Jily

Očekávaně neočekávaná setkání

Příští ráno James svého nejlepšího kamaráda opravdu vzbudil velice časně s výmluvou, že od něj potřebuje pomoci s tréninkem tak, že mu bude Sirius dělat náhradního odrážeče. Jediné co však ze svého kamaráda dokázal dostat, bylo několik nadávek a výhružek, že James nějakým záhadným způsobem skončí zamčený na dívčích umývárnách společně s Ufňukanou Uršulou.

James toho tedy raději zanechal a vydal se trénovat famfrpál sám. Bylo chladné letní ráno a celý palouček za domem, kde bydlela rodina Potterových, zahalovala hustá mlha, což Jamese chránilo před očima mudlů, ale o to víc mu to stěžovalo chytit očarovaný pinpongový míček, který sloužil jako Zlatonka.

Když se Sirius konečně vyhrabal z postele, bylo něco kolem poledne a paní Potterová právě chystala oběd.

„Máte tu sovy,"řekla klidně, když oba chlapci vešli do kuchyně, Sirius stále ještě v pyžamu. „Brumbál už ví, že jsi tady, Siriusi,"dodala paní Potterová, „Jemu opravdu nikdy nic neunikne."

Na okenním parapetu seděly dvě školní sovy a u nohou měly přivázané těžké nažloutlé obálky. Když si James obě obálky od nich vzal, sovy významně zahoukaly a odletěly pryč.

„Nic zvláštního,"brblal Sirius, když si četl svůj dopis. „Obvyklé pokyny ohledně odjezdu a seznam učebnic. Ty seženeme na Příčné... Jamesi?"

Vzhlédl na svého nejlepšího kamaráda, který seděl s otevřenou pusou a v naprostém ohromení.

„Copak, poslali ti z Bradavic Huláka? Nebo tě vyhodili? Vůbec bych se nedivil po tom minulém incidentu, když jsme paní Norrisovou málem utopili v záchodové míse..."

„Vy jste utopili paní Norrisovou?"zeptala se ostře Jamesova maminka a vzhlédla od plotny.

„Říkám malém,"zamumlal Sirius pohotově a raději se znovu podíval po svém kamarádovi. „Tak co tam máš? Vajíčka Běhnic?"

James byl neschopný slova. V jeho obálce se nenacházel Hulák a ani vyloučení z Bradavic - které by byly o dost pravděpodobnější, než co se právě v obálce nacházelo - byl to totiž odznak, odznak primuse.

„Je to odznak,"zachraplal a rozhlédl se po místnosti. „Primusský odznak,"zopakoval trochu hlasitěji.

Po těch to slovech se v místnosti rozhostilo hrobové ticho, ještě větší, než když James společně se Siriusem stáli v ředitelně před Albusem Brumbálem, kvůli vypuštění Blátoplazů z klece na školní pozemky.

„To je nejspíš omyl, nemyslíš?"zeptal se Sirius a pak se opravil: „Chci říct, neber si to špatně, kamaráde, ale že by Brumbál jmenoval primusem zrovna tebe? Slyšel jsem, že ho ten Blátopaz ošklivě pokousal a nejsem si úplně jistý, že nám tak rychle odpustil."

„Musí to být omyl,"přisvědčil James a pořád šokovaně hleděl na odznak.

„Nesmysl,"řekla rázně paní Potterová a přišla blíže k Jamesovi. „Brumbál přeci neposílá jen tak falešné odznaky."

Vzala si od Jamese odznak a pozorně se na něj zahleděla a poklepala na něj hůlkou. „Ani to není žádný kanadský žertík, je skutečně pravý."

Pak jí nejspíš konečně došlo, že její syn se stal primusem (jako by tomu dlouho sama nemohla uvěřit) a radostně se usmála. „To je vynikající novina, Jamesi! Jen počkej, až se to dozví tvůj otec, bude ohromně hrdý. Můj syn a primus?"zajíkla se dojatě. „To teď teprve bude stará Fletcherová koukat,"zamumlala a sundala si zástěru, „Ten její Mundungus ani nesložil OVCE a měl po dvou NKÚ. Pokud vím, prodává teď kradené zboží,"řekla a ohrnula nos.