4. Vláďa nejlepší kamarád ?

91 4 0
                                    

Probudila mě bolest v zádech. To mám z toho jak jsem dementně usla. Protáhla jsem se a šla na balkón podívat se ven. Venku bylo krásně. Z balkónu mám výhled na ulici kde nejezdí auta takže je tady krásné ticho. Jenom v povzdálí jde slyšet městský ruch.

Rozhlížela jsem se po okolí když se najednou odněkud ozval hlas. ,,Dobré ráno." Koukala jsem se všude kolem sebe ale nikoho jsem nezahlédla. ,,Tady nahoře." Ozval se zase hlas a já se podívala směrem vzhůru. Na balkoně nade mnou stál Vláďa. ,,Ahoj," řekla jsem a usmála se. ,,Jak ti je po včerejšku ?" Zeptal se a já si uvědomila co se večera vlastně stalo. Úplně jsem na to zapomněla. Díky Vláďo že si mi to připomněl. ,,Jo v pohodě," kývla jsem. ,,Hele můžu s tebou mluvit ?" Zeptala jsem se ho. ,,Jasně," kývl. ,,Fajn za chvilku jsem u tebe," řekla jsem a šla se převléct.

Pohled Vládi

,,Za chvilku jsem u tebe," řekla a odešla z balkónu. Počkat cože ?! Rychle jsem se vrátil zpátky do bytu. Bože tady je bordel. ,,Petře !" Křikl jsem a začal uklízet věci naházené po sedačce. ,,Co je ?!" Zeptal se Petr když vylezl se svého hnízda. ,,Pomoz mi to uklidit, dělej." Jenom stal ve dveřích a koukal na mě jak beru věci a házím je do rohu za sedačkou. ,,Proč jako ?" Zeptal se překvapeně. My totiž nejsme moc čistotné stvoření. ,,Vole, neptej se furt tak blbě a pojď mi pomoct !" Pokrčil rameny a posbíral věci ze stolu. Najednou se bytem ozval zvonek. Sakra. Naznačil jsem Petrovi ať si zaleze zpátky do svojeho brlohu a šel ke dveřím.

Pohled Sáry

Zmáčkla jsem tlačítko a slyšela jak zvonek zazvonil. Dlouho nikdo neotvíral, ale nakonec se dveře otevřely a vnich stál vysmátý Vláďa. Pustil mě dovnitř. ,,Chceš si sednout ?" Ukázal na gauč a podrbal se na hlavě. Jenom jsem zakroutila hlavou. ,,Tak o čem si chtěla mluvit ?" Zeptá se zvědavě. Přišla na mě nervozita. Bylo mi to takové trapné. ,,Pamatuješ se jak jsme včera večer seděli na té lavičce a já tě potom objala ?" Zeptala jsem se a začala se červenat. Kývl hlavou a usmál se. ,,Tak dělej že se to nestalo. Prostě mi to nějak uklouzlo." Řekla jsem a všimla si že mu trochu povadl úsměv. ,,Ale děkuju za všechno," dodala jsem a on se znovu usmál. Z dívání se na sebe nás vyrušil zvuk otevírajících se dveří. Podívala jsem se za Vláďu a všimla si nějakého kluka stojícího ve dveřích. ,,Kdo to je ?" Zeptala jsem se. Vláďa se otočil směrem ke klukovi a plácl se rukou do čela. ,,To je Petr můj spolubydlící." Petr jenom zamával a zase zmizel za dveřmi. ,,Je strašně zvědavej jinak by z toho pokoje ani nevytáhl nos." Řekl a oba jsme se zasmáli. ,,Nechtěla by si zajít někam na snídani ?" Zeptal se. ,,Tak jo," kývla jsem. Šla jsem se převlíknout. Před tím než jsem odešla jsem ještě dala Vanilce vodu a žrádlo.

Zašli jsme do nějaké restaurace kterou jsem neznala. Dala jsem si míchaná vajíčka s brambory a Vláďa si dal vajíčka se slaninou. Dneska to vidím na vajíčkový den. Povídali jsme si o všem možném. Je s ním vážně sranda. Vyměnili jsme si dokonce i telefonní čísla.

Odpoledne jsem šla poprvé do práce. Mám to kousek od baráku takže můžu jít normálně pěšky. Musela jsem podepsat miliardu nějakých papíru a asi půl hodiny mi vysvětlovali co a jak mám dělat. Vážně to není těžký. Dostala jsem zástěru s logem baru a mohla jsem se vrhnout do práce. Vlastně jenom stojím za barem a míchám drinky to je vše. A dostanu za to slušně zaplaceno. No neberte to.

V práci jsem končila v sedm večer což je v podstatě brzy. Čekala jsem že tam budu tak do osmi nebo do devíti. Ale nevadí mi to aspoň si trošku doma odpočinu. Když jsem otevřela dveře přiběhla mě přivítat Vanilka. Pořád mi skákala na nohy a štěkala. ,,Ty jsi nějaká vyhrocená dneska," řekla jsem jí a ona zřejmě na souhlas štěkla. Musíme tě nějak unavit. Řekla jsem si pro sebe. Půjdeme se proběhnout. Vzala jsem si na sebe sportovní věci a vyrazily jsme na maratón. Domů jsem přišla celá udýchaná a spocená takže jsem si hned vlezla do sprchy. Když jsem vyšla z koupelny Vanilka klidně oddechovala v pelíšku. No teď už tolik energie nemáš co ?

Dělala jsem si něco malého k jídlu když mi cinknul mobil. Psala mi Naty. ,,Promiň že jsem se neozvala ale máme nějaké problémy s Markem a musíme to vyřešit." Doufám že se nějak nerozhadali. ,,V pohodě, kdybys chtěla můžeš mi klidně brnknout a mužem se o tom pobavit." Odepsala jsem. ,,Díky, když budu potřebovat, zavolám." Čekala jsem že mi bude hned volat ale nějak jsem se nedočkala. Místo toho mi ale přišla další smska. ,,Nechtěla bys kouknout na nějaký film ?" Vláďa. ,,Jasně proč ne." Odepsala jsem a šla k němu.

Pohled Vládi

,,Jo proč ne." Jupii konečně den kdy se nebudu koukat sám na film. Šel jsem pootevřít dveře ať nemusí zvonit. Zatím jsem šel udělat popcorn a vzal něco k pití. ,,Tak na co kouknem ?" Ozvala se mi za zády. ,,Můžeš si vybrat," mrkl jsem na ni. Zasmála se ale najednou se zarazila. ,,A bude popcorn ?" Zeptala se a já zvedl misku s popcornem. ,,Jo tak to beru," řekla a šla vybrat film.

Nejdřív se nemohla rozhodnout jestli má pustit Pařba ve Vegas nebo Deadpoola, ale nakonec zvítězil Deadpool. Bylo to fakt super hodně jsme se nasmáli. Jedli jsme popcorn a pili colu. Když se natahovala pro pocorn schválně jsem ji uhl s miskou, aby na ni nedosáhl. Chvíli šmatrala rukou a já jsem spustil výbuch smíchu. ,,Hej !" Křikla a natáhla se po misce. Já jsem ale ruku ještě dál odtáhl. ,,No tak Vláďo" natahovala se pro misku ale moc jí to nešlo. Rozhodla se že se zvedne a obejde mě ale já ji chytil za ruku aby se k misce nedostala a tím pádem jsem ji strhnul přímo na mě. Začali jsme se oba smát. Když vzhledná vzhůru byla mi přímo u mého obličeje. Oba dva jsme zvážneli. Má krásné kaštanové oči. Pomyslel jsem si. Sakra Vláďo buď zticha. Okřikl jsem se v duchu. Copak se jí asi teď honí hlavou. Pomyslel jsem si.

Pohled Sáry

Byli jsme moc blízko u sebe. Taková vzdálenost nám moc nesvědčí. Koukali jsme si do očí. Ani nevím jak dlouho na jednu stranu mi to přišlo jako věčnost ale na druhou stranu to byla jenom sekunda. Rychle jsem se odtáhla a odkašlal si. ,,Tak já asi půjdu," začala jsem pomalu couvat ke dveřím. ,,A nechceš kouknout ještě na druhý film ?" Zeptal se. ,,Ne," řekla jsem rychle, ,,víš ještě musím za Vanilkou a potom zavolat mámě a ségře a tak." Jenom kývl hlavou. Vypadal stejně rozladěně jako já. ,,A díky za film a taky za popcorn a za pití." Plácala jsem blbosti. Jenom jsem na něj mávla a rychle odklusala ven z bytu.

Fuuuu. Co to sakra bylo ? Zakroutila jsem nad tím hlavou a vešla do bytu. Vanilka pořád klidně spala v pelechu. Napadlo mě že si pustím nějaký seriál, když mi zrovna začal zvonit mobil. Nějaké neznámé číslo. ,,Halo ?" Řekla jsem a čekala kdo se ozve. ,,Čau, tady Marek." Marek ? Aha už vím. ,,Přítel od Nat," dodal. ,,Jo vím, co se děje ?" Chvíli bylo ticho a potom konečně promluvil. ,,Nat leží v nemocnici. Srazilo ji auto."

Okey tenhle díl končí FAKT debilně ale tak co nadělám. Určitě jste čekali že se mezi Vládou a Sárou konečně něco stane ale eee pořád nic. :D Možná příště. Zatím si užívejte storky a i prázdnin samozřejmě.

Vaše Monnas5

Power Of Love (FF w/vladavideos)Kde žijí příběhy. Začni objevovat