla? "
„Já-já nevim. Prostě to nešlo. Ani nevíš jak ráda bych to úděla."
„Lory, tohle už mi nedělej. "
„Promiň." zašeptala jsem. Následně se mi v objetí Bena podařilo usnout. Tak jak jsme večer usnuli, tak jsme se ráno probudili. Ještě že bylo zamčeno. Vzbudila jsem se dřív. Opatrně jsem vstala a zašla dolů do kuchyně pro pití a něco k jídlu. Celé dolní patro bylo plné odpadků.
„Já to uklízet nebudu. " řekla jsem a šla nám udělat toasty.

„Toasty pro Šípkovou Růženku."řekla jsem při vchodu do svého pokoje. Místo poděkování se ozvalo jen zabručení. „Je půl jedenáctý. Vstavej. "
Sedl si.„No dobré ránko."
„Dobré. Jé toasty. Moje oblíbené. "
„Zasloužíš si je. "
„Děkuju."
„To já bych ti měla děkovat."

Za pár minut jsem slyšela kluky, jak začali uklízet ten nepořádek. Ti se však nějakým nedopatřením ocitli v mém pokoji. „Nazdar Bene!" začali se zdravit, jako by se nikdy neviděli. Nikdo se neptal proč tu je. Ocenila jsem to.

Okolo druhé jsem se odvážila jít do kuchyně. Až na pár kelímků to tu bylo jako před párty. Před domem stály obří pytle. Odvedli dobrou práci. Uvařila jsem brambory a osmažila kuřecí maso. Přitom jsem si zpívala.
„Příprava na maturitu, někdy cvičit musim. "řekla jsem, když jsem na sobě cítila pohledy.
„Já jen, že jsem netušil, že umíš tak dobře zpívat." byl to Finn.
„Jo tak. Zavolej všechny k obědu, prosím. "
Došel pro všechny.
„Bena jsem musel přemlouvat. Ale taky si dá."
„To je dobře, protože toho je hodně."
Nandala jsem každému obří porci. Odnesla do obýváku a pustila Mamma Mia. I během jídla jsme si našli chvilku aby jsme zpívali slavné Abba songy. Z oběda zbyly jen brambory. Ze kterých k večeři budou bramborové placky. Po obědě se s námi Ben rozloučil a odešel domů.
A pak to začalo..

„Co s ním máš? Vy ste spolu spali? Se nezdáš. Jaký to bylo?"
„Vy jste horší než banda ženskej. Nic spolu nemáme."
„Tak proč..? "
„Protože."
„Co se ti stalo?"
„Znáte Wadea?"
„No jo, ten s náma hraje Basket. "
To jsem slyšet nepotřebovala.
„Včera.."
„Co vy jste spolu spali?! "
„Ne! Jen mě líbal."
„Tyvoe Chriss! Ty se nezdáš! Jaký to bylo?"
„Rodičům ani slovo! Je vám to jasný?! Jinak se dozví o té prázdné krabce. "
„Eh.. Platí. "
Nikdo z nás nechtěl aby rodiče věděli o prázdné krabičce od cigaret. Sice jsem se na vyprázdnění obsahu nepodílela, ale dostala bych seřváno taky.

Do večeře jsem se s kluky neviděla.

Naštěstí si své hloupé dotazy nechali pro sebe, ale pohledy si neodpustili.

V pondělí mi začal normální rozvrh. Nechtěla jsem opustit taneční sál.

Seděla jsem v lavici a bylo mi divně. Měla jsem špatný pocit z úterní party. Ještě že je potom volno, ale stále to bude poněkud weird.

Jak se vám líbí tyto 'názvy' kapitol na začátku? Mám v tom pokračovat?
Jinak chci ohromně poděkovat za všechny ohlasy, komentáře, reads. Prostě úplně za všecko, jelikož jste ti nejlepší lidičky co znám! Dokážete zvednout náladu i když mám deprese ze školy a pokaždé mi dodáte motivaci psát a publikovat dál ♥️☺️

W/love kackaaaa