Charlie's Memories {Teen wolf- The Vampire diaries/CZ}

#3

Sedím doma na posteli a koukám před sebe už je to přesně týden od té údajné nehody. První den jsem nepobírala to co se stalo a stále věřila, že mi jeden z nich zaklepe na okno tak jak to dělávali a já je pustím dovnitř jenže jak dny plynuli docházelo mi, že už se nikdy nevrátí, že jsou zkrátka mrtvý a s touto pravdou sílily i deprese.

Do školy jsem přestala chodit. Táta zakázal komukoliv mě navštěvovat a já za to bylo jedině ráda vždycky přišel do pokoje donesl mi úkoly ze školy a řekl kdo je donesl.

Z malé hromádky úkolů se stávala větší a větší hromada. Hrála jsem jen na kytaru, spala a chodila do sprchy jinak jsem přestala chodit i na tréninky. Při snídani, obědě i večeři jsem mlčela ale taky se často rozplakávala.

Po dvou týdnech jsem se však rozhodla chodit aspoň na tréninky lakrosu kam mě táta vždycky vzal a taky potom odvedl zpátky. Čelila jsem tak však poměrně nepříjemným otázkám.

Doneslo se mi skrz kluky, že za to může Argentova rodina a když jsem se nad tím zamylela dala bych ruku do ohně za to, že to bylo auto otce Allison.

Se Scottem a Allison jsem jako s jedinými přestala mluvit a jakkoliv reagovat na jejich přítomnost.

Podle coache jsem se v lakrosu údajně dost zlepšila ale bylo vidět i přes to všechno jak ke mě byli všichni milý, že je zajímá jak to zvládám a jak to doopravdy bylo jelikož Liam toho tak moc o tom nenapovídal.

Občas mě děsili pohledy ostatních studentů nebo věci co jsem slýchala na chodbách například To je ta holka mrtvého kluka nebo Prý to všechno viděla a nepomohla jim a spousta jiný připomínek a dost často i lží.

Po té co uběhly dva týdny jela jsem na výslech k Sheriffovi. Stiles se nabídl, že tam půjde se mnou s čímž jsem hned souhlasila.

Vejdu dovnitř a Sheriff mi nabídne abych se posadila na gauč. Stiles si sedl vedle mě a chytl mě za ruku.

„Takže Charlie nebudu tě trápit dlouho tak rovnou k věci. Jaký si měla vztah s oběťmi?"
„Brett byl můj přítel a Lori kamarádka. Jediná kamarádka dva roky než jsem začala chodit tady na vaši střední"

„A jak dlouho jste spolu s Brettem chodili?" „Přesně? Rok a jedenáct měsíců skoro dva roky" sklopím pohled a schován si tvář do dlaní nechtěla jsem brečet ne teď a tady.

Sheriff se posadil na stůl a zamyšleně se podíval do země „Charlie vím, že je to teď pro tebe těžké ale musím se tě zeptat na celou tu situaci"

Zhluboka se nadechnu a stisknu pevně Stilesovu ruku přičemž si setřu druhou rukou první slzy z tváře.

„Přijela jsem s tátou z obchodu a pomáhala mu v kuchyni vybalovat věci když mi přišla zpráva od Liama"

„Liama Dunbara?"

„Ano psal, že se něco děje nenapsal co a komu ale napsal mi, že mám běžet ke křižovatce"

„Jak si věděla na jakou?"

„Máme jenom jednu Sheriffe"

„Pravda" kývne.

„Za chvilku mi i volal a ptal se mě kde jsem řekla jsem mu, že skoro u té křižovatky na což mi odpověděl abych přidala, že jde o Bretta a Lori. Odhodila jsem mobil po cestě na chodník a jak rychle mi to jen nohy dovolili jsme běžela ke křižovatce. Doběhla jsem tam a viděla dvě postavy na, které se řítilo auto. Pár vteřin na to jsem je poznala" zastavím se a začnu plakat.

„Dál nic říkat nemusíš vidím, že ti to není příjemné a taky nechci aby si kvůli toho mému synovi zlomila ruku" pokusil se trošku rozvířit zlou atmosféru, která uvnitř vládla.

„Ale ještě se zeptám měli jste s Brettem nějaké problémy? Vím zní to podivně ale musím se zeptat"

„Ne neměli jsme vůbec žádné. Neměl ani problém s tím, že jsem v lakrosovém týmu"

„A co se dělo když si je viděla před nehodou?"

„Šli společně se mnou domů kde už na mě čekal táta. Nasedla jsem do auta zamávala jim oni mě zpátky a potom jsme s tátou odjeli"

„A jaký měl táta vztah s Brettem a Lori?"

„Dobrý vždycky byl rád, když přišli většinou je pozval na večeři a občas nechal spát přes noc u nás"

„Dobře to bude asi všechno zavolej mi sem tvého otce prosím"

„Sheriffe prosím najděte toho kdo to udělal chci to vědět chci ho vidět slibte, že ho najdete" poprosím zoufale.

„To ti slibuju Charlie už kvůli Brettovi a Lori."

Se Stilesem jsme se zvedli a vyšli ven ze Sheriffovi kanceláře.

„Tak?" podíval se na mě táta. „Teď ty" sedli jsme si se Stilesem na gauč na chodbě. Táta zašel dovnitř a Stiles mě objal jednou rukou kolem ramen a druhou mě držel za ruku.

Opřu si o něj hlavu a koukám před sebe cítím se teď o trošku lépe když jsem se svěřila někomu jinému než tátovi.

Další den nás čekal zápas na, který jsem byla odhodlaná i přes to všechno nastoupit. Přijeli jsme s tátou na parkoviště a já šla do dívčích šaten se připravit. Vezmu si síťku a helmu. Vyjdu ven ze šatny jdu přes školu na školní hřiště a jdu se rozcvičit společně s Isaacem.

Všímám si Stilese jak s někým telefonuje potom odloží mobil zvedá se z lavičky a vydává se naším směrem.

„Charlie?"

„Ano?"

„Špatné zprávy někdo ukradl záznamy z kamer na křižovatce nebo prostě zmizeli takže to auto nejspíše nenajdou" lítostně se na mě podívá.

Zůstanu stát a mlčky se podívám na Isaaca, kterého očividně ztracený záznam zaujal.

„Tak honem dělejte na svá místa nakopejte jim zadky!" zvedne se prudce coach z lavičky.

„Dobře díky Stilesi" pousměju se otočím a odcházím na své místo obránce.

Zápas začíná. První míč získává náš tým Scott si hledá mezi protihráči díru což se mu ale nedaří a tak jde k zemi při čemž míček dostává druhý tým. Po 30ti minutách je to stále 0:0 během hry jsem ošklivě srazila protihráče k zemi a museli jej odnést na ošetřovnu s vyraženým dechem.

Začíná přestávka coach si nás všechny volá k sobě a volí novou strategii. Napiji se z poloprázdné bandasky a vracím se jako ostatní zpět na hřiště.

Začíná druhý poločas. Tentokrát má první míček druhý tým. Jeho momentální vlastník se šikovně vyhýbá klukům na první lajně a nebezpečně rychle se blíží k brance.

Silně se odrážím pravou nohou od země a vybíhám mu vstříc. Nabírám jej přes záda padá na zem a zůstává ležet. Jelikož je to druhý zraněný kvůli mě musím odejít ze hřiště.

Sundávám si helmu a vydávám se do šatny. Osprchuju se převléknu a usedám na lavičku před svou skříňku kde mi začínají pomalu téct slzy. Dlaněmi si zakryju obličej a sklopím hlavu dolů. Je toho na mě moc potřebuju pomoc.

Někdo vchází dovnitř rychle si utřu slzy a podívám se ke dveřím.

„Co tady děláš Stilesi?"

„Isaac mě požádal abych tě zkontroloval" přijde ke mě a obejme mě přičemž začínám znovu brečet.