Obyčejná holka ✔️

// Část 40. Samovo překvapení \\

Přišla jsem ke dveřím a opatrně vzala za kliku. Před dveřmi postával Max.

,,Maxi, co se děje?" zeptala jsem se nechápavě, když si nervózně přešlápl ve stejný moment, co já otevřela dveře.

,,Ahoj, prosím tě, je mi to dost trapné, ale jsem doma sám. Rodiče zase někam šli, myslím, že do divadla a Lola je pořád s Davem. A já jsem neschopnej," začal nervózním hlasem a zanedlouho na to si mnul ruce. Moc dobře vím, o co tu šlo.

,,Dáš si rajskou?" zeptala jsem se s nezadržovaným smíchem v hlase. Každopádně jsem se tak široce usmívala, že to nemuselo znít až tak posměvačně.

,,Jé, ty jsi zlatá," poděkoval mi a usmál se. Nevím, jestli jen nad mou zdvořilostí, nebo i nad tím mým úsměvem. Každopádně jsem otevřela dveře úplně a pustila ho dál.

,,Ahoj, Luccy, dneska jsem další strávník," zazubil se rošťácky a posadil se vedle ní, jen co překročil práh kuchyně. Luccy zvedla jen zmatenou a upatlanou hlavu.

,,Beruško, Max si přišel dát rajskou," vysvětlila jsem jí a nabrala Maxovi dost velkou porci. Máme toho dost. ,,Prosím," podala mu talíř i s příborem a na to zasalutovala. Poděkoval s protočením panenek a dal se hladově do jídla. Nabrala jsem si jednu porci i pro sebe a sedla si naproti Maxovi. Povídali jsme si, smáli jsme se a v rámci možností i snědli jídlo. Nepřišlo mi divné Maxe krmit, stávalo se to často, že jsme k sobě chodili na jídlo, na přespání a podobně.

Po jídle jsem uklidila všechno špinavé nádobí do dřezu a s odfrknutím jsem si zastrčila vlasy za uši.

,,Zůstaneš tu přes noc?" zeptala jsem se Maxe, co se roztahoval na sedačce a sledoval s Luccy My Little Ponny. Zrovna ho ta malá uličnice zabalila do deky a Max chytil záchvat smíchu. Vlastně jsem s tím tak nějak počítala, ale chtěla jsem se ujistit.

,,Cože?" vykoukl očkem z pod deky. Zasmála jsem se a zopakovala mu otázku. ,,Nejspíš ne, ještě nevím, ale děkuju," odpověděl s milým úsměvem a vylezl celou hlavou, na které se vytvořilo hnízdo trčící do všech stran.

,,Návštěva?" ozval se mužský hlas ode dveří. Všichni tři jsme otočili hlavy.

,,Samí!" křičela Luccy a rozběhla se naproti Samovi.

,,Ahoj," zazubil se a v náručí choval ségru, která za ním letěla jako neřízená střela.

,,Ahoj, Samko," pozdravila jsem taky a děsně roztomile se usmála. Položil to malé klíště a s pár kroky přibližujíc se ke mně mě objal.

,,Same, zdar brácha," vysoukal se z pod deky Max a přistoupil k Samovi, aby si poplácali jako správní parťáci.

,,Ehm, čus? Co ty tady?" udivil se Sam, když ho Max plácl po zádech a brácha na to ani nestihl zareagovat. Položil si sportovní tašku přes rameno na sedačku. Nechala jsem je v obýváku a přešla do kuchyně nabrat i Samovi rajskou. Nemusela jsem se ani ptát, jestli chce nebo ne.

,,Same," zavolala jsem ho k jídlu podala mu talíř.

,,Dneska je to u samé překvapení," ušklíbl se a s radostí se dal do jídla u malého stolku u televize. Luccy se po chvilce unavila a usnula v křesle. Já si povídala zatím s kluky, zatímco v pozadí nám pořád běžela Kouzelná Školka, kterou brzy vystřídali Bob a Bobek.

,,Bro, přespíš tu?" zeptal se Sam po chvilce třískání příboru a hlučného smíchu.

,,Hele, já nevím. Nechci otravovat," vysvětlil nám Max jednoduše a pro efekt pokrčil rameny, načež my reagovali protočením očí. Moc dobře ví, že on ani Lola tu nikdy neotravují.