Kapitola 2 - Překvapení

1.5K 121 15
                                    

Mírotvůrci mě museli ve spěchu doprovodit do koupelny, kde jsem strávila nějaký čas zvracením. Když mě to konečně pomalu přešlo, byla jsem odtáhnuta do místnosti, kde jsem měla říct sbohem svým blízkým. Jako první se objevil Luke. Pevně jsem ho objala. Chvíli jsme tam tak prostě stáli a brečeli.

"Prosímtě, snaž se, co můžeš. Udělám, co bude v mých silách, abych ti pomohl, dobře?" Zašeptal Luke.

"Budu se snažit. Slibuju. Ty mi slib, že se na mě nevykašleš, když tu nebudu…“ Odpověděla jsem.

"Jasně, že ne!" Luke se odtáhl a chytl mě za ruce. "Dostaneš se odtamtud živá, je to jasný?"

Přikývla jsem. Přitisknul své rty k těm mým a v této pozici jsme zůstali dobrých deset sekund, než nějaký mírotvůrce otevřel dveře a Luka vyhnal. Vešla má matka.

"Musíš požádat Finnicka o pomoc s lovem." Vyhrkla jsem na ní.

"Musí dělat mentora splátcům ze 4. kraje. Katniss bude tvým mentorem. Nemůžu po nich žádat to, aby tu zůstali kvůli mně. Mám teď celkem dost vláken, abych si dokázala obstarat jídlo, aspoň na chvíli. Nestrachuj se, něco vymyslím."

Přikývla jsem, objala jí a začla jí na rameni brečet. Nemyslím si, že jsem dostatečně silná na to, abych to všechno zvládla. Tři roky v aréně. Tři roky utíkání od lidí, kteří se mě budou snažit zabít. Vážně nevěřím, že to je něco, co mohu já zvládnout. Až moc brzo se opět otevřely dveře.

"Je mi líto Madge, je čas jít." Pověděl.

Matka se ode mě odtáhla, věnovala mi rychlý polibek na čelo a zašeptala mi do ucha: „Zůstaň naživu, dobře? Chci tě znova vidět."

Usmála jsem se na ní. Nebyl to ten veselý úsměv, spíše takový ten smutný a poraženecký. Ale matka vypadala potěšená.

Poté dovnitř vešly Katniss a Rue. Nečekala jsem, že by přišla i Katniss, vzhledem k tomu, že je můj mentor. Není potřeba, aby mi řekla sbohem, aspoň zatím. Ještě je spoustu času, než budu muset vejít do arény.

Rue mě objala a rozbrečela se. "Chtěla jsem jít za tebe dobrovolně… Udělala bych to!" rozuměla jsem skrze vzlyky.

"Nechtěla jsem, abys to udělala. "Zašeptala jsem jí a pohladila jí po vlasech.

"Willow, poslouchej mě." řekla stroze Katniss. "Musíš přestat brečet. Brzo odejdeš z této místnosti přímo do vlaku. Budeš na veřejnosti sice jen minutu, ale kamery budou všude. Pokud bude vidět, že brečíš, ostatní splátci tě sní zaživa. Proto jsem Luka poslala dovnitř prvního. Předpokládala jsem, že to bude nejemocionálnější loučení." Pohlédla na můj prsten. Musela si všimnout už dříve. "Takže si ty slzy utři, dobře?" utřela mi slzy na tváři a políbila mě na čelo. "Uvidíme se za pár minut."

Rue se postavila, aby mohla matku následovat ven. V poslední chvíli se otočila a lehce se na mě usmála. Položila ruku na své rty a ukázala tři prsty. Udělala jsem to samé. Byl to symbol, který znamenal loučení s někým blízkým, ukazatel respektu.

Těhotná v Hladových hrách (Nebude dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat