You are my new family?! |MenT|

16.

Chystám dva nové (LGBT+) příběhy. Zároveň vás chci informovat o dvou nových vydaných příbězích. A to 'Co když je to konec?' a 'Neublížíš mi?' ('Neublížíš mi?' doporučuji pro...úchylnější osůbky...'Co když je to konec?' je na téma přežití)
Nechápala jsem, co myslel tím 'Nechci aby to skončilo' a tak jsem ho nechala. Položil mi ruce na pas a já se mu podívala do očí. Byl oproti mně hrozně vysokej, řekla bych, kolem dvou metrů určitě. Pomalu a opatrně mě přitlačil ke zdi a lehce se sklonil. Mohla jsem si tak z blízka prohlížet jeho oči, jeho tvář, vlasy které mu i přes drdůlek padaly do tváře. Najednou jsem zatoužila po jeho blízkosti, po jeho rtech a on mé nevyslovené přání vyplnil. Lehce se sklonil, překonal tak těch pár centimetrů a já ochutnala jeho rty. Chutnaly po alkoholu a jahodách. Nevím co to v tom klubu pil, ale chutnalo to skvěle. Ani jeden jsme na chvilku nevnímali realitu a existovali jsme jen my dva. Líbal mě jemně a hned na to dravě a já se mu naprosto poddávala. Bylo to to nejlepší líbání co jsem zažila. A vůbec ne proto, že bylo první. Dřív, když jsem večer v posteli snila o prvním francouzáku, takhle to úplně nebylo, ale tohle bylo milionkrát lepší než všechny ty představy. On byl milionkrát lepší. Museli jsme se odtáhnout, protože nám došel vzduch. Zadívala jsem se mu do očí a nevěděla o světě. On očividně taky ne, protože nás vyrušilo uchechtnutí. Oba jsme se za zvukem otočili, stál tam Martin s úsměvem od ucha k uchu. Zasmál se, mrkl na nás, přiložil si prst na rty a udělal tiché: ,,shhh". Potom prostě odešel. Adam se na mě otočil a zasmál se. Tiše jsem zakňourala, když se lehce odtáhl. ,,Carr... asi bychom neměli." ,,Adame sklapni a líbej mě." zasmál se a znovu mě přitiskl na zeď. Dala jsem mu ruce za krk a přitáhla si ho do polibku. Ani nevím jak, Adam seděl na gauči, já jemu na klíně a líbali jsme se. V chodbě byl najednou hluk, hlasy. Oba jsme se vyděsili a otrhli se od sebe. Martin stál ve dveřích a docela zoufale držel někoho v chodbě. Rychle jsem z Adama slezla a upravila se. ,,Martine co blbneš? Uhni!" když dotyčný Marťu odstrčil, viděli jsme, kdo tam stál.
Lucy