psychopat

Jeli jsme z mámou autem. Zrovna jsme projížděli tichou a temnou uličkou bez života. Atmosféra houstla... Jeli jsme z pořbu mého táty. Ale nebrečel jsem, už tak jsem byl zdrcen když jsem věděl že doma čeká můj nevlastní otec. Dobře jsem věděl, že ho zabil. Je to tlustý alkoholik! Hhhh.
Cesta byla dlouhá, tak se dívám ven a před námi je jaká si postava zařval jsem, MAMI POZOR! máma se lekla. A ztočila to do stromu... A já stratil vědomý, kdyš jsem se spamatoval tak jsem vyles z auta. Bolela mě noha, ale dobel hal jsem se kmamě. Na nic nereagovala... Mami? Haló, Stávej! Mamí? Mamí!... Vyjeli mi slzi z očí, začel sem hledat mobil, když jsem ho konečně našel tak sem zavolal pomoc..

O týden později...

Zrovna jsem byl v pokoji a šet šílenýho zabijáka. Najednou mě (otec) zavolal, poť jíst! Došel jsem do kuchyně. a sedl si ke stolu, podíval jsem se mrtvím pohledem na prásdnou židli vedle mě... (otec) si taky sedl, na proti mě a zapálil si cigaretu. To mě naštvalo, aspoň nehul u jídla, ty prase! On se na mě podíval, zvednul se a vzal my násilím ruku. A típnul si o mě sigaretu... A dodal kdo je u tebe prase! Měl jsem chuť ho zabít, ale nemoh sem. Šel si spátky sednout. A já rači odešel... Ta bolest vemě vyvolávala agresi. A stejně jsem neměl hlad... V pokoji jsem přemíšlel nat životem, neměl jsem nikoho. A pomalu jsem usíná...
Najednou jsem se probudil v temné místnosti, nebylo tam nic jen prázdno jako v mé duši... Když se tak rozhlížím, zahlednu takovou rudou mlhovitou postavu. Znejistil jsem. Kdo jsi? Nic to neřeklo, jen to zvedlo ruku a svím pařátem ukázalo na mě. Já začel troch panikařit. Hej ty, slišíš? Jen se to přiblížilo. A mě se zamotala hlava. A spadl jsem na podlahu. Když se zvednu tak zjistím že jsem v kuchyni. A předemnou je otočenej zády můj (otec). Najednou něco ucítím v ruce, když se podívám tak zjistím že je to nůž. Rukojeť vypadá jako rudý vlk a čepel má na sobějě něco vyrytého. Když se podívám spět, na něj tak zas hulí a dotoho chlastá. To vemě vyvolalo stek, a zaslech jsem hlásí. Na co čekáš? Žabí ho! ZABÍ HO... hlasi neustávali, měl jsem chuť ho pobodat.... Nakonec jsem se rozběh, z plánem ho zabít! Ale když jsem se rozběh, tak jsem uslišel ohluchující pískání. A zas jsem se ocitl vté místnosti. a na krku ucítil horký dech... Ono to bylo zamnou. a já jsem nemohl nic říct, protože jsem nemohl dýchat.. Naklonilo se to ke mě a Do uchá pošeptalo....

Pokračování příště..

Doufám že se vám to líbilo. A omlouvám se za pravopisné chyby.