Jily

Poslední vlak

Lily Evansová se probudila do nového dne, překulila se na bok a pohledem zkontrolovala svůj noční stolek, kde se nacházela její hůlka. V tuto dobu si ji navykla mít neustále u sebe, ať je kde je. Vstala a vyhlédla z okna na ulici, kde bylo liduprázdno. Možná, že tam i někdo byl, ale přes všechnu tu mlhu, která se už několik týdnů vznášela po celé Anglii, Lily nikoho nezahlédla. Přemýšlela nad tím, kdy tohle všchno skončí. Voldemort, Smritijedi, mozkomorové. Kdy přestanou ty všechny únosy a zabíjení nevinných mudlů...

Zatřásla hlavou a otočila se zpátky. Její pokoj se dal vystihnout jedním slovem – chaos. I když Lily je pečlivá a spořádaná dívka, nedalo se to o ní říct prvního září, kdy se vracela po prázdninách do Bradavic, kouzelnické školy čar a kouzel a to do sedmého ročníku. Uprostřed pokoje ležel nedobalený kufr, který by vypadal jako úplně obyčejný kufr, až na to, že kdybyste ho pořádně prozkoumali, obyčejný by bylo asi poslední slovo, které by vás napadlo. Úplně ve spodu se válel cínový kotlík, který vypadal, že toho už má řadu za sebou. Hned vedle něj byly ledabyle odhozené mosazné váhy a sada skleněných lahviček. Dále byste v kufru nalezli knihy, které by nebyly nijak zvláštní, pokud byste si nevšimly, že se v nich obrázky pohybují, autoři na vás významně mrkají a obsahují texty jen o kouzelnických předmětech.

Lily popadla vyžehlené hábity, které jí sem maminka přinesla a položila je na vrch kufru. Také přidala kouzelnickou čapku a pár ochrannách rukavic. Pak kufr zaklapla a zašeptala: „Locomotor kufr,"a nechala ho kouzlem snést po schodech do předsíně. Poté vešla do kuchyně, pozdravila se s rodiči a zakousla se do toastu s marmeládou.

„Včera v noci se stala další nehoda, kdy zemřela matka společně se svými dětmi při požáru..."Lily pohlédla na televizi, kde běžely zrovna zpráva a její rodiče je vystrašeně sledovali. „Neopatrnost matky, která způsobila smrt jí i jejich dětí kvůli nesfouknuté svíčce..."

Lily si ofrkla. Jistě, neopatrná matka a nesfouklá svíčka. To určitě nemá nic společné s Voldemortem. Jen další nevinní mudlové, kteří mu přišli do cesty.

Lily odložila toast, který jí najednou připadal podivně gumový. Pohlédla do předsíně, kde stála její sestra v županu a sledovala televizi. Když se jejich pohledy setkaly, Petunie ucukla a vydala se po schodech opět nahoru. Lily si promnula oči a šla se převléct. Bylo něco málo po 10 ráno, a tak nadešel nejvyšší čas vyrazit. Vyběhla ještě jednou nahoru do pokoje, přinutila svoji kočku Pivoňku, aby vlezla do klece a snasla ji dolů.

Když přes sebe přehazovala lehkou bundičku, celá rodina se s ní přišla do předsíně rozloučit. Oba rodičové ji objali a důkladně na ni kladli, aby jim poslala slovu hned jak dojede do Bradavic. Když jim to Lily slíbila, otočila se na svou sestru, která opět stála popodál.

„Opatruj se,"zamumlala Petunie a zírala do země.

„Ty taky,"řekla Lily. Žádné objetí neproběhlo, ale i to, že na ni Petunie vůbec promluvila se bralo za veliký úspěch. Lily vyšla společně s kufrem do chladného počasí a naposledy se zahleděla na okno, kde se nacházel její pokoj. Popošla pár koroků a když byla na rohu ulice, s hlasitým prásk se přemístila.

Lily poplašeně zamrkala, když jí do vlasů vlétla malinká sovička o velikosti její dlaně.

„Moc se omlouvám,"doběhl k ní nějaký malý klučina z nižšího ročníku a sovu si od ní vzal. „Ta sova je nová a úplně nekonrolovatelná."

„To je v pořádku,"řekla Lily a usmála se. Na nástupišti devět a tři čtvrtě probíhal stejný chaos jako každý rok. Rodiče se loučili se svými dětmi, zvířata pobíhala nebo poletovala všude kolem a studenti, kteří se celé léto neviděli, se hlasitě vítali. Lily zamířila rovnou do Bradavického expresu, kde našla prázdné kupé a kufr kouzlem vysadila na horní přihrádku. Pivoňku si posadila na klín, hůlku si zastrčila do hábitu a s úsměvem vyhlížela z okýnka ven. Mrkla na hodiny, které ukazovaly za osm minut 11 a pomyslela si, že její kamarádky snad nikdy nebudou schopny přijít včas. Každou chvíli pohledem kontrolovala nástupiště, jestli je nezahlédne a nervózně bubnovala prsty o opěradlo sedadla. Pak se otočila směrem ke nedovřeným dveřím a spatřila černovlasého mladíka, s hákovitým nosem a hustým obočí jak na ni hledí, možná už nějakou dobu. Lily okamžitě vyskočila a vytáhla hůlku.