Obyčejná holka ✔️

// Část 61. Překvapení na druhou \\

,,Tess, hele, udělal jsem chybu," zvedl ke mně provinile oči.

,,A sakra velkou," odsouhlasila jsem mu bez ostýchání. K potvrzení, jaká pravda to vlastně je, jsem přikyvovala.

,,Gabrielle mě přesvědčila. A když jsem do toho neměl rád Clarkovi," soukal ze sebe jako z chlupaté deky.

,,Počkej. Chceš říct, že jsi na ně změnil názor?" ptala jsem se dost překvapeně.

,,Ano. Vážně moc bych to chtěl všechno napravit," přemlouval mě dál svou teorií, kvůli které tu dnes je.

,,Musím si to promyslet," vydechla jsem nezáživně.

,,Chceš čas?" ujistil se.

,,Ano, chci čas," přikývla jsem rozhodnutě.

,,Dobře, tak zatím," rozloučil se šeptem a sklonil hlavu. Zněl vážně smutně a já s ním mluvila jako s kusem hadru. Ale zklamal mě, takže jsem toho až tolik nelitovala. Zabouchla jsem dveře a odebrala se do svého pokoje.

Otevřela jsem dveře do pokoje hlavou stále v myšlenkách, když uvidím na parapetu sedět Jeremiase. Tak moc jsem se lekla, až jsem zapištěla.

,,Co se děje?" uslyšel na to Sam a jako správný starostlivý bratr mi byl okamžitě nápomocný.

,,Jen-jen jsem se lekla... pavouka. Ale neboj, už je po něm," zalhala jsem s pevným hlasem. Sam mlčel, což mi dalo jistotu, že mi uvěřil. Zavřela jsem tedy dveře od pokoje. ,,Co tady chceš? Víš, jak jsem se tě lekla?" vyjela jsem hrubě po Jeremiasovi. Ano, neskutečně mě polekal. Co vůbec dělá na mém parapetu?

,,Tess, jen klid," uklidnil mě.

,,Jen klid? Sedíš na mém parapetu v mém pokoji," hrnula jsem ze sebe dál a nedokázala se vzpamatovat. Jeremias se zasmál.

,,No, jo," odbyl to jednoduchým souhlasem. ,,Co Hunter?" zeptal se s úšklebkem, čímž zamluvil moji vyděšenou reakci.

,,Co by s ním?" prohodila jsem podezřívavě. Ušklíbl se. ,,Co ty s tím máš společného?" zeptala jsem se znovu.

,,Že by? Včerejší večer si nepamatuješ?" tázal se s širokým úsměvem.

,,Překvapení... James," ztuhla jsem, jen co jsem asociovala tyto dva pojmy. Jeremias se koukl z okna.

,,Ještě neodešel. Možná by jsi -"

,,Děkuju," křikla jsem mu děkovně do půlky věty a vyběhla z bytu.

Sprintovala jsem po schodech, div, že jsem si nezlomila nohu. Před dům jsem vyběhla celá udýchaná.

,,Jamesi!" vykřikla jsem na něj. Otočil se s nechápavým pohledem. ,,Každý dělá chyby. A... my nejsme výjimka," ztěžka jsem ze sebe soukala. Odmlčela jsem se, protože jsem musela popadnout dech. ,,Tím chci říct, že na co bych potřebovala nějaký čas, když celou tu dobu chci, aby bylo všechno jako dřív?" prohodila jsem k němu s úsměvem. Na Jamesovi šla poznat radost. Rozběhl se ke mně, vzal mě do náruče a otočil se se mnou. Taky jsem ho objala.

,,Mám tě rád," zašeptal.

,,Já tebe taky," oplatila jsem mu to.

James po chvíli ale stejně tak musel odejít, takže jsme se rozloučili. Než jsem odešla domů, zvedla jsem hlavu k mému oknu. Na parapetu už nikdo neseděl. Usmála jsem se, ani vlastně nevím, proč, a vrátila jsem se do bytu.

,,Tess?" křičel na mě Sam. Z verandy jsem šla rovnou do obýváku.

,,Už jdu," křikla jsem nazpět. Udržovala jsem si veselou tvář. Tu mi ale rázem změnil pohled do kuchyně. Sam lil do mikrovlnky vodu, Zack větral dým i zápach u okna, div celou tabuli nevytrhl, a Jeremias se válel na zemi se záchvatem smíchu. ,,Můžete mi vysvětlit, co jste tady jako dělali? Dneska je pátek a rodiče přichází už v pět! Jsi si toho vědom, že ano?" vyjekla jsem zhrozeně a zpražila všechny tři pohledem. Jeremias se dával dohromady a pomalu se zvedal na nohy.

,,Víš, já jsem zkoušel ohřát vejce," přiznal se provinilým hlasem Sam. Zack při vzpomínce vypadl smíchy málem z okna a Jeremiasovi opět podjeli nohy. Oba se opravdu bavili.

,,No, moc pěkné. Takže to vybuchlo a pak nějak chytlo, radši nechci vědět, jak. Co teď jako budeme dělat?" dala jsem ruce v bok po zkonstatování této pohromy. Sam mlčel a kluci se dávali dohromady - tentokrát oba a úspěšně. ,,Ukaž," odstrčila jsem Sama a nakoukla do mikrovlnky. Kompletně shořel celý vnitřek. Jak se mu toto povedlo? Jen jsem si povzdechla.

,,Šlo by se nějak vymluvit? Zachránit to už nedokážu, to vím," zeptal se mě dost zoufale.

,,No, že jsme šli spát ke kamarádovi a najatá služba podpálila mikrovlnku, protože se rozhodně dostala do bytu," vyhrkla jsem ze sebe první blbovinu, co mě napadla a praštila se do čela.

,,Tess, to není vůbec špatný nápad," odstoupil od okna Zack a koukal na mě s vykulenýma očima.

,,No, až na tu službu," zasmál se Jeremias s pobavením v hlase.

,,Celkově je to blbost. Řekla jsem to ze srandy," zahazovala jsem to. Přece to nemůžou myslet vážně. Téhle ubohé mikrovlnce je už země lehká.

,,Same, musíme vymyslet přesný děj," komandoval Zack, který se mého nápadu držel jako včela melounu. ,,Jeremiasi, Tess, vy to tady zatím uklidíte. A my něco vymyslíme," rozkazoval. Absolutně s přehledem nás rozdělil na myslitele, jež čítali samozřejmě lepší pozice, a uklízeče. Zašklebila jsem se, že to tu budu muset uklízet, ale nakonec jsem to odkývala. Nemám s tím nic společného, tak proč jsem na to kývla? Asi pro šikovného Sama. Jeremias se taky přemohl na přikývnutí a Sam nic nenamítal, protože z toho byl vážně vykolejený. Ti dva odběhli do Samova pokoje a my se dali do vytíraní podlahy a čištění komplet shořelé mikrovlnky.

,,Tak jak to nakonec dopadlo s Hunterem?" zeptal se po chvíli Jeremias. Mopem dělal všude po bytě akorát tak kalužiny a špínu stejně nevytřel. Ne, z něj uklízečka nikdy nebude.

,,Jak jsi ho přesvědčil? A proč jsi to vůbec udělal?" rozhodla jsem se ignorovat jeho beztak pouze konverzaci rozvíjející otázku a hodila na něj usměvavou tvář. Předpokládám, že naše objetí stejně pozoroval.

,,Jednoduše. Vzal jsem ho za Nicolasem a potom mu ukázal Gabrielle v plné kráse. Zrovna řvala na svého bratra," vylíčil mi s pokrčením ramen.

,,Bratra? Gabrielle nemá bratra," zarazila jsem se nad druhou částí vysvětlení.

,,Řvala, že je to ten nejhorší bratr, kterého může mít. Takže asi ani ona není tak úplně bez tajemství," ušklíbl se. Povzdychla jsem si a dočistila poslední kousek mikrovlnky. Jeremias nic neuklidil, jak už jsem zmiňovala, a spíš udělal v naší kuchyni totální potopu.

,,Ukaž, vytřu to," sebrala jsem mu mop z rukou. Zasmál se a s radostí mi ho předal. Ten kousek kuchyně jsem vytřela jako nic.

,,Nejsem zvyklý uklízet, všechno dělá Hermiona," začal se vymlouvat. Zasmála jsem se tomu. Výmluv nebude mít nikdy dost. Zrovna jsem k němu byla otočená zády a ždímala mop, když jsem najednou ucítila jeho teplé dlaně na svých bocích. Skousla jsem si ret. Jeremias se ke mně přiblížil ještě o něco. Pomalu jsem se na něj otáčela. Naše rty oddělovaly pouhé milimetry. Usmíval se a měl přimhouřené oči.

,,Hele něco nás napadlo ale -... Ježíši, pardon, já nevěděl, že vy dva... že jsem přišel nevhod." Zack, jež právě vtrhl do kuchyně, si nejprve vznešeně vykračoval, dokud nás nespatřil a nekoktal omluvu. Okamžitě jsme se od sebe odtrhli. Jeremias nevypadal, že by mluvil, vypadal poníženě.

,,Ne, tohle nic nebylo. Nepřišel jsi nevhod, právě naopak. Zrovna jsme vytřeli," usmála jsem se na něj falešným umělým úsměvem. Zack ho ještě nedokázal vyčíst, protože mě nezná, a proto jen přikývl.

,,Prostě pojďte do pokoje, něco máme," prozradil nám jednoduše a odešel jako první. S Jeremiasem jsme si jen vyměnili neklidné pohledy a následovali bruneta k bráchovi.

Jo, tohle bylo dost trapné, ale ještě, že to byl jen Zack. Jak bych to asi vysvětlovala Samovi? Když se ptal, jestli k Jeremiasovi něco cítím, řekla jsem, že necítím. Tohle by vypadalo jinak, ale co vlastně k němu teda cítím? Já sama nevím. Jsem zmatená ze svých pocitů.

— — —

Zack Dallas v kapitole Postavy zodpovědně odhalen, čímž jsme skončili a můžu vám s klidným srdcem sdělit, že víc nových a důležitých postav se už neobjeví :).
Claire <3