// Část 56. Nudné odpoledne \\

195 9 0
                                    

Myslela jsem si, že Jeremias pořád stojí před školou, ale to jsem se zmýlila. Běh za našimi zády brzy ustál, když mě zmiňovaný chytil za předloktí. Zastavil mě tím. Nešlo se mu vytrhnout. Otočila jsem se tedy na něj.

,,Loli, moc děkuju za ten tělák, ale tohle zvládnu," pronesla jsem k Lole a podívala se na ni děkovným výrazem. Chvíli vlnila s obočím, jestli jsem opravdu v pohodě, ale já ji uklidnila přikývnutím.

,,Dobře. Kdyby něco, takže nic," mrkla na mě. Otočila se a bez jediného pohledu k Jeremiasovi odešla.

Můj pohled jsem věnovala jen sytým modrým očím. Těm, které mě vždy dokáží okouzlit.

,,Takže ty chodíš závodit na Darkside podobně jako Justýna?" zeptala jsem se ho pichlavým hlasem. Znala jsem odpověď, ale chtěla jsem to slyšet od něj.

,,Všechno ti to vysvětlím," zakecával odpověď. Odfrkla jsem si, protože mi bylo jasné, že nechce, abych to slyšela z jeho úst.

,,Můžeš začít, ráda si to poslechnu. Co vím, závodil jsi jen jednou, ale už jsi tam byl víckrát," pokračovala jsem nepříjemným hlasem a u toho zkřížila ruce na hrudi.

,,Ano, závodil jsem jen jednou. Hele, Teri, nevím, co všechno víš, ale byl jsem tam vážně jen třikrát. Poprvé si to omrknout. Nikdo o mně nevěděl. Podruhé s nimi. Vsadil jsem jen pár kaček, stejně jsem prohrál. A potom jsem šel závodit. Přísahám, víc toho není," povídal přesvědčujícím tónem. Ruce měl natažené před sebou, kterými mě mohl kdykoli chytit.

,,Jo, to by vysvětlovalo, proč sebou vozíš pořád ten skateboard," přikývla jsem zamyšleně hlavou. On jen mlčky přikývl a já si dlouze oddechla. ,,Ale proč jsi začínal? Vždyť máte peněz dost. Nebo jde o drogy? Nebo co?" tahala jsem z něj dál. Byla jsem opravdu neodbytná.

,,Jde o spolužáka" přiznal po krátké odmlce. ,,Chtěl jsem ho vytáhnout z kaše, jenže místo toho jsem se dozvěděl, že jeho parta náš šla zbít," vydával ze sebe opravdu upřímným hlasem.

,,Sid?" vyhrkla jsem překvapeně.

,,Jak ty o tom víš?" zůstal na mě koukat s očima vykulenýma. Uchechtla jsem se.

,,Říkala jsem ti, že si to zjistím," ušklíbla jsem se na něj. Byla jsem spokojená, že ví, že jsem schopná opravdu dosáhnout toho, co chci.

,,Ale, do háje, jak?" koktal. Projel si prsty vlasy.

,,Sid je tvůj spolužák. Wow," užasla jsem a zároveň si strašně libovala v tom, jak se mi to podařilo zjistit, aniž by Jeremias tušil, že jsem toho schopná.

,,Jo, je. Ale zároveň šel po nás -"

,,Kvůli penězům," skočila jsem mu do řeči a tím dokončila jeho myšlenku. Schytala jsem jeho nechápavý pohled. ,,Proč začínáš závodit? Vědí, že jsi dobrý a peníze máš. Jdou vyhrozit Nicolasem. Nepomohlo to, ty vyhraješ. Kašlou na výhrůžky a jdou rovnou po tobě," shrnula jsem to ve zkratce a nakopla ho tak na stejnou vlnu.

,,Přitom jsem to dělal pro něj," plácl se do čela.

,,Jenže on není v kaši. Pokud je ve společnosti Darkside zvyklý, tak se dokáže probít," prohodila jsem bez zájmu. Tak nějak jsem věděla, že zrovna Sid je jeden z těch hlavounů Darkside.

,,A co ta tvoje kámoška? Nechceš mi tvrdit, že zrovna ona takhle závodí pořád, že ne?" zeptal se se zájmem.

,,Hele, sice bych ti to neměla říkat, ale od malička vyhrává," sjela jsem ho úšklebkem.

Obyčejná holka ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat