Obyčejná holka ✔️

// Část 57. S Leem v parku \\

Skvělé. Už jsem se najedla, je po půl páté a zatím nikdo nemá čas. Proto jsem se na to vybodla a postla na instagram stories, jestli někdo nechce jít ven. Přece jen jsem mohla získat alespoň nějakého člověka na pokec.

,,Cink." Mobil se ozval kvůli nové zprávě. Byl to Leo Davis.

Leo: Ahoj, copak? :)

Tess: Nudím se. Brutálně.

L: Šla bys ven? ;)

T: Já ano, ale mám takový menší problém.

L: A ten je?

T: Že hlídám svoji ségru. :/

L: Takže mladší. Škoda. :(

T: Malá. Jsou jí 3. :D

L: To nevadí. Půjdeš? :)

T: Moc ráda. Kde se sejdeme?

L: Co obchodka? Není to pro tebe daleko?

T: Bydlím na opačné straně města. xd

L: A ten park? To by šlo, ne?

T: Jo, to by se dalo. Tak nás tam čekej.

L: Platí. Ahoj, Teres.

,,Zlatíčko, půjdeme ven, jak moc jsi ráda?" křičela jsem na Luccy, abych ji přilákala a zároveň obeznámila s tou novinkou.

,,Takhle." Rozpětím rukou mi naznačovala, jak moc.

,,To jsem ráda. Tak pojď, oblečeme se," usmála jsem se a vzala ji za ruku. Vyhodila jsem jí ze skříně černé tepláčky a fialovou mikinu. Nebyla zima, ale mikina se neztratí. Nechala jsem ji, ať se obleče. Já si zatím šla vybrat oblečení.

Vzala jsem si roztrhané rifle a k tomu bílou kratší mikinu. Vlasy jsem si rozčesala a rozpustila. Z peněženky jsem si opět vyndala náramek a zavázala si ho na ruce. Na makeup jsem se vykašlala, jen jsem si upravila rozmazanou řasenku. Luccy byla taky hotová, jen jsem jí udělala dva malé culíčky.

,,Mě už bolí nohy," skuhrala, když jsme přešli kousek za základku. Oddechla jsem si.

,,Broučku, ještě kousek," povzbuzovala jsem ji s úsměvem. Přikývla smířená s pohybem a šla dál. Už jsme se blížily k parku, ale Luccy to už vážně vzdávala. Vzala jsem ji teda do náruče. ,,No, vidíš, už jsme tady," potěšila jsem ji, když jsme došly k parku. Na lavičce už seděl Leo.

,,Ahoj," pozdravila jsem mile usměvavého blonďáka.

,,Ahoj, Teri," pozdravil mě a nezapomněl zmínit mé křestní jméno. Nad tím jsem se zakřenila a Luccy položila na zem.

,,Zlatíčko, tohle je Leo. Leo, tohle je Luccy," představila jsem mu Luccy usměvavě.

,,Moc rád tě poznávám, prcku," usmál se na ni Leo a Luccy si začala stydlivě krýt tvář rukama. Jen jsem se nad tím usmála a nechala ji, aby si hrála okolo v parku. Nějaké prolézačky tu byly. Sama jsem se posadila na lavičku k Leovi. ,,Chtěl jsem se zeptat, jestli už víš o sobotě?" ušklíbl se na mě tajemně.

,,Pokud se jedná o Jeremiase, tak vím," přitakala jsem.

,,A přijdeš, viď?" vyzvídal společně se psíma očima.