Jily

Noční toulky

Lily naštvaně vyběhla do dívčích ložnic a práskla za sebou dveřmi tak prudce, že to v pokoji vyvolalo značnou paniku. Nancy polekaně zařvala a pustila svoje koště, kterému předtím pečlivě zastřihovávala pruty. Kim, která nesla do skříně svoje ponožky, hlasitě vyjekla a vyhodila je do vzduchu. Libby se prudce otočila, přestala hůlkou vyvěšovat svoje plakáty s trpaslíkama a vykulila oči na Lily.

„Co se krucinál stalo?"zeptala se Nancy a okamžitě zvedla koště z podlahy. Pak se na něj dlouze zahleděla a kontrolovala, zdali na něm ten příšerný pád nezanechal nějaké trvalé následky.

„Potter se stal. A celá ta jeho banda,"zavrčela Lily, odehnala Pivoňku ze své postele a zabořila obličej do polštáře.

„Že se vůbec ptám,"řekla Nancy nevzrušeně. „Co ti tak hrozného provedl tentokrát?"

Lily se zvedla a šla pomoct Kim sbírat její ponožky, které byly rozkutálené po celém pokoji. „Zatím nic. Ale provede, je to jen otázka času."

„Nemohla bys být ještě o něco míň konkrétnější?"rýpla si ironicky Nancy a odložila svoje koště, které se nejspíš zdálo být v pořádku.

Lily se posadila na postel a všechny děvčata se shlukla kolem ní.

„Když jsem šla do ložnice, narazila jsem na ně, jak se bavili. Nedalo mi to a vyslechla jsem jejich rozhovor-"

„-špehovala si je,"opravila ji Nancy.

„- a dozvěděla jsem se, že dneska v noci zase budou provádět ty svoje přitroublý žertíky,"dořekla a ignorovala Nancinu poznámku.

V pokoji se rozhostilo ticho, které až po chvíli prolomila Kim: „A co je na tom?"

„Co je na tom?"vypálila navztekaně Lily. „Zase budou porušovat školní řád, to je to na tom!"

„U Merlinových vousů, Lily, Pobertové pokaždé něco vyvádí první školní den, to je tradice. Kdybych se zítra ráno probudila a hrad by byl v úplném pořádku, nejspíš by mě to k smrti vyděsilo,"řekla Kim a Nancy se zasmála.

„Přesně tak. Myslím, že McGonagallová s tím že něco provedou na sto procent počítá, zvlášť když jsou tady naposledy...Doufám, že ráno to bude stát fakt za to."

„Takže vy jim to jako schvalujete?"naježila se Lily.

„Samozřejmě, že není správné porušovat školní řád, ale myslím, že tohle je výjimka. Minulý rok jsem slyšela Brumbála jak se pochechtával nad tím brněním, co vykřikovalo přisprostá slova a ptal se Blacka, jaké kouzlo použili. Zvlášť ocenil slova jako košťála, šupáka a břídila...,"ponořila se Nancy do vzpomínek.

Lily na ni s úšklebkem koukala. „Vážně dojemné."

Nancy sebou cukla a pak Lily probodla přísným pohledem.

„Jde mi jen o to, že jsme tu poslední rok a záleží mi na tom, abychom letos vyhráli školní přebor. A vždyť je navíc primus! Měl by jít vzorem všem ostatním. Pokud nás ale Potter dostane do maléru hned první školní den, pak se s výhrou můžeme rozloučit..."

„Ale notak, Lily, nedělej, že nevíš jak Jamesovi záleží na tom, abychom vyhráli. Určitě si taky uvědomuje, že tu jsme naposledy a o vítězství mu jde stejně jako tobě. Nic tak hrozného aby nás dostal do opravdového maléru by snad neprovedl. Ví, kde jsou hranice. Nejhůř si nechá odečíst pár bodů a dostane školní trest a pak to všechno dožene famfrpálem,"zastala se Pottera Nancy.

„To je fakt,"připustila Lily. „Aspoň k něčemu je ten váš famfrpál dobrý. Dohání body, které jsme ztratili kvůli Pobertům."

V pokoji se rozlehl smích a děvčata se začala chystat pomalu ke spánku. Zítra je čekal náročný den plných vyučovacích hodin a po výborné večeři se cítila ospalá. Jen co Lily zalehla do postele, začala se jí klížit víčka a téměř okamžitě usnula.